Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

9 C 86/2024

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 12. 7. 2024Č. j.: 9 C 86/2024-153Samosoudkyně: Mgr. Jana StejskalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPY:2024:9.C.86.2024.1
prodlení věřitele
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (27) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 997,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 615,04 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1260,30 Kč, a 15% úrokem z prodlení ročně z částky 12 997,64 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 12 997,64 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřely smlouvu o povoleném přečerpání běžného účtu, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu, a na základě které jí umožnila přečerpat její běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu 25 000 Kč. Úroková sazba takto poskytnutých prostředků byla sjednána 18,90 % ročně. Poskytnuté prostředky měly být spláceny automaticky z účtu žalované, která byla povinna zajistit na účtu k poslednímu dni každého kalendářního měsíce dostatečný zůstatek pro měsíční úhradu úroků, poplatků a případných úroků z prodlení. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když před poskytnutím úvěru vyhodnotila finanční situaci žalované na základě doložené výše příjmů, výdajů a zadluženosti. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se sjednanými splátkami, využila žalobkyně svého oprávnění a prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého povoleného přečerpání účtu splatnými ke dni 17. 4. 2023 a žalovanou vyzvala k zaplacení částky 24 997,64 Kč na dlužné jistině, 615,04 Kč na dlužném smluvním úroku a 5,59 Kč na úroku z prodlení. Částečné úhrady žalobkyně započetla na úhradu jistiny dluhu. Ke dni 22. 1. 2024 žalovaná dlužila žalobkyni na jistině částku 12 997,64 Kč, na dlužném smluvním úroku od 1. 4. 2023 do 17. 4. 2023 částku 615,04 Kč a na úroku z prodlení od 17. 4. 2023 do 22. 1. 2024 částku 1 230,30 Kč. Žalovaná na dluh ani přes předžalobní upomínku nic neuhradila.

2. V podání doručeném soudu dne [datum] žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), když před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a to jednak z informací získaných od žalované a uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru, a jednak z informací získaných z výpisů z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně. Takto žalobkyně zjistila výši příjmů žalované za posledních 5 měsíců a průměrnou výši výdajů a vypočetla platební kapacitu žalované. Žalobkyně rovněž ověřila zadluženost žalované lustrací Insolvenčního rejstříku a úvěrových registrů BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a na základě získaných informací vyhodnotila rizikovost žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

5. Z předložených listinných důkazů (žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum], předsmluvní informace ke kontokorentu, smlouvy o kontokorentu ze dne [datum], záznamu o podpisu klienta ze dne [datum], Obchodních podmínek pro kontokorent, sazebníku ČSOB, 1. upomínky ze dne [datum], 1. výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], oznámení o zesplatnění ze dne [datum] s potvrzenou dodejkou o převzetí zásilky, oznámení o zesplatnění ze dne [datum] s kopií vrácené obálky, předžalobní výzvy včetně podacího archu, stavu dlužné jistiny a příslušenství) má soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] elektronickou formou prostřednictvím služeb elektronického bankovnictví žalobkyně smlouvu o kontokorentu č. [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“), na základě které žalované poskytla k jejímu účtu č. [tel. číslo] neúčelový úvěr do výše úvěrového limitu 25 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 18,90 % ročně (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum], čl. I odst. 1, čl. II odst. 1, 2 smlouvy a záznamem o podpisu klienta ze dne [datum]). Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vracet tak, že k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce zajistí na svém účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty (prokázáno čl. V odst. 2 smlouvy). Pro případ prodlení žalobkyně se žalovanou sjednaly mj. úrok z prodlení v zákonné výši (prokázáno čl. VI odst. 1 smlouvy). Žalobkyně žalované jako spotřebiteli poskytla předsmluvní informace ke kontokorentu (prokázáno předsmluvními informacemi ke kontokorentu). Součástí smluvního ujednání je mj. také oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr, poruší-li žalovaná své smluvní povinnosti s tím, že bližší podrobnosti upravují Obchodní podmínky pro kontokorent (prokázáno čl. VI odst. 3 smlouvy). Žalovaná se ocitla splácením svých peněžitých závazků v prodlení, a proto jí žalobkyně zaslala 1. upomínku se lhůtou 30 dnů k uhrazení dlužné částky (prokázáno čl. 9.2. Obchodních podmínek pro kontokorent, 1. upomínka ze dne [datum]). Žalovaná dluh neuhradila, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěrů a k 17. 4. 2023 prohlásila všechny své pohledávky ze smlouvy za splatné a vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky do 1. 5. 2023 (prokázáno čl. 9.2. Obchodních podmínek pro kontokorent, oznámením o zesplatnění ze dne [datum] s kopií vrácené obálky). Žalovaná na dluh, ani přes předžalobní upomínku, nic neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou k okamžitému zaplacení duhu ze dne [datum] s kopií podacího archu).

6. Soud má rovněž za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, když vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši [částka] (přičemž tato částka činila průměrnou výši měsíčního příjmů za posledních 5 měsíců dle běžného účtu žalované), a výdajů žalované ve výši [částka] (přičemž tato částka vycházela z transakcí na běžném účtu žalované a údajů deklarovaných v žádosti o poskytnutí úvěru o způsobu bydlení, počtu členů domácnosti a vyživovacích povinností). Žalobkyně rovněž ověřila zadluženost žalované v rejstřících bankovních a nebankovních úvěrů (BRKI a NRKI) a v insolvenčním rejstříku (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru a výpisy z běžného účtu žalované). Na základě získaných informací pak žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná má platební kapacitu ve výši [částka], a že je schopná hradit měsíční splátku úvěru dle smlouvy ve výši 1 250 Kč.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisům dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně žalované poskytla sjednané peněžní prostředky, zatímco žalované vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost řádně a včas nesplnila a žalobkyně úvěr v souladu se smluvenými podmínkami zesplatnila ke dni 17. 4. 2023 a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu 25 618,27 Kč (z toho na jistině 24 997,64 Kč, na smluvním úroku 615,04 Kč, na úroku z prodlení 5,59 Kč) do 1. 5. 2023. Žalovaná následně provedla několik dílčích úhrad dluhu, avšak k 22. 1. 2024 žalobkyni stále dlužila 14 842,98 Kč (z toho na jistině 12 997,64 Kč, na smluvním úroku 615,04 Kč,[Anonymizováno] na úroku z prodlení 1 230,30 Kč). Protože žalovaná dluh doposud neuhradila a je v prodlení je povinna zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14. Žalobkyně prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnutého úvěru ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnuté půjčky ve výši [částka], respektive splátky ve výši [částka], odpovídaly reálným možnostem žalované, tj. jejímu průměrnému příjmu přibližně [částka] měsíčně a výdajům ve výši přibližně [částka] měsíčně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 12 997,64 Kč ve výši[Anonymizováno] 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 209,60 Kč; celkem 7 769,60 Kč.

16. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon právní služby – vyjádření ze dne [datum], kterým žalobkyně reagovala na výzvu ohledně doplnění tvrzení a důkazů, jakým způsobem byla zkoumána schopnost žalované splácet úvěr, neboť tato tvrzení a důkazní návrhy měly a mohly být uvedeny již v samotné žalobě.

17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací