Výrok
I. Řízení o žalobě se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 478,22 Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 295,89 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 992 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne 20. 11. 2023 ve znění po částečném zpětvzetí žaloby se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, jakožto jistiny poskytnuté žalované na základě smlouvy o úvěru č. [tel. číslo], kterou uzavřela se žalovanou dne 30. 1. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen „původní věřitel“ a „smlouva o úvěru“). Žalobkyně konkrétně tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta převodem na účet částka 20 000 Kč s tím, že do 30. 1. 2024 žalovaná vrátí částku 34 573,08 Kč. Svou vůli uzavřít smlouvu o úvěru žalovaná stvrdila tak, že z bankovního účtu vedeného na své jméno odeslala tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 - 1 Kč na účet původního věřitele. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dovozuje z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 12. 2022 s původním věřitelem, přičemž konkrétní pohledávka za žalovanou byla postoupena dne 7. 7. 2023.
2. Žalobkyně v žalobě původně nad rámec jistiny, zákonného úroku z prodlení z této jistiny, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky požadovala též zaplacení nesplaceného smluvního úroku ve výši 8 758,22 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 720 Kč. O tyto smluvní nároky vzala žalobkyně podáním ze dne 8. 7. 2024 žalobu zpět.
3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
4. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaná se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
5. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby soud dokazování zaměřil pouze na skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku žalobkyně na zaplacení dlužné jistiny úvěru. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
6. Původní věřitel vyhotovil pro žalovanou návrh smlouvy o úvěru č. [tel. číslo]. Na základě této smlouvy o úvěru bylo smluveno, že původní věřitel poskytne žalované na bankovní účet č. [č. účtu] částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná za to do 30. 1. 2024 splatí částku 34 573,08 Kč. Smlouva odkazuje na obchodní podmínky, které jsou dle ujednání stran její nedílnou součástí (prokázáno smlouvou ze dne 29. 1. 2023). Žalovaná stvrdila svou vůli uzavřít smlouvu o úvěru tak, že na účet věřitele označený ve smlouvě odeslala dne 29. 1. 2023 z bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jeho jméno částku 0,01 Kč (prokázáno výpisem z účtu s verifikační platbou). Ve prospěch shora uvedeného účtu žalované učinil původní věřitel dne 30. 1. 2023 úhradu částky ve výši 20 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu s potvrzením čerpání). Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele (dále jen „vop“), které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, předpokládají, že smlouvu lze uzavřít na základě klientské registrace a po provedení verifikační platby ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele. Dle čl. 3.12. vop je klient povinen věřiteli zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky/výzvy dle věty předchozí ve výši uvedené ve Smlouvě. Dle čl. 3.13. vop v případě prodlení Klienta se splacením jakékoliv částky splatné dle Smlouvy přesahujícím třicet dnů, byl původní věřitel oprávněn pověřit vymáháním splatné částky jakoukoliv třetí osobu, kterou klientovi předem oznámil. Klient se dle vop zavazuje zaplatit věřiteli veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s pověřením a angažováním třetí osoby k vymáhání dlužné částky. Dle čl. 3.14. vop je věřitel oprávněn zesplatnit dosud nesplacenou jistinu v případě prodlení klienta se splacením jakékoli částky dle smlouvy přesahujícím 30 dnů a požadovat její okamžité uhrazení, přičemž věřitel bude o možnosti zesplatnění klienta informovat nejméně 30 dnů předem (prokázáno vop). Dopisem ze dne 30. 4. 2023 původní věřitel vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru a upozornil na možnost zesplatnění úvěru (prokázáno opakovanou výzvou k úhradě ze dne 30. 4. 2023). Dopisem ze dne 31. 5. 2023 původní věřitel žalované oznámil, že zesplatňuje úvěr poskytnutý na základě smlouvy č. [tel. číslo] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2023). Žalobkyně eviduje v souvislosti s vymáháním pohledávky za žalovanou ve fázi mimosoudního vymáhání náklady spojené s odesláním obyčejného dopisu dne 23. 8. 2023 a s odchozím telefonickým hovorem ze dne 10. 11. 2023 (prokázáno výpisem mimosoudního vymáhání pohledávky, dopisem ze dne 23. 8. 2023). Původní věřitel, jakožto postupitel, a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne 28. 11. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě se původní věřitel zavázal uzavírat se žalobkyní dílčí rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Dne 7. 7. 2023 původní věřitel a žalobkyně spolu sjednali dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byl žalobkyni postoupen soubor pohledávek, který zahrnoval i pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. [tel. číslo] (prokázáno společným prohlášením smluvních stran ze dne 17. 7. 2023, potvrzení o úhradě portfolia). O postoupení pohledávky informovala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 19. 7. 2023 (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 19. 7. 2023, včetně podacího archu z 20.7.2023), stejně tak učinil původní věřitel dopisem ze dne 19. 7. 2023, přičemž žalovanou upozornil, že v případě neuhrazení dluhu bude účtovat náklady spojené s mimosoudním vymáháním své pohledávky ve výši 48 Kč za odchozí dopis a 72 Kč za telefonický hovor (prokázáno dopisem původního věřitele ze dne 19. 7. 2023). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy č. [tel. číslo] předžalobní výzvou podanou dne 3. 11. 2023 k poštovní přepravě (výzvou před podáním žaloby ze dne 2. 11. 2023 a poštovní podacím archem).
7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
8. Po právní stránce soud věc hodnotil takto:
9. Dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nemusí soud zjišťovat stanovisko ostatních účastníků ke zpětvzetí návrhu.
10. V projednávané věci žalobkyně vzala svůj návrh na zahájení řízení částečně zpět. Jelikož tak učinila před prvním jednáním ve věci, nebylo zjišťováno stanovisko žalované a soud řízení dle § 96 o.s.ř. v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby bez dalšího zastavil (výrok I. rozsudku).
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1958 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a původní věřitel uzavřeli, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Původní věřitel splnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru, když žalované poskytl na smluvený bankovní účet jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná naopak svou povinnost vrátit poskytnutou částku ve lhůtě splatnosti, ani ve lhůtě pozdější, nesplnila, ačkoli tak byla povinna učinit i bez vyzvání (srov. § 1958 o.z.). Je tak žalobkyni nadále dlužna požadovanou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a nárok žalobkyně je v tomto rozsahu důvodným. Protože je žalovaná v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle požadavku žalobkyně jednak v kapitalizované podobě pro období od data zesplatnění úvěru do 7. 7. 2023, jednak jako úrok běžící ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky (12. 7. 2023) do zaplacení. Soud též shledal důvodným žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení nákladů ve výši 120 Kč spojených s vymáháním pohledávky za žalovanou, když nárok na jejich zaplacení byl předem ujednán, žalobkyní byl doložen a žalovanou nesporován.
17. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když zastavení řízení co do částky 9 478,22 Kč je třeba zohlednit jako neúspěch žalobkyně. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky (se zohledněním příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku) ve výši 33 537,34 Kč (100 %), přičemž žalovaná byla úspěšná co do částky 9 478,22 Kč (28,26 %), ve zbytku byla úspěšná žalobkyně, tj. co do částky 24 059,12 Kč (71,74 %). Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak činí 71,74 % ku 28,26 % a žalobkyni tak lze přiznat 43,48 % jejích nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal na plné náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 281 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 829 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) - částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), tři paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 43,48 % z částky 2 281 Kč, tedy částku 992 Kč.