Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 7. 2. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 600 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že dne 13. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 11 600 Kč na jeho bankovní účet. Úvěr měl být splacen nejpozději do 6. 2. 2020. Žalovaný však do data splatnosti nezaplatil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023, kterou původní věřitel společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dříve pod obchodní firmou Viva [právnická osoba].) převedla předmětnou pohledávku na společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], a ta ji následně převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tímto postupem oba účastníci vyslovili souhlas (žalobkyně již v návrhu a žalovaný konkludentně dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. s. ř.“, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil) a soud dospěl k závěru, že je možné ve věci rozhodnout na základě předložených listin.
4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 13. 1. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr v dohodnuté výši 11 600 Kč. Dále bylo sjednáno, že úvěr včetně bude vrácen žalovaným nejpozději do 6. 2. 2020. Žalovaný v dohodnutém termínu peněžní prostředky nevrátil. Dne 18. 12. 2023 a 19. 12. 2023 postoupily postupně právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku na žalobkyni.
5. Po právní stránce soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Ve smyslu § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).
6. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnostem, které jí vyplývají z § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru.
7. Vzhledem k tomu, že na základě předložených listin lze uzavřít, že nárok žalobkyně je důvodný, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 600 Kč.
8. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. v požadované výši, která neodporuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
10. Aplikaci § 14b vyhlášky soud zvolil za situace, kdy žaloby žalobce jsou dlouhodobě podávány hromadně (ve velkém množství) na ustáleném elektronickém formuláři prostřednictvím aplikace „ePlatební rozkaz“. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky, podle kterého v občanském soudním řízení,a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech,b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč ac) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení,činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty1. do 10 000 Kč ................................ 200 Kč,2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč ................. 300 Kč,3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč ................. 500 Kč11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).