Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 %,b) částku [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 %,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou původně Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum], pravomocně postoupenou soudu zdejšímu, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce zemního plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za plyn dodaný v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu ze dne [datum], č. [hodnota], splatnou dne [datum], znějící na částku [částka], přičemž započetla částečné úhrady, které žalovaný provedl, a výši zbývající dlužné částky bez příslušenství vyčíslila ve výši [částka]. Za plyn dodaný v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému další fakturu ze dne [datum], č. [hodnota], splatnou dne [datum], znějící na částku [částka], přičemž započetla částečné úhrady, které žalovaný provedl, a výši zbývající dlužné částky bez příslušenství vyčíslila ve výši [částka]. Žalovaný však dlužné částky neuhradil ani přes to, že byl o jejich úhradu opakovaně upomínán. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné částky ve výši [částka], dlužné částky ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 %.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.[právnická osoba] této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o připojení k distribuční soustavě (zjištěno ze smlouvy smlouvu o připojení k distribuční soustavě č. [hodnota]) a smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu do odběrného místa na adrese [adresa], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa plyn a žalovaný se za to zavázal hradit sjednanou cenu (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. [hodnota] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně). Za plyn dodaný v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. [hodnota], kterou byl žalovanému vyúčtován nedoplatek za odebraný plyn v předmětném období ve výši celkem [částka] se splatností dne [datum] (zjištěno z faktury č. [hodnota]). Za plyn dodaný v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. [hodnota] kterou byl žalovanému vyúčtován odebraný plyn v předmětném období ve výši celkem [částka] se splatností dne [datum] (zjištěno z faktury č. [hodnota]). Žalovaný byl k úhradě dlužných žalovaných částek opakovaně vyzván (zjištěno z upomínky ze dne [datum] a z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky a předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky).6. Rozhodné právo soud určil podle článku 48 odst. 2 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne [datum] vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m., podle kterého, jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu. Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu byla uzavřena na území České republiky, vztahy se tak řídí právem tohoto státu.7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu žalobkyně žalovanému dodávala plyn do sjednaného odběrného místa, za což žalovanému vyúčtovala za období od [datum] do [datum] cenu ve výši [částka] a nedoplatek za plyn dodaný v tomto období ve výši [částka]. Žalobkyně následně započetla částečné úhrady provedené žalovaným a žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě zbývající dlužné částky v žalované výši, což však žalovaný neučinil. Žádnou z těchto skutečností žalovaný ani v řízení nesporoval. Žalobkyně tak v řízení prokázala vznik právního vztahu a rozsah dohodnutého plnění, naopak žalovaný, aby se ubránil, by musel tvrdit a prokazovat, že vyfakturované částky v celé výši uhradil, či že smlouvu o sdružených dodávkách plynu neuzavřel, což však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl, když požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tak jak požadovala žalobkyně, tedy z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši 15 %, z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 %.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty [částka], za 2 úkony právní služby po [částka], a to za převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, ze 2 režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř.11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.