Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v plném rozsahu ve výši 2 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky [datum] do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba])[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „původní věřitelka“), probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale žalobkyně není schopna tuto smlouvu doložit. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy o úvěru byla podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena původním věřitelem na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která pohledávku za žalovaným následně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne [datum] částku 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol]. Z této částky žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po odeslání výzvy k plnění ze dne [datum], v níž žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do [datum]. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení žalované částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Původní věřitelka, tedy společnost [právnická osoba], poukázala dne [datum] na bankovní účet č. [č. účtu], jehož majitelem byl k uvedenému datu žalovaný, který byl současně i jedinou osobu s právem nakládat s uvedeným účtem, částku 20 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] (zjištěno ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] a z výpisu z účtu č. [Anonymizováno], potvrzení o provedené platbě). Původní věřitelka následně dne [datum] uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s právní předchůdkyní žalobkyně, tedy společností [právnická osoba]., na jejímž základě postoupila svou pohledávku za žalovaným na právní předchůdkyni žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek), která poté dne [datum] uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní, na jejímž základě postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], kterým byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaný netvrdil, tedy ani neprokázal, že by žalovanou částku, byť i částečně, uhradil.Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle jehož § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční plnění, pro které nebyl prokázán právní důvod, a jednalo se tak o plnění bez právního důvodu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit obdržený majetkový prospěch ve výši 20 000 Kč ochuzenému, kterým je v daném případě žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka původní věřitelky, potažmo právní předchůdkyně žalobkyně postoupena. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je tedy odvozena od § 1879 a násl. o. z. Z výše popsaných důvodů soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně žalovaného příslušenství, neboť včasným neuhrazením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.) ode dne následujícího po dni splatnosti stanoveném ve výzvě k úhradě, jejíž odeslání žalovanému bylo prokázáno.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od [datum] (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč, sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]).Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).