Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekEP1250

Spisová značka

10 C 262/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 11. 11. 2024Č. j.: 10 C 262/2024-18Samosoudkyně: Mgr. Martina ZahradníkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 31. 1. 2025Předmět řízení: O zaplacení 37 980 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:10.C.262.2024.1
bezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (59) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení,b) částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů v platném a účinném znění, má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Způsobem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně zjistila, že celkem dvě vozidla jsou evidovány v registru silničních vozidel jako provozované, jejichž provozovatelem/vlastníkem je zapsán žalovaný, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, RZ: [SPZ], (dále také jen „vozidlo 1“), které v období od [datum] do [datum] nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) a dále nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, RZ: [SPZ], (dále také jen „vozidlo 2“), které v období od [datum] do [datum] nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvků písemnými výzvami, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy uplatňuje nárok na příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti ve výši [částka] za 178 dní, kdy bylo vozidlo 1) nepojištěno a ve výši [částka] za 178 dní, kdy bylo vozidlo 2) nepojištěno a současně nárok na poplatek spojený s vymáháním každé z pohledávek ve výši po [částka], tj. celkem [částka]. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z každé dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil ani přesto, že byl právní zástupkyní žalobkyně o úhradu upomínán předžalobními upomínkami.

2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.[právnická osoba] této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne [datum] vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Z výpisů z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem 1) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně s RZ: [SPZ] vlastníkem a provozovatelem 2) nákladního automobilu nad 3,5 t do 12 t včetně s RZ: [SPZ].7. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla 1) ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], včetně informace o zásilce). Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla 2) ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], včetně informace o zásilce).8. Z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužných částek plynoucích z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., stran shora uvedených vozidel za shora uvedená období.9. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] včetně podacích archů a sledování zásilek, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek, resp. příspěvků společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran vozidla 1) i vozidla 2), před podáním žaloby.10. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně:11. [jméno FO] Českou republiku je od [datum] závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne [datum] vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.12. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.13. Podle § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.14. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „vyhláška č. 205/1999 Sb.“) se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši [částka].15. Podle § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně ve výši [částka].16. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka].17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel výše uvedených vozidel 1) a 2), k nimž nebylo v uvedených obdobích sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože obě vozidla byla v těchto obdobích evidována jako provozovaná. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na úhradu zákonných příspěvků nepojištěných vozidel v zákonem stanovené výši za období, kdy vozidla nebyla předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek činěných ze strany žalobkyně. Žalovaný tak žalobkyni nadále dluží částku [částka] sestávající z neuhrazených příspěvků za nepojištění vozidla 1) a vozidla 2), vypočtených podle zákona č. 168/1999 Sb. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako součin dnů bez pojištění (178 dní u vozidla 1/ a 178 dní u vozidla 2/) a příslušné denní sazby ([částka] u vozidla 1/ a [částka] u vozidla 2/), tj. částek [částka] a [částka]; a dále z nákladů, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na celkem [hodnota] příspěvky (tj. v souvislosti se zaslanými výzvami a upomínkami), ve výši po [částka] dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v úhrnné výši [částka] (2 x [částka]). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, tj. z každého dlužného příspěvku do garančního fondu nepojištěných za období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě, to vše ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].20. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací