Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekEP1250

Spisová značka

10 C 155/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 3. 7. 2024Č. j.: 10 C 155/2024-50Samosoudkyně: Mgr. Martina ZahradníkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 9. 2024Předmět řízení: O zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:10.C.155.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (56) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila podle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky, která byla splatná dne [datum]. Žalobkyně následně proto celkový úvěr zesplatnila, neboť žalovaný ničeho neuhradil ani přes opakované upomínky žalobkyně. Žalovaný na jistinu úvěru neuhradil ničeho, a to ani přes to, že jej o úhradu celkové dlužné částky žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.[právnická osoba] této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenska. Rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po [datum]. Podle čl. 864/2007 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má evidováno bydliště na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] včetně předsmluvní informace soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím měsíčních splátek, nejpozději do [datum], zápůjční úroková sazba činila 15 % měsíčně, sazba RPSN činila 453,03 % ročně.7. Z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] soud jistil, že žalovaný uvedl, že je ženatý, pracuje u společnosti [právnická osoba], jeho průměrný měsíční příjem činí [částka], náklady na bydlení činí [částka] měsíčně a nemá žádné finanční závazky. Při posouzení úvěruschopnosti postupovala žalobkyně dále dle interní metodiky.8. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (kopie občanského průkazu) a dále jej lustrovala v registrech (výsledky lustrace).9. Z výplatních pásek žalovaného za měsíc duben 2023 až červen 2023 soud zjistil, že žalovaný od zaměstnavatele [právnická osoba] obdržel v měsíci dubnu částku [částka], v měsíci květnu [částka] a v měsíci červnu [částka].10. Žalobkyně dále ověřila pohyb na účtu žalovaného za měsíce duben 2023 až červen 2023, přičemž za měsíc duben činily příjmy žalovaného celkem [částka], za měsíc květen činily příjmy celkem [částka], přičemž v obou těchto měsících výdaje přesáhly příjmy o [částka] a za měsíc červen činily příjmy žalovaného celkem [částka]; platby od zaměstnavatele nebyly na tento účet zaslány (výpis z účtu žalovaného za duben 2023 až červen 2023).11. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že žalobkyně žalovanému na účet poskytla dne [datum] částku ve výši [částka].12. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky (upomínka ze dne [datum] a ze dne [datum]).13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zesplatnil celou částku z důvodu prodlení žalovaného a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [právnická osoba]. 2024. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána téhož dne.14. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. V daném případě byl žalovanému poskytnut žalobkyní spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím měsíčních splátek, nejpozději do [datum]. Na svůj dluh žalovaný ničeho neuhradil. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru.23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě zcela nebylo. Žalobkyně sice žalovaného lustrovala v registrech a za využití metodiky, přičemž vycházela z informací poskytnutých žalovaným a dále z výpisu z účtu žalovaného za období 3 měsíců, přičemž v měsíci dubnu a květnu 2023 výdaje žalovaného přesáhly příjmy o částku [částka], měsíčně žalovaný disponoval s částkou v řádech několika tisíc Kč. Žalobkyně dále vycházela z výplatních pásek žalovaného za období od dubna do června 2023. Ovšem v otázce výdajů se spolehla toliko na informace sdělené samotným žalovaným, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V daném případě bylo zjištěno, že žalobkyně si žádným způsobem neobstarala informace o měsíčních výdajích žalovaného v souvislosti se splátkami poskytnutých úvěrů a spokojila se pouze s ničím nedoloženými tvrzeními žalovaného o jeho měsíčních výdajích ve výši [částka]. Za takových okolností právní předchůdkyně žalobkyně svou zákonnou povinnost nesplnila. Nebylo přitom žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou výdaje žalovaného na bydlení a jeho běžné výdaje. Tento postup je ovšem nedostačující, skutečnosti uváděné žalovaným bylo nutno ověřit. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a mnohé další).24. I přes absolutní neplatnost úvěrové smlouvy však zde nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku [částka]. Žalovaný přitom na tuto částku ničeho neuhradil. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o [částka] (§ 2991 o. z.). Soud proto žalobě zcela vyhověl (když žalobkyně žalobou požadovala zaplacení právě této částky) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) předžalobní upomínkou ze dne [datum], ve které byla splatnost dlužné částky stanovena na [právnická osoba]. 2024. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši 14,75 % ročně, jak žalobkyně požadovala.25. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, tj. ve výši [částka]. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Advokát není plátcem DPH. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakované množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci.26. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací