Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka], dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] s úvěrovým rámcem [částka], již žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena v rámci zjišťování kreditního skóre a posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného, výpisem z účtu za září 2021 a nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný čerpal částku celkem [částka], na kterou uhradil částku celkem [částka], avšak splátky neplnil řádně a včas. Ke dni [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby tak žalobkyně za žalovaným evidovala pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut v celkové výši [částka], když výše smluvní pokuty byla stanovena pevnou částkou ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky pak představoval úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil, ačkoli byl ze strany žalobkyně před podáním žaloby upomínán.[právnická osoba] výzvě soudu ze dne [datum] žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).4. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] vyplývá, že žalovaný uvedeného dne uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,76 % z úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,88 %, roční procentní sazba nákladů ve výši 31,74 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] za každý měsíc vymáhání s možností změny této sazby podle reálně vynaložených nákladů, dále oprávnění účtovat smluvní pokutu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že má učňovské vzdělání, je ženatý, má jedno dítě a typem jeho bydlení je podnájem. Jako zdroj svého příjmu uvedl, že je zaměstnaný, celkový měsíční příjem pak uvedl v částce [částka] a příjem ostatních členů domácnosti v částce [částka].6. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 7.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek a bod 9.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.7. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2021 soud zjistil, že žalovaný na účet obdržel platbu ve výši [částka], počáteční zůstatek činil -[částka], konečný zůstatek činil -[částka].8. Z potvrzení oddělení řízení rizik o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum] včetně metodiky se podává, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, a to provedením lustrace žalovaného v příslušných registrech.9. Z úvěrové zprávy k osobě žalovaného soud zjistil, že žalovanému byl jeden úvěr odmítnut, jeden úvěr byl existující, jeden úvěr byl ukončen a jeden úvěr byl ve stadiu žádosti.10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Žalovanému byla poskytnuta jistina v celkové výši [částka], přičemž na tuto poskytnutou částku zaplatil [částka].11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy.12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum], bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum]. Prostřednictvím této upomínky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši celkem [částka] z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], a to nejpozději do [datum].13. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Na základě této dohody se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše [částka], žalovaný se zavázal splatit je v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem. Žalovaný čerpal částku ve výši celkem [částka], na kterou žalobkyni uhradil částku celkem [částka]. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, výpisem z účtu žalovaného za jeden měsíc a za využití metodiky a lustrace osoby žalovaného v dostupných registrech. Z tvrzení žalovaného žalobkyně zjistila, že jeho měsíční příjem pochází ze zaměstnání a činí celkem částku [částka], dále žalovaný uvedl, že je ženatý, má jedno dítě a příjem dalších členů domácnosti činí částku [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], jež měla představovat dosud nesplacenou část jistiny úvěru, smluvní pokuty a zákonný úrok.14. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.22. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši celkem [částka]. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.23. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného využila metodiku posouzení úvěruschopnosti, v rámci které provádí kontrolu bonity klienta za účelem stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky. Při tomto postupu žalobkyně zohledňuje částky životních minim, vyživovací povinnosti, splátkovou zátěž včetně splátky schváleného úvěru a minimální výdaje domácnosti za využití statistických dat. Žalobkyně přitom vychází z údajů deklarovaných žadatelem a provedené lustrace žadatele v dostupných registrech. Žalobkyně tak osobu žalovaného lustrovala v registrech a za využití metodiky a informací poskytnutých žalovaným posoudila jeho úvěruschopnost. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, požadovat po žalovaném např. podnájemní smlouvu, doklad o zdroji jeho příjmu a výši tohoto příjmu apod. Žalobkyně však tvrzení žalovaného nikterak neověřila a zjištěné údaje nikterak dále neprověřovala vyjma výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2021, ze kterého vyplývá, že žalovaný na účet obdržel platbu ve výši [částka] (oproti tvrzenému celkovému příjmu [částka] měsíčně) a na účtu měl záporný počáteční i konečný zůstatek. Pokud se týká výdajů žalovaného, pak ani tyto žalobkyně nezkoumala dostatečně, když své hodnocení v tomto ohledu založila pouze na lustraci žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný pak stran svých výdajů ničeho ani netvrdil. Nebylo tedy žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou výdaje žalovaného na bydlení a jeho běžné výdaje. Tento postup je ovšem nedostačující a skutečnosti uváděné žalovaným bylo nutno ověřit. Žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nepředložila. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a mnohé další).24. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ve výši [částka] ponechat. Žalovaný na splátkách poskytnutého úvěru uhradil částku [částka]. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o [částka] (§ 2991 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum], ve které byla splatnost dlužné částky stanovena do [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši 14,75 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.25. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak s tím, že žalovanému, který byl ve věci z větší části úspěšný, žádné náklady řízení nevnikly.