Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále také jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se jej zavázala splatit. Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě lustrací SOLUS, NRKI, BRKI, výpisů z účtu a úvěrové historie. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu; žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši [částka] spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně přiznat jej jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že s ní žalobkyně odmítla komunikovat a posílala jí pouze výhružné zprávy. Nebylo tedy možné se domluvit na řádných platbách.
3. Z dohody označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] _CZ_[Anonymizováno] ze dne [datum] a z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] a žalovaná uzavřely tuto dohodu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to na bankovní účet č. [č. účtu] z účelem úhrady úvěrů žalované, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se sjednanými úroky a dalšímu souvisejícími platbami.
4. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum].
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] a žalobkyně uzavřeli tuto dohodu, na základě které byly pohledávky specifikované v příloze smlouvy postoupeny na žalobkyni; dle seznamu postoupených pohledávek byla předmětem postoupení i předmětná pohledávka za žalovanou.
6. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že se vztahuje k účtu Kreditní karta Standard, počáteční zůstatek na účtu byl -[částka] a konečný zůstatek -[částka]. Jedinými příjmy na účtu jsou splátky úvěru žalovanou.
7. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že se vztahuje k účtu Kreditní karta Standard, počáteční zůstatek na účtu byl – [částka] a konečný zůstatek -[částka]. Jedinými příjmy na účtu jsou splátky úvěru.
8. Z údajů z bankovních registrů soud zjistil, že žalovaná měla ke dni lustrace, provedené žalobkyní, uzavřeno dalších 7 smluv o úvěru.
9. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení výzvy, jež byla žalované dodána dne [datum].
10. Z výpisu z úvěru bylo zjištěno, že žalovaná splatila celkem na úvěr [částka].
11. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dohodu označenou jako smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši [částka] na bankovní účet vedený na jméno žalované do výše úvěrového limitu a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky splácet dle sjednaných podmínek. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované z výpisů z účtu a lustrací v systémech SOLUS, NRKI, BRKI.
12. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné dohody, neboť tuto dohodu uzavíral právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení a předložila listiny týkající se toho, že při posouzení schopnosti žalované řádně splácet předmětný úvěr se vycházelo z výsledků lustrace osoby žalované ve veřejně dostupných databázích a výpisů z účtu. Taková kontrola však bez dalšího nemůže být shledána dostatečnou, zmíněné totiž k závěru o posouzení s odbornou péčí samy o sobě nesvědčí.
17. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala pouze tvrzeními samotného žalované ohledně toho, jaké má příjmy a výdaje, aniž by tyto skutečnosti byly dále jakkoli ověřovány. Z doložených výpisů z účtu je zřejmé, že tyto výpisy se vztahují pouze k účtu Kreditní karta Standard, tedy nejedná se o účet, který by umožnil celkový přehled o příjmové a výdajové stránce života žalované, když jedinými příjmy na tomto účtu jsou splátky, placené žalovanou. V tomto směru tedy žalobkyně vyšla výlučně z tvrzení žalované, což není dostačující a nelze na základě pouhého tvrzení žadatele o úvěr řádně schopnost splácet posoudit. Nad rámec toho bylo v řízení prokázáno pouze to, že jej žalobkyně lustrovala v SOLUS, NRKI, BRKI. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne [datum] ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. [jméno FO] a další). Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaná úvěr po určitou dobu fakticky splácela (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].) Soud tak má za to, že schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně nebyla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.
18. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaná částku ve výši celkem [částka] obdržela, ale žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) tuto částku nevrátila v plné výši, obohatila se co do částky [částka] na úkor žalobkyně. Žalobkyně, která je aktivně legitimována k podání žaloby a vymáhání dluhu na základě postoupení pohledávky za žalovanou s tím, že změna v osobě věřitele byla žalované řádně oznámena, má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který byl žalované doručena dne [datum]. V dopise pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byl povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení.
21. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl co do částky [částka] a zároveň žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně; lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů.
22. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, když bylo žalobkyni vyhověno co do výše [částka] a zákonného úroku z prodlení, který ke dni vydání rozsudku činí [částka], žalovaná měla úspěch co do částky [částka] a zákonných úroků z prodlení, které ke dni vydání rozsudku celkově činily [částka]. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 51 %, žalovaná pak co do 49 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 2 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 písm. a) stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Soud při určení výše odměny postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Dále pak žalobkyni náleží daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 2 % pak činí částku [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).