Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které žalovaný načerpal částku ve výši celkem [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem částku ve výši [částka]. Zbývající část úvěru nesplatil a dostal se do prodlení. Žalobkyně využila svého oprávnění a poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k uhrazení dlužné částky, na tyto výzvy ale nereagoval. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka] (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), dále nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut účtovaných ve výši [právnická osoba] Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně posuzována úvěruschopnost žalovaného, a to dle metodiky žalobkyně, přičemž pokud jde o konkrétní údaje žalovaného, vycházela žalobkyně z údajů obsažených v kartě klienta (žalovaného), a dále provedla lustraci žalovaného v registrech NRKKI, ISIR a CEE, a to s pozitivním vyhodnocením, a obstarala si též přehled pohybů na účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], kterým ověřila deklarované čisté měsíční příjmy žalovaného ve výši [částka]. Žalobkyně vycházela ze skutečnosti, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši [částka].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, pouze soudu dne [datum], tj. v den, na který bylo nařízeno jednání ve věci, doručil prostřednictvím datové schránky podání, ve kterém se omluvil z účasti na jednání ze [podezřelý výraz] důvodů, což doložil potvrzením o pracovní neschopnosti v termínu od [datum] do [datum], a zároveň uvedl, že s ohledem na jeho [podezřelý výraz] stav se nemohl ani seznámit se spisem, tudíž neví, o co se ve věci jedná.
3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, přičemž z jednání se omluvil, aniž by požádal o jeho odročení. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby žalovaný o odročení jednání požádal, resp. soud by příslušné podání dle jako obsahu posoudil jako žádost o odročení jednání, žádosti by nevyhověl, neboť z dosavadního průběhu řízení je zřejmé, že žalovaný o odročení jednání žádá opakovaně (v prvním případě mu bylo vyhověno), přičemž žaloba byla žalovanému doručena již dne [datum] a žalovaný měl tedy dostatek času na to, aby se seznámil s obsahem spisu a ve věci se alespoň písemně vyjádřil.
4. Z dohody ze dne [datum] označené jako smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena tato dohoda, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr prostřednictvím úvěrového rámce do [částka], který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Celková splatná částka byla stanovena na [částka] a roční úroková sazba byla sjednána na 26,28%. Žalovaný v této dohodě mj. uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, je rozvedený, jeho čistý měsíční příjem z podnikání činí [částka], příjem dalších členů domácnosti činí [částka]. Součástí dohody je i sazebník (Přehled služeb, poplatků a odměn platný ke dni [datum]), ze kterého byly zjištěny výše jednotlivých poplatků a sazeb žalobkyně. Součástí dohody jsou dále úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]., ze kterých byla zjištěna další podrobná úprava vzájemných práv a povinností účastníků.
5. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný dle výše popsané dohody načerpal celkem částku ve výši [částka] Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem částku ve výši [částka]. Z výpisu je dále zřejmý rozpis splátek úvěru.
6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem [částka], a to nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy, neboť z důvodu prodlení s plněním závazků na straně žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne [datum].
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši celkem [částka], a to nejpozději do sedmi dnů od odeslání této výzvy. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalovanému zaslán dne [datum].
8. Z listiny označené Potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik soud zjistil, že karty klienta soud zjistil, že dokument obsahuje specifikaci předmětného úvěru, dále specifikaci klienta zde žalovaného), kde je údaj o tom, že klient je rozvedený, vlastní dům/byt, má jedno dítě, zdrojem příjmu klienta je podnikání, výše příjmu klienta činí [částka], příjem dalších členů domácnosti činí [částka] a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí [částka]. Z listiny dále vyplývá, že žalovaný byl lustrován v registrech NRKKI, ISIR a CEE, a to s pozitivním vyhodnocením.
9. Z listiny označené jako úvěrová zpráva byly zjištěny údaje o žalovaném ve vztahu k poskytovanému úvěru, dle kterých má žalovaný další existující závazky, a to osobní úvěr s výší měsíční splátky [částka], dále kontokorentní úvěr a kreditní kartu splátkovou.
10. Z Přehledu pohybu na účtu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že za měsíc říjen 2020 činily příjmy žalovaného [částka] (z toho pak 5 374 představuje podpora v nezaměstnanosti vyplacená úřadem práce) a výdaje žalovaného činily [částka], za měsíc listopad 2020 činily příjmy žalovaného 10 440 (z toho opět 5 374 představuje podpora v nezaměstnanosti vyplacená úřadem práce a další [částka] je označen jako příjem z půjčky) a výdaje žalovaného pak činily [částka] a konečně za měsíc prosinec 2020 činily příjmy žalovaného 15 552 (z toho 4 252 zřejmě představoval přeplatek na zálohách za úhradu elektřiny) a výdaje žalovaného činily [částka].
11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantním pro následné právní posouzení věci:
12. Dne [datum] došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky prostřednictvím úvěrového rámce do [částka], který se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Žalovaný tímto způsobem čerpal prostředky v celkové výši [částka] poskytnuta. Žalovaný uhradil žalobkyni na splátkách úvěru celkem [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Tento dopis byl žalovanému odeslán dne [datum]. před uzavřením předmětné dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z předpokladu, že žalovaný má čistý měsíční příjem z podnikání ve výši [částka]. Žalovaný měl v posledních třech měsících před podpisem předmětné dohody vyšší výdaje než příjmy.
13. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné dohody, neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - 679/18), přičemž aktuální znění citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jej již plně zohledňuje.
19. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv.
20. Žalobkyně tvrdila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela zejména z údajů, které o své osobě poskytl žalovaný, konkrétně pak z tvrzení, že žalovaný má čistý měsíční příjem z podnikání ve výši [částka], které žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru.
21. Takový závěr, resp. spíše předpoklad žalobkyně nicméně zcela zjevně odporuje zjištěním soudu, jak vyplynula z provedených důkazů. Soud v této souvislosti poukazuje zejména na listinu označenou jako Přehled pohybu na účtu za období od [datum] do [datum], která byla provedena k důkazu a z níž bylo zjištěno, že žalovaný měl za uvedené období vyšší výdaje než příjmy, přičemž výše ani původ příjmů naprosto neodpovídají údajům tvrzeným žalovaným (stran příjmů z podnikání ve výši [částka] měsíce), které žalobkyně měla při posouzení schopnosti žalovaného daný úvěr splácet za ověřené. Žalobkyně tedy zela ignorovala rozpor mezi deklarovanými příjmy žalovaného a příjmy doloženými výpisem z účtu žalovaného, ze kterého nadto vyplývá, že žalovaný je příjemcem podpory v nezaměstnanosti.
22. S ohledem na vše výše uvedené je zřejmé, že pokud by žalobkyně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala, nemohla dojít k závěru, že je namístě úvěr žalovanému poskytnout. Lze proto uzavřít, že žalobkyně řádně nesplnila zákonný požadavek posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když úvěr žalovanému poskytla, přestože měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, který neodpovídal tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného. Úvěr přitom smí věřitel poskytnout spotřebiteli jen tehdy, pokud schopnost žadatele splácet poskytnutý úvěr řádně posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel (spotřebitel) bude schopen úvěr splácet. Smyslem a účelem zkoumání úvěruschopnosti je prevence proti zadlužování dlužníků (spotřebitelů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].
23. Žalobkyně tedy podle zjištění soudu úvěruschopnost žalovaného sice zkoumala, nikoli však s odbornou péčí a obezřetně tak, jak bylo její zákonnou povinností. Soud proto uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na poplatky a smluvní pokutu či náklady spojené s vymáháním.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku ve výši [částka], přičemž na poskytnutý úvěr uhradil toliko částku [částka] (po zaokrouhlení na celé koruny), obohatil se co do rozdílu ve výši [částka] na úkor žalobkyně. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz již upomínkou ze dne [datum], a to nejpozději do 14 dní od sepsání této výzvy; upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum]. Soud tedy s ohledem na lhůtu stanovenou v označené upomínce vycházel z toho, že žalovaný byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení.
26. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl co do částky [částka] a zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. [adresa] k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. s tím, že soud určil lhůtu patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek časové prostoru ke splnění své povinnosti.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a 151 odst. 1 o. s. ř. podle poměru úspěchů ve věci za situace, kdy žalovaný byl v řízení úspěšnější, neboť žalobkyni bylo vyhověno jen co do částky [částka], avšak s tím, že žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil ani se neúčastnil jednání soudu ve věci, přičemž jeho podání ze dne [datum] nelze hodnotit jako úkon, za který by žalovanému náležela paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lze tedy uzavřít, že žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.