Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 777 Kč s úrokem z prodlení v částce 20 554,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 211,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 14 512 Kč s úrokem v částce 47 182,09 Kč a s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky od 25 211,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 10. 5. 2013 smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 51 409 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 857 Kč (částka 23 409 Kč představuje součet kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 3 576 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98% ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 321 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 512 Kč). Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, na svůj dluh uhradila celkem toliko částku 5 120 Kč, poslední splátku uhradila dne 26.9.2013. Ke dni 29.1.2014 právní předchůdce žalobce vyčíslil dluh žalované na částku 25 211,38 Kč na jistině a na částku 21 077,62 Kč na dlužných poplatcích. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobcem došlo s účinností od 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky (ve výši 46 307,41 bez příslušenství) na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalobce požaduje celkovou dlužnou částku ve výši 46 289 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25 211,38 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 21 077,62 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 47 182,09 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 20 554,49 Kč; úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 211,38 Kč od 28.09.2023 do zaplacení; úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 211,38 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval žalobce písemně žalovanou k úhradě dluhu.
2. Žalovaná se k žalobě, nevyjádřila.
3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
5. Společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřely dne 10. 5. 2013 smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které společnost poskytla žalované částku ve výši 28 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 23 409 Kč (úrok ve výši 3 576 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 321 Kč a inkasní poplatek ve výši 14 512 Kč). Celková částka byla splatná v 60 pravidelných týdenních splátkách po 857 Kč. Žalovaná podpisem stvrdila, že hotovost v částce 28 000 Kč převzala (prokázáno smlouvou o půjčce č. [hodnota], smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Právní předchůdce žalobce se zabýval úvěruschopností žalované (prokázáno zákaznickou kartou). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde si strany v čl. 11 ujednaly, že pokud žalovaná neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalované. V čl. 3 si strany sjednaly fixní úrok 19,98 %, s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy s výjimkou období, kdy bude smlouva prodloužena podle čl. 20 věty 2, což nastane, bude-li dlužník v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou ze dne 3. 6. 2024 včetně podacího archu). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků řízení při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) tak, že spolu uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena dne 10. 5. 2013. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
7. V souladu s § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Žalovaná měla při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, neboť jednala jako fyzická osoba – nepodnikatel (§ 52 odst. 3 obč. zák.). Proti tomu právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a má tak postavení dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.). Uzavřená smlouva tak je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.).
11. Zejména je třeba použít § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák., podle nichž se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
12. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši 28 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán tzv. „souhrnný poplatek“ ve výši 23 409 Kč. Tento se skládá z úroku, administrativního poplatku a inkasního poplatku. Soud pokud posuzoval nárok žalobce, dospěl k závěru, že požadovat smluvní úrok 3 576 Kč a administrativní poplatek 5 321 Kč je po právu, když ze smlouvy je zcela zřejmé, za co jsou tyto platby poskytovány.
13. Jinak tomu je u tzv. inkasního poplatku. Ze smlouvy je sice zřejmé, za co je tento poplatek sjednáván, avšak je třeba upozornit na § 567 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že místem plnění je bydliště dlužníka. Zákonodárce tak standardně stanovil místo plnění a pokud žalobce požaduje platit za to, že mu je placeno právě v místě bydliště žalovaného, tak se jedná o nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele a jako takové nemůže požívat ochrany.
14. Žalobce se dále domáhal úroků ve výši 19,98 %, které vyčíslil k datu 27. 9. 2023 a dále úroku 19,98 % ode dne následujícího. Soud však musí konstatovat, že z příslušných smluvních podmínek výslovně vyplývá, že si strany smlouvy ujednaly, že po dobu prodloužení smlouvy se jistina neúročí (viz čl. 3 a čl. 20 smluvních podmínek), přičemž ani argument, že se ustanovení článku 20 dotýká toliko prodlení s jedinou splátkou nebo splátkou poslední, z ujednání nelze jednoznačně dovodit. Je tak nepochybné, že žalobce nemá nárok na to, co bylo výslovně smluvně vyloučeno.
15. Soud žalobci přiznal dlužnou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení částečně kapitalizovaným za období od 4. 10. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 20 554,49 Kč a dále pak jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 25 211,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (viz § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.).
16. Soud pak zamítl žalobu, pokud jde o inkasní poplatek a nesjednaný úrok 19,98%.
17. Povinnost k plnění uložil soud žalované v obecné pariční lhůtě dle ustan. § 160 o. s. ř., neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, neboť procesně úspěšnější žalované, která by měla nárok na náhradu nákladů řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.