Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnu od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úroky úvěru splácet v měsíčních splátkách po [částka] vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Smlouva byla mezi účastníky sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, na čemž se účastníci dohodli a žalovaný s tímto postupem souhlasil. Žalovaný však nedodržel smluvený splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne [datum]. Žalovaný však ani přes opakované upomínky žalobkyni dlužnou splátku neuhradil, proto žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění úvěru a žalovaného vyzvala k úhradě zbývající jistiny úvěru, nákladů na upomínky a nákladů právního zastoupení. Stran procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně odkázala na přílohu smlouvy o úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] za současného sjednání měsíční úrokové sazby ve výši 10 % a roční procentní sazbě nákladů (RPSN) ve výši 213,84 % a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum], celkem se tak zavázal žalovaný žalobkyni uhradit [částka], z toho [částka] na úrocích. Způsob splácení úvěru byl dohodnut tak, že žalovaný se zavázal po dobu trvání smlouvy hradit úrok z poskytnuté jistiny formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny s výší měsíční splátky [částka] splatné vždy k 15. každého kalendářního měsíce s tím, že současně s poslední splátkou byla splatná rovněž jistiny úvěru. Mezi účastníky byl sjednán i poplatek za písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím e-mailové zprávy v případě prodlení žalovaného. První písemná upomínka byla zpoplatněna částkou [částka], druhá písemná upomínka byla zpoplatněna taktéž částkou [částka]. Strany taktéž ujednaly, že pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, přičemž je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat rovněž zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky. Podle smlouvy pak měla být před jejím uzavřením posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného, jakož i z databáze a z jiných zdrojů (popsaných v příloze č. [hodnota] smlouvy). Od žalovaného pak byly konkrétně vyžádány následující dokumenty: a. dokumenty totožnosti (občanský průkaz a druhý doklad totožnosti), b. kompletní výpis z bankovního účtu na jméno žalovaného. V individuálních případech pak bylo dohodnuto, že od žalovaného může být na rámec výše uvedeno vyžádáno dále: a. výplatní páska za 3 měsíce nebo potvrzení o příjmu alespoň za tři měsíce, b. rozsudek o výživném, c. dohoda o výkonu pěstounské péče, d. nájemní smlouva, e. důchodový výměr, f. smlouva o založení bankovního účtu a g. potvrzení o trvalém pobytu.
5. Z přílohy č. [hodnota] smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, přičemž do posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zanesla, že žalovaný je svobodný, nemá děti, není politicky exponovanou osobou, jeho průměrný příjem za měsíc činí 16. [částka], jeho náklady na bydlení činí [částka] měsíčně (pravidelná částka), žalovaný nemá pravidelné finanční závazky ani náklady na sázky, splátka poskytovaného úvěru činí [částka] měsíčně, finanční zůstatek žalovaného je ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně taktéž prověřila systémy: SOLUS, AML a AML/CFT, Insolvenční rejstřík, databázi odcizených dokladů a REPI – registr platebních informací (CRIF), přičemž žalovaný z lustrace vyšel bez záznamu, případně bez negativního záznamu. Podle interní databáze žalobkyně byl žalovaný úvěrovatelným.
6. Z potvrzení Pražské zprávy sociálního zabezpečení ze dne [datum] byla zjištěna výše invalidního důchodu třetího stupně žalovaného, a sice [částka] měsíčně.
7. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalovaného za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil -[částka] a konečný zůstatek -[částka] se sjednanou výši kontokorentu [částka]. V rámci celkově přijatých plateb na účtu za uvedené období byl ověřen příjem ve výši [částka] z titulu invalidního důchodu 3. stupně.
8. Z detailu pohybu [právnická osoba] k datu [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z účtu č. [č. účtu] odeslána na účet č. [č. účtu] částka ve výši [částka] s poznámkou „Pánek úvěr“ a to v reakci na přijatou okamžitou platbu z uvedeného protiúčtu ve výši [částka] dne [datum].
9. Z upomínky č. [hodnota] ze dne [datum] a z upomínky č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na dlužnou splátku ve výši [částka] a vedle výzva k úhradě částky [částka] (z toho [částka] splátky, [částka] dlužné jistiny a [částka] 1. upomínky) upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. V rámci druhé upomínky pak byl žalovaný vyzván dále k úhradě dalších [částka] za 2. upomínku.
10. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru, oznámená o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě [částka], z toho jistiny úvěru ve výši [částka], nákladů na upomínkování ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka]. Výzva byla žalovanému odeslána poštou téhož dne.
11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyni smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit do data splatnosti sjednaného na dne [datum] a současně s úrokem sjednaným ve výši 10 % měsíčně, tj. [částka] měsíčně splatným vždy měsíčně k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však neuhradil splátku splatnou dne [datum], proto byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak ani přes upomínky před podáním žaloby ničeho neuhradil.
12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
14. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Byť žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela vedle údajů zjištěných z bankovních i nebankovních registrů rovněž z žalovaným tvrzeného měsíčního příjmu ve výši [částka], který ověřila potvrzením Pražské správy sociálního zabezpečení, jakož i výpisem z účtu žalovaného, výdaje žalovaného však žádným způsobem nezjišťovala. Jako dostačující pak není možné vyhodnotit předložení výpisu z účtu žalovaného za jeden měsíc předcházející měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena, neboť výpis z účtu za takto krátké období nemůže poskytovat dostatečné informace pro vytvoření uceleného obrazu o majetkové situaci žalovaného. Naproti tomu z takto předloženého výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný nemá dostatek disponibilních prostředků k úhradě ani ve smlouvě sjednané měsíční splátce představující úhradu úroku, pokud se jeho počáteční i konečný zůstatek pohyboval v záporných číslech a žalovaný současně využíval sjednaného kontokorentu. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy, k níž soud přihlédl z úřední povinnosti.
16. Žalobkyni tak náleží z titulu poskytnuté, avšak nevrácené jistiny podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru pouze nesplacená jistina úvěru ve výši [částka] (bez poplatků/nákladů spojených s vymáháním pohledávky). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o.z. ve spojení s § 1958 o.z., přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od data požadovaného žalobkyní. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch byl pouze v nepoměrné části, plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši [částka], která sestává ze soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a.t.“), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t.
18. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (viz např. řízení vedené u Okresního soudu [adresa] -východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]).
19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).