Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 71 610,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 71 610,58 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 20 141,54 Kč a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 90 252,12 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 641,54 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 217,04 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 947,67 Kč od [datum] do [datum].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 682,87 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 91 752,12 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžení prostředky žalobkyni vrátit spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách a současně hradit poplatky související s poskytnutím úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací poskytnutých ze strany žalované v žádosti o úvěr, z interních a externích databází (BRKI, NRKI, SOLUS). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byla ze strany žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dlužných splátek včetně příslušenstvím a poplatků. Jelikož ani poté dlužnou částku neuhradila, žalobkyně prohlásila všechny pohledávky za žalovanou související s úvěrem ke dni [datum] za splatné. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 90 252,12 Kč a poplatku ve výši 1 500 Kč a dále smluvního úroku ve výši 8 217,04 Kč za období od [datum] do [datum] a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 947,67 Kč za období od [datum] do [datum], jakož i úrok a smluvní úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny plynoucí od , datum2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni požádala o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 100 000 Kč bez udání účelu úvěru a bez žádosti o zřízení nového účtu, nýbrž o splácení pomocí účtu vedeného u žalobkyně č. [č. účtu]. V žádosti žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 29 160 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru 9 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 8 000 Kč.4. Z dat o žádosti bylo zjištěno žalovaná požádala žalobkyni dne [datum] o poskytnutí spotřebitelského úvěru bez udání účely úvěru ve výši 544 000 Kč se statutem „schváleno“ bez nutnosti doložení příjmu a s vyhodnocenou platební kapacitou žalované ve výši 16 921,90 Kč při čistém měsíčním příjmu 31 920 Kč a pravidelných měsíčních výdajích bez splátek úvěrů 5 000 Kč.5. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru byly zjištěny základní parametry úvěru, především pak, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč při roční úrokové sazbě 13,20 % ročně a výši měsíční splátky 1 702 Kč s datem první splátky dne [datum] a žalovaná se zavázala žalobkyně celkem vrátit 163 357,22 Kč při roční procentuální sazbě nákladů (RPSN) 14,03 %. Stejně tak byly ve smlouvy stanoveny poplatky za upomínku/výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 300 Kč/500 Kč.6. Z obchodních podmínek pro ČSOB – spotřebitelské úvěru a z obchodních podmínek pro povolení přečerpání účtu a ČSOB studentského konta a z obchodních podmínek pro ČSOB – spotřebitelské úvěry s účinností od [datum] byly zjištěny dohodnuté podmínky a pravidla upravující vztah účastníků.7. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] odčerpána částka ve výši 100 000 Kč dne [datum].8. Z výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva), z opakované výzvy k zaplacení dluhu (2. výzva), z 1. upomínky, z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] a z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] včetně dodejek o doručení zásilek bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzývána a upomínána k úhradě dluhu z úvěru a z důvodu neplacení byla následně vyrozuměna o prohlášení všech pohledávek z poskytnutého úvěru za splatné a byla vyzvána k okamžité úhradě 97 339,72 Kč.9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně potvrzení o podání na poštu, bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.10. Z transakční historie úvěrového účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalobkyně na splátkách úvěru uhradila celkem 28 389,42 Kč, přičemž byly zohledněny platby s transakčním kódem MP (označené jako „Transfer from [Anonymizováno] “) a MP+ (označené jako „Sweep transfer from [Anonymizováno] “); stejně tak bylo z transakční historie zjištěno, že žalovaná načerpala částku 100 000 Kč.11. Z klientského výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] přesněji do [datum], ze kterého byla zjištěna transakční historie na účtu žalované včetně příjmu žalované ve výši cca 22 000 Kč pocházející od [právnická osoba], stejně tak byl zjištěn příjem žalované v měsíci [Anonymizováno] ve výši 95 000 Kč a ve výši 243 500 Kč, který byl příjmem z jiného účtu žalované, přičemž částka ve výši 95 000 Kč byla následně dne [datum] použita na splacení úvěru (ve dvou platbách ve výši 48 397,15 Kč a 42 591,27 Kč).12. Z vysvětlivek k transakčním kódům bylo zjištěno především to, že kódy s počátečními písmeny „DD“ představují příchozí platby a kódy s označením „DW“ představují odchozí platby.13. Z výpisu věcí pro osobu vedených ve vztahu k žalované u [adresa] bylo zjištěno, že proti žalované byla podána, vedle žaloby v nyní projednávané věci, rovněž žaloba žalobkyně, společnosti [Anonymizováno] o., na zaplacení 14 367,14 Kč s příslušenstvím vedená pod sp. zn. [spisová značka] a žaloba žalobkyně [právnická osoba]., na zaplacení 326 108,76 Kč s příslušenstvím vedená pod sp. zn. [spisová značka], stejně tak byla proti žalované zahájena exekuce ohledně částky 30 000 Kč vedená pod sp. zn. [spisová značka].14. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci vedené u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , se po žalované domáhala zaplacení jednak 21 3143,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba]., ve výši 23 000 Kč, jednak 304 765,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba]., ve výši 338 500 Kč.15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:16. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout peněžní prostředky až do výše 100 000 Kč a žalovaná se je zavázala splácet formou měsíčních splátek ve výši 1 702 Kč s datem první splátky dne [datum] a při roční úrokové sazbě 13,20 % a roční procentuální sazbě nákladů (RPSN) 14,03 % se žalovaná zavázala žalobkyně celkem vrátit 163 357,22 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostním převodem na její účet vedený u žalobkyně č. [č. účtu] a žalovaná uhradila celkem 28 389,42 Kč, dále již ničeho neuhradila. Žalobkyně proto po několika bezúspěšných výzvách k úhradě dlužných splátek žalované v souladu s obchodními podmínkami prohlásila celý dluh za splatný ke dni [datum]; žalovaná byla o zesplatnění dluhu vyrozuměna a vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky a současně upozorněna na možnost vymáhání pohledávky žalobkyně soudní cestou.17. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).19. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.21. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované sice vycházela z žalovanou deklarovaného průměrného měsíčního čistého příjmu ve výši 29 160 Kč, který současně kontrolovala z historie výpisu z běžného účtu, přičemž stejně tomu bylo rovněž u žalovanou deklarovaných výdajů, kdy žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činily měsíční výdaje bez splátek úvěru ve výši 9 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů ve výši 8 000 Kč. Takto tvrzené náklady však zcela neodpovídaly informacím zjištěným z historie z běžného účtu, který měla žalovaná u žalobkyně zřízen nejméně od měsíce [Anonymizováno]. Soud tak dospěl k závěru, že navzdory tomu, že žalobkyně disponovala transakční historií na účtu žalované a mohla tak získat dostatečný přehled o majetkových poměrech žalované, žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vyhodnotila nikoliv řádně. Nelze přehlédnout, že žalovaná v měsíci [Anonymizováno] obdržela na účet vedený u žalobkyně nemalé částky, přesahující 300 000 Kč, které ani zdaleka nemohly být pravidelným příjmem žalované z výdělečné činnosti, jak ho žalovaná uváděla v žádosti o poskytnutí úvěru. Pokud přitom žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla rovněž posuzovaná na základě informací z interních a externích databází (BRKI, NRKI, SOLUS), jistě by zjistila, že takto přijatá částka pocházela z poskytnutého úvěru od společnosti [právnická osoba]., v celkové výši 338 500 Kč, který žalovaná načerpala právě v [Anonymizováno], což bylo mj. zjištěno ze souběžně vedeného řízení u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Stejně tak nelze přehlédnout, že k výzvě soudu ohledně schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěru, žalobkyně doplnila tvrzení ohledně úvěru ve výši 544 000 Kč, o který měla žalovaná žalobkyni žádat dne [datum] a který žalobkyně vyhodnotila jako určený ke schválení. Toto zjištění nadto podporuje závěr soudu o nedostatečném vyhodnocení schopnosti žalované splácet žalobkyní poskytnutý úvěr, a to na základě žádosti ze dne [datum], neboť žalobkyně soudu poskytla výpisy z účtu žalované pouze do data [datum], tedy do data předcházejícího poskytnutí úvěru ve výši 544 000 Kč. Sama skutečnost, že žalovaná žádala v poměrně krátké době, tj. v rozmezí necelých dvou měsíců o peněžní prostředky přesahující 600 000 Kč, mělo žalobkyni upozornit na nikoliv uspokojivou majetkovou situaci žalované a její schopnost splácení. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nikoliv řádně vyhodnotila majetkové poměry žalované pro účely její schopnosti splácet zápůjčku, což se ukázalo záhy, když žalovaná na svůj závazek přestala zcela splácet. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.22. Žalobkyni tak náleží podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru pouze poskytnutá, avšak doposud žalovanou nesplacená jistina zápůjčky ve výši 71 610,58 (bez smluvních úroků a poplatků), jelikož žalovaná uhradila pouze 28 389,42 Kč, přičemž byly zohledněny platby s transakčním kódem MP (označené jako „Transfer from [Anonymizováno] “) a MP+ (označené jako „Sweep transfer from [Anonymizováno] “). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z. a 1970 o.z., jelikož žalovaná se nesplácením dlužné částky dostala do prodlení. Úrok požadovaný žalobkyní přitom nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení tak soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní v souladu s § 1958 o.z., tedy ode dne následujícího po dni, ve kterém byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a smluvní úroky kapitalizované a požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 36,67 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do části jistiny a úroku z prodlení, smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 34 586,50 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 671 Kč a z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 , § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, pokud jde o úkony právní služby učiněné do tohoto data, a ve znění účinném od 1. 1. 2025, pokud jde o úkony právní služby učiněné po tomto datu, (dále jen „a.t.“), za pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. dle tarifní hodnoty 91 752,12 Kč po 4 580 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé, výzva k plnění, písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a dne [datum]), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony právní služby realizované do [datum] a z částky 450 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po [datum] podle § 13 odst. 1, 4 a.t. Odměna a hotové výdaje byly dále zvýšeny o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 14a odst. 1 a.t., tj. ve výši 5 365,50 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně doložila je jejím plátcem. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 12 682,87 Kč.24. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za písemné vyjádření ze dne [datum], neboť jeho obsahem bylo vysvětlení transakčních kódů uvedených z výpisu z účtu žalované, které žalobkyně nebyla schopna vysvětlit u jednání soudu.25. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhradu nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).