Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 000,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a částku ve výši 1 768 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky 17 005 Kč s příslušenstvím a částky 1 768 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím internetové stránky www.[Anonymizováno].cz. Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy žalovaný čerpal spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši 13 000 Kč a ten se zavázal spolu s jeho příslušenstvím splatit v dohodnutém termínu. Splatnost úvěru nastala dne [datum]. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, rejstříků NRKI a BRKI a to se závěrem, že žalovaný je schopna platit své závazky. Dále žalobkyně vycházela z informací získaných prostřednictvím licence AISP, případně ze žalovaným předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 30.540 Kč. Žalobkyní uplatněná pohledávka ve výši 17 005 Kč se skládá z jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč, poplatku za službu „[Anonymizováno] “ ve výši 165 Kč a poplatku za službu „[Anonymizováno] “ ve výši 330 Kč. Žalobkyně je dále oprávněna v souladu se smlouvou o úvěru v případě prodlení žalovaného požadovat úhradu zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení v celkové výši 1 768 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za období od [datum] do [datum]. Žalovaný do dnešního dne ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud má za zjištěné, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč, které se s poplatkem za sjednaní úvěru ve výši 3510 Kč, poplatkem za službu „[Anonymizováno] “ ve výši 110 Kč za každých 30 dní využití služby, a jednorázovým poplatkem za službu „[Anonymizováno] “ ve výši 165 Kč zavázal splatit do [datum]. Žalovaný využil možnosti odkladu splatnosti (služba „[Anonymizováno] “) celkem o 90 dní, splatnost tak nastala dne [datum], RPSN úvěru činila 1732,08 %. (viz smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], přehled bankovních transakcí ze dne [datum], sazebník služeb účinný od [datum]). Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z jím sdělených údajů, z údajů z jeho účtu, ověřením výše jeho příjmu, z příslušných registrů a s pomocí vlastní metodiky (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti, metodika posouzení úvěruschopnosti společnosti Flexi Fin). Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného žalovanému odeslala výzvu dle ust. § 142a o.s.ř. (viz předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek). Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Žalobkyni vznikl s ohledem na prodlení žalovaného nárok na úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny (viz předžalobní upomínka ze dne [Datum narození advokáta], Všeobecné obchodní podmínky účinné od [datum]).
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal společně se souvisejícími a sjednanými poplatky za služby žalobkyni vrátit. Protože žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě poskytnutého úvěru s příslušenstvím. Žalovaný však požadovanou částku neuhradil, soud tedy žalobě zcela vyhověl. Tím, že žalovaný nehradil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodný požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 obč. zák.) i sjednané smluvní pokuty.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč realizované před podáním návrhu ve věci včetně (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis podání ve věci samé) a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Protože advokát prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tedy 252 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů činí 2 252 Kč. Ustanovením § 14b a. t. soud aplikoval, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (před zdejším soudem viz např. návrh ve věci sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a další, a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.
14. Lhůta k plnění byla určena podle ust. § 160 o. s ř. s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.