Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 065 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 9 765 Kč od 10.1.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], domáhala zaplacení pohledávky 10 065 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], za dobu od 23.5.2023 do dne 4.9.2023, kdy ohledně tohoto vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem a nákladů na mimosoudní uplatnění pohledávky, vč. zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, a proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen „ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána jeho pravomoc i příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí věci, neboť osoba, které má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, může být žalována u soudu tohoto členského státu (článek 4 nařízení č. 1215/2012), přičemž žalovaný má trvalé bydliště na území České republiky, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Podle článku 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném, pro smluvní závazkové vztahy ze dne 17.6.2008 (Řím I) je rozhodným právem v daném případě právo České republiky.
4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky dle § 115a zákona č. 99/196 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud dle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
5. Z předložených listinných důkazů (zjištěné údaje o vozidle [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] včetně zprávy o vrácení zásilky, upomínka k úhradě ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího archu včetně zprávy o vrácení zásilky) má soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl provozovatelem vozidla registrační značky: [SPZ], VIN: [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, v době od [datum] do dne [datum], tj. 105 dní, přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván výzvou ze dne [datum] (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy), a následně opakovaně upomínkou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Vedle dlužného pojistného žalobkyně na žalovaném uplatnila rovněž náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný vyzván spolu s dlužnou částkou.
6. Zaplacení dlužných částek, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
7. Dne 1. 4. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud postupoval podle přechodných ustanovení v § 94 tohoto zákona a po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31.3.2024, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) a podle prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném do 31.3.2024, (dále jen „Vyhláška“), neboť skutečnosti rozhodné pro vznik nároku žalobkyně na příspěvek (období, ve kterém nebylo vozidlo pojištěno) nastaly za jejich účinnosti.
8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
9. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
10. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
11. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
12. Podle § 2a Vyhlášky platí, že výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti činí 300 Kč.
13. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
14. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
15. Podle § 2 odst. 1 Vyhlášky se stanoví denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž dle písm. i) uvedeného ustanovení, je stanovena sazba pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3 ve výši 93 Kč.
16. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývala z § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, tedy povinnost uzavřít v období od 23.5.2023 do dne 4.9.2023 pro vozidlo reg. zn. [SPZ], VIN: [VIN kód], pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti). Výše příspěvku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti), tedy za 105 dní, přičemž za každý den je vlastník výše specifikovaného automobilu povinen žalobkyni zaplatit částku 93 Kč (§ 2 odst. 1 písm. i) Vyhlášky), celková výše příspěvku tak činí 9 765 Kč. Výše nákladů na mimosoudní uplatnění pohledávky pak činí 300 Kč (§ 2a Vyhlášky). Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, tj. k [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 065 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
21. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).