Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka], jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka], od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném předmětného plnění, neboť původní věřitel, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se [adresa] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka]. Peněžní prostředky byly na účet žalovaného poukázány dne [datum]. Úvěr měl být žalovaným splácen v měsíčních splátkách ve výši [částka]. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka] a smluvního úroku ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby dne [datum]. Dále právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslal předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil, a proto se dluh stal dne [datum] splatným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok na úhradu dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, požaduje, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr do dne [datum] vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši [částka] (viz smlouva o úvěru). Právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalovaného dne [datum] částku [částka] (viz zpráva [Anonymizováno] [Anonymizováno], výpis z běžného účtu [právnická osoba] ze dne [datum]). Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek); dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Téhož dne byla žalovanému odeslána předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu do 3 dnů (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího lístku). Dopisem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu. Žalovaný neuhradil ničeho, a proto se stal dluh dne [datum] splatným (viz předžalobní výzva ze dne [datum]).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně[Anonymizováno] splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
12. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).
13. Vzhledem k tomu, že předchůdce žalobkyně této povinnosti nikterak nedostál (žalobkyně nepředložila jediný důkaz, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného), uzavřel soud, že smlouva je neplatná. Žalobkyně se k jednáním soudu nedostavovala, nemohla tak být soudem vyzvána k doplnění tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána a k předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení dle § 118a o. s. ř.
14. Soud se poté zabýval otázkou, jaká byla žalovanému poskytnuta jistina a jakou částku žalovaný uhradil. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka činí 52 000 Kč. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný celkem čerpal částku ve výši 52 000 Kč. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se ode dne následujícího po zesplatnění do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu co do nároku na zaplacení částky 52 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. s příslušenstvím důvodnou a ve zbývajícím rozsahu (15 633,33 Kč s příslušenstvím) žalobu zamítl (výrok I. a II.).
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 76,88 % (52 000 Kč s příslušenstvím) proti 23,11 % (15 633,33 Kč s příslušenstvím) žalovaného, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 53,77 % (72,04 % minus 27,96 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 706 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 633,33 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po[Anonymizováno] 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 690,10 Kč. Žalobkyni náleží částka na náhradu nákladů ve výši 9789,42 Kč (53,77 % z 18 206,10 Kč).
16. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.