Výrok
I. Žaloba se co do části příslušenství tvořící zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výše reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalovaném domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalovaný jako postupitel úplatně převedl právnímu předchůdci žalobce společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, jako postupníkovi pohledávku za dlužníky [jméno FO] a [jméno FO], která ke dni [datum] činila částku [částka] s příslušenstvím. Pohledávka vznikla z titulu nároku na nevrácenou poskytnutou půjčku dlužníkům podle smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Za postoupení pohledávky žalovaný obdržel úplatu ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce zahájil soudní řízení k vymáhání pohledávky. Ve věci byl vydán pravomocný rozsudek, jímž byla pohledávka právnímu předchůdci žalobce přiznána. Následně právní předchůdce žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil tuto soudem pravomocně přiznanou a vykonatelnou pohledávku na dalšího postupníka společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , který poté pohledávku dále vymáhal. V rozporu s ujištěním žalovaného jako původního majitele pohledávky se však pohledávka ukázala později jako nedobytná a nevymahatelná. Vůči dlužníkům bylo zahájeno insolvenční řízení, kterým bylo schváleno oddlužení obou dlužníků plněním splátkového kalendáře. V rámci tohoto oddlužení, byla uspokojena pouze bagatelní část řádně přihlášené pohledávky, a to ve výši [částka]. Následně bylo oddlužení skončeno a oba dlužníci byli osvobozeni od placení veškerých pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Žalovaný jako postupitel odpovídá za dobytnost (vymahatelnost) pohledávky až do výše přijaté úplaty za postoupení pohledávky, tj. do částky [částka], společně se zákonným úrokem z prodlení z téže částky, běžícím ode dne následujícího po dní právních účinků postoupení pohledávky, tj. ode dne [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný požadovanou částku ve výši [částka] neuhradil ani přes to, že byl o její úhradu opakovaně upomínán včetně předžalobní upomínkou.
2. Platebním rozkazem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím a náklady řízení. Platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl dle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, avšak z jednání se omluvil ze zdravotních důvodů, k čemuž přiložil lékařskou zprávu. Ústní jednání bylo proto odročeno na [datum]. Žalovaný se k tomuto jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, ani včas nepožádal z důležitého důvodu znovu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
4. Podle § 157 odst. 3 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
5. Podáním učiněným na ústním jednání soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do části příslušenství tvořící zákonný úrok z prodlení ve výši [částka].
6. S ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce, soud výrokem I. tohoto usnesení řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. částečně zastavil.
7. Žalovaný, kterému bylo řádně doručeno do jeho vlastních rukou (prostřednictvím datové schránky) žaloba a následně i předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, a který byl o následcích nedostavení se poučen (předvolání vzor 018 o.s.ř.), bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, zmeškal. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud návrhu žalobce vyhověl, když pokládal jeho tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a jedná se o věc, ve které lze uzavřít smír, proto ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání (§153b odst. 1, 3 o.s.ř.). Nárok žalobce je odůvodněn mezi účastníky uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění v době vzniku závazku. Pohledávka za žalovaným pak byla na žalobce postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Z důvodu prodlení s úhradou peněžité částky má žalobce rovněž nárok i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. O třídenní lhůtě ke splnění této povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný (když žalovaný na dlužnou částku částečně hradil až po podaní žaloby), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále z odměny advokáta za celkem [hodnota] úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby a účast na jednání dne [datum]) po [částka] podle § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 4 úkony právní služby ve výši po [částka] podle § 13 odst. 3 a. t. a dále z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jako náhrady nákladů nezastoupeného účastníka (účast na jednání dne [datum]). Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za celkem [hodnota] úkonů právní služby spočívající v uplatnění nároku vůči žalovanému ze dne [datum], když odměna za sepis předžalobní upomínky byla žalobci přiznána, za vyjádření soudu ve věci ze dne [datum], které obsahuje pouze nesouhlas žalobce s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání, kdy toto sdělení mohlo být již součástí žaloby, za písemné jednání s protistranou a sepis dohody o narovnání (celkem [hodnota] úkonů) a konečně soud nepřiznal ani náhradu nákladů za úkon sepisu závěrečného návrhu, neboť tyto úkony soud nepovažuje za účelné ve věci samé (i s ohledem na procesní neaktivitu žalovaného patrnou i v tomto řízení). Náklady řízení byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).