Výrok
I. Manželství [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky] a [jméno FO], narozeného dne [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před obecním úřadem [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se návrhem podaným původně k Okresnímu soudu v Kolíně dne [datum], pravomocně postoupeným k soudu zdejšímu, domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno bez možnosti obnovení manželského soužití. Manželé spolu nevedou od [datum] společnou domácnost. Manželství trvalo déle než jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Manželé mají vše vypořádáno. Manžel nemá zájem v manželství setrvat.
2. Manželka se k návrhu manžela na rozvod manželství připojila, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”), pokládá návrh za návrh společný.
3. V prvé řadě se soud zabýval otázkou své pravomoci. V této věci se jedná o řízení s cizím prvkem, jelikož manžel je státním občanem Ukrajiny, tj. cizího státu (mimo EU) a manželka je státní občankou České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Právní vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou ve věcech občanských upravuje Smlouva o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášená pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „Smlouva“). Podle čl. 30 odst. 2 Smlouvy, jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Podle odst. 4 téhož článku, při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. S ohledem na shora uvedené, kdy mají oba manželé bydliště na území České republiky, dospěl soud k závěru, že má pravomoc danou věc projednat a v řízení se bude aplikovat české právo.
4. Z oddacího listu manželů, účastnického výslechu manželky a účastnického výslechu manžela a nesporných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [adresa]. května, Kaplička před obecním úřadem [adresa]. Manželé spolu nežijí od [datum], nemají společné děti a manželství je trvale a hluboce rozvráceno. Příčinu rozvratu manželství manželé spatřují ve vzájemném citovém odcizení. Manželé bydleli v jiném městě, měli vztah na dálku, nesdíleli společnou domácnost a v podstatě šlo spíše o přátelský vztah. Ani jeden z manželů si nepřeje manželské soužití obnovit a nemá ani snahu v manželství nadále setrvat.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 téhož ustanovení, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 citovaného ustanovení, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
6. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
7. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství a ani jeden z manželů si nepřeje manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Z manželství se účastníkům nenarodilo žádné dítě. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství.
8. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení manželů.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).