Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 86 610,57 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 67 094.49 Kč od [datum] do zaplacení, s 29,79% úrokem ročně z částky 57 276.92 Kč od [datum] do [datum] a 15% úrokem ročně z částky 57 276,92 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do úroku ve výši 14,79% ročně z částky 57 276,92 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 27 950,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 86 610,57 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná uzavřel smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 58 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet spolu s úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 692 Kč. K prokázání schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr byly předloženy jeho osobní doklady, doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdkyně žalobkyně si rovněž vyžádal informace z veřejných registrů. Pro případ prodlení žalované s placením splátek byla v článku 6 části B) smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, se kterou by se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru. Žalovaná sjednané splátky nesplácela řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě celé dlužné částky. Ode dne následujícího po zesplatnění ([datum]) vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku ve výši 29,79% ročně z celkové dlužné jistiny ve výši 57 276,92 Kč (nesplacená jistina, dlužné úroky a smluvní pokuty ke dni zesplatnění), a dále též na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny [dle článku 6. část B) smlouvy]. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a společným prohlášením smluvních stran ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni s účinností od [datum], přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru dle žalobkyně činí 67 094,49 Kč na jistině, dlužné smluvní pokuty ve výši 19 516,08 Kč a úrocích Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, které žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila.
2. V podání doručeném soudu dne [datum] žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), když před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a to především z informací získaných od žalované, jež žalovaná uvedla při žádosti o poskytnutí úvěru, zejména z výše jeho příjmu doloženého výpisy z účtu (potvrzení o přijetí mzdy v měsíci 11/2022 až 2/2023).
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednáním nařízeném na [datum] se žalovaná nedostavila (bez omluvy), a proto soud jednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 58 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet spolu s úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 692 Kč. Pro případ prodlení žalované s placením splátek byla v článku 6 části B) smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, se kterou by se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru; pro případ prodlení s plněním dlužné jistiny po zesplatnění úvěru pak byla sjednána smluvní pokuta z jistiny (zahrnující jak jistinu, tak i nesplacený úrok) ve výši 0,1% za každý den prodlení.
5. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnutého úvěru ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého úvěru, resp. splátek (ve výši 3 692 Kč měsíčně) odpovídala reálným možnostem žalované, tj. příjmu cca [částka] měsíčně doloženým potvrzením o příchozí úhradě mzdy na účet žalované za měsíce [Anonymizováno] až [Anonymizováno] a výdajům stanoveným právní předchůdkyní žalobkyně na základě interního ekonomického modelu ve výši [částka] (prokázáno potvrzením o připsání mzdy na účet žalovaného v měsíci [Anonymizováno] až [Anonymizováno], hodnocením klienta). Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná ke dni podání žádosti o úvěr nemá žádný záznam v registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací a v insolvenčním rejstříku (prokázáno výpisy z uvedených registrů ke [Anonymizováno]).
6. Z přehledu čerpání a úhrad bylo soudem zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala dne [datum], přičemž uhradil toliko 2 splátky ([datum] a [datum]) a dne [datum] částku [částka] Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou [čl. 6 oddílu B) úvěrové smlouvy] úvěr zesplatnila (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] a oznámením o zesplatnění ze dne [datum]). Pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy byla rámcovou smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a společným prohlášením smluvních stran ze dne [datum] postoupena žalobkyni s účinností od [datum], přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. (prokázáno společným prohlášením ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení ze dne [datum] spolu s poštovním podacím lístkem z [datum]). Žalovaná na dlužných částkách nezaplatila ničeho. Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. má soud za prokázané z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně kopie podacího lístku.
7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).
9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
11. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
15. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
17. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny, smluvní pokuty, úroků z prodlení; co do úroků ve výši 29,79% ročně z částky 57 276,92 Kč od [datum] do zaplacení pak byla žaloba podána důvodně pouze do [datum] a od [datum] pak vznikl žalobkyni nárok pouze na zaplacení úroku ve výši 15% ročně z částky 57 276,92 Kč.
18. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaná však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu jak nesplacené jistiny, tak i dosud nesplaceného úroku přirostlého k jistině před zesplatněním úvěru, jakož i smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s plněním splátek a zesplatněného úvěru (dle § 2048 o.z.) Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, když výše poskytnutého úvěru, resp. splátek (ve výši 3 692 Kč měsíčně) odpovídala reálným možnostem žalované, tj. jejímu příjmu cca [částka] měsíčně a výdajům stanoveným právní předchůdkyní žalobkyně na základě interního ekonomického modelu ve výši [částka] měsíčně. Byť výdaje nebyly u žalované zkoumány zcela do detailu, výše splátek vzhledem k příjmu žalovaného odpovídala jejím reálným možnostem splácení (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka]).
19. Pokud jde o požadovaný úrok, soud nárok žalobkyně posoudil takto:
20. Pohledávka za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy byla ke dni [datum] zesplatněna a dle § 122 odst.. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž k danému dni činil úrok z prodlení 15 % ročně. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku ve výši požadovaného žalobou, tj,. 29,79% ročně z částky 57 276,92 Kč toliko pro období od [datum] do [datum] (tedy 90 dnů prodlení); od [datum] pak přiznal úrok ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení; co do části úroků ve výši 14,79% (tedy rozdílu mezi 29,79% a 15%) ročně z dlužné jistiny od [datum] (tedy 90 dní po prodlení, resp. zesplatnění) do zaplacení žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
21. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud rovněž úroky z prodlení (dle § 1970 o.z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22. Protože žalobkyně byla ve věci neúspěšná pouze v nepatrné části, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení v plném rozsahu (dle § 142 odst. 3 o.s.ř.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 331 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,[Anonymizováno] ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT) ve výši 4 580 Kč a paušální náhrada hotových nákladů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 AT) za každý ze 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání soudu dne [datum]), 21% DPH ve výši 4 099,20 Kč; celkem 27 950,20 Kč. Soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon právní služby – vyjádření ze dne [datum], neboť toto vyjádření vztahující se k posouzení toho, zda byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, mohla (a především) měla být součástí žalobního tvrzení.
23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)