Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 3 801 Kč a zákonného úroku z prodlení z 9 800 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 667,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 801 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou s žalovaným uzavřela dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že poskytuje úvěry prostřednictvím webových stránek www.[Anonymizováno].cz, na které si žalovaný vybral dostupné parametry, tedy výši úvěru a dobu jeho splatnosti a po vyplnění registračního formuláře pomocí svých osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy souhlasil pro účely registrace a vstup do uživatelského účtu se smluvní dokumentací, kterou odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole ve formuláři s odkazem na smluvní dokumentaci. Registrace byla dokončena zadáním verifikačního kódu zaslaného mu SMS zprávou s tím, že totožnost žalovaného byla ověřena poskytnutím kopie jeho občanského průkazu a totožnost majitele účtu ověřovací platbou ve výši 1 Kč s tím, že k identifikaci plateb byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. Na základě uvedeného tak následně byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal splácet smluvní úrok ve výši 40 % z poskytnuté jistiny v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trávní smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně zkoumala z výpisu z bankovního účtu a z výplatních pásek žalovaného a dále podle informací uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr, v níž deklaroval krom jiných i své výdaje, a dále lustrací ve veřejných registrech a databázích. Žalovaný ničeho neuhradil navzdory tomu, že byl před podáním žaloby k úhradě svého dluhu vyzván.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že [datum] byla k žádosti žalovaného uzavřena smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výši 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem s roční úrokovou sazbou 40 % a roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 5577,51 %, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou.
5. Z všeobecných obchodních podmínek [Anonymizováno].cz byly zjištěny podrobné informace a bližší pravidla obchodních vztahů mezi žalobkyní a jejími klienty včetně práv a povinností plynoucích při poskytování služeb ze strany žalobkyně.
6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] bylo zjištěno, že v rámci zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalovaný uvedl, že je ženatý a žije v pronajatém bytě s další osobou s tím, že oba dva jsou osoby s příjmem, že má základní vzdělání a je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] na pozici polygrafika od měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] s měsíčním příjmem 24 000 Kč s tím, že jeho měsíční výdaje činí 5 500 Kč, není proti němu vedena exekuce ani insolvence.
7. Z výplatní pásky žalovaného u zaměstnavatele [právnická osoba] za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 23 763 Kč (28 651 činila hrubá mzda včetně prémie pevnou částkou ve výši 1 460 Kč).
8. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u společnosti [právnická osoba] na jméno žalovaného za období od [datum] do [datum] byly zjištěny pohyby na tomto účtu včetně příjmu za měsíc [Anonymizováno] ve výši 18 732 Kč od společnosti [právnická osoba] a ve výši 26 000 Kč od [Anonymizováno] [právnická osoba]., především pak že za měsíc [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na účtu 22,04 Kč a konečný zůstatek 5 410,05 Kč, za část měsíce [Anonymizováno] pak činil počáteční zůstatek 5 410,05 Kč a konečný zůstatek 3 001,88 Kč, přičemž příjem ve výši 23 245 Kč pocházel od společnosti [právnická osoba] a ve výši 4 000 Kč [Anonymizováno] [právnická osoba].
9. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., vedený na jméno žalovaného za období od [datum] do [datum] byly zjištěny pohyby na tomto účtu včetně příjmu za část měsíce [Anonymizováno] ve výši 75 844 Kč pocházející jednak z dalšího účtu vedeného na jméno žalovaného č. [č. účtu], jednak od [Anonymizováno] [právnická osoba]., [Anonymizováno] či [Anonymizováno] Konečný zůstatek v měsíci [Anonymizováno] a počáteční zůstatek v měsíci [Anonymizováno] činil 55,78 Kč, konečný zůstatek v měsíci [Anonymizováno] pak 15,01 Kč, přičemž celkový měsíční příjem ve výši 53 266 Kč byl tvořen jednak částkou 10 263 Kč od společnosti [právnická osoba] a dále od [Anonymizováno] [právnická osoba]. či z dalšího účtu vedeného na jméno žalovaného č. [č. účtu].
10. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu č. [hodnota] a z evropského průkazu zdravotního pojištění.
11. Z potvrzení společnosti [právnická osoba]., o platbě bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet [č. účtu] odeslána platba ve výši 7 000 Kč, a to z účtu žalobkyně č. [č. účtu]. stejně tak bylo z potvrzení [právnická osoba]., o platbě zjištěno, že téhož dne byla na účet vedený na jméno žalobkyně zaúčtována platba ve výši 1 Kč.
12. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru z důvodu porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 22 077,42 Kč do tří dnů od zaslání e-mailu.
13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku ([Anonymizováno]) a výpisu ze sledování zásilek bylo zjištěno, že žalovaný byl ze strany zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě svého dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] prostřednictvím zástupce žalobkyně a žalovanému doručována dne [datum].
14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků na dálku, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výši 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem s roční úrokovou sazbou 40 % a roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 5577,51 %, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Totožnost žalovaného byla ověřena občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, především z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr a z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného za dvě měsíce předcházející uzavření smlouvy, stejně tak z výplatní pásky žalovaného u zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba] Žalovanému byla dne [datum] poskytnuta částka 7 000 Kč bezhotovostně na jeho účet č. [č. účtu]. Dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 22 077,42 Kč do tří dnů od zaslání e-mailu. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání; výzva byla žalovanému doručována dne [datum].
15. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému sice posuzovala jeho úvěruschopnost, neboť měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného za období předcházející alespoň dvěma měsícům před uzavřením smlouvy, ze kterých mohla získat povědomí o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, avšak schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vyhodnotila nesprávně. V obou měsících, za které žalovaný poskytl výpisy ze svého účtu, sice žalovaný zůstával v kladném konečném zůstatku, tento se však vždy pohyboval téměř na hranici 0 Kč. Z příchozích plateb bylo možno ověřit, že žalovaný měl pravidelný příjem pocházející z výdělečné činnosti, neboť se ve výpisech měsíčně opakovaly příchozí platby od společnosti [právnická osoba], od které byla rovněž ze strany žalovaného poskytnuta výplatní páska. Nicméně z výpisu z účtu bylo rovněž možné zjistit, že většinu příchozích plateb tvořily částky příchozí od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. a od jiných nebankovních společností ([Anonymizováno] či [Anonymizováno], případně se jednalo o další částky příchozí od žalovaného z jiného účtu, ze kterého si však žalobkyně výpisy již nevyžádala za účelem utvoření úplného obrázku o měsíčních příjmech a výdajích žalovaného, a to za situace, kdy bylo zjištěno, že převážná část příjmů žalovaného nebyla tvořena příjmem z výdělečné činnosti (tedy nikoliv od jeho zaměstnavatele) a že celý měsíční příjem byl žalovaným spotřebován na výdaje různého druhu. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že z úřední činnosti je mu známo, že proti žalovanému bylo za poslední rok zahájeno celkem osm řízení o zaplacení peněžitého plnění pocházejícího ze smluv o zápůjčkách a úvěrech jak od bankovních, tak nebankovních subjektů.
18. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, neboť nezohlednila rizikové faktory, které byly zřetelně zjistitelné transakční historie na účtu žalovaného. Tento závěr soudu pak podporuje rovněž skutečnost, že žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil ničeho. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti věřitele plynoucí z § 86 zákona o spotř. úvěru pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.
19. Žalobkyni tak náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru pouze poskytnutá, avšak doposud neuhrazená jistina spotřebitelského (bez smluvních úroků a poplatků) ve výši 7 000 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o.z. ve spojení s § 1958 o.z., přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení pak soud přiznal od data následujícího po datu, kdy se předžalobní upomínka dostala do dispozice žalovaného, jelikož dřívější doručení výzvy k úhradě dluhu nebylo prokázáno. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
20. Nutno též podotknout, že smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o.z.).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina včetně smluvní pokuty), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 16,95 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do smluvní pokuty a smluvního úroku byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. podle tarifní hodnoty 10 801 Kč po 300 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 100 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za pět úkonů právní služby podle § 14a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 14a odst. 1 a.t., neboť zástupce žalobkyně doložil je jejím plátcem. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 667,04 Kč.
22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).