Výrok
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhají po žalovaném vyklizení pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], ostatní plocha, v katastrálním území [adresa] pod Medníkem (dále jen „pozemek žalobců“), neboť žalovaný postupně odložil na pozemek žalobců své movité věci, a to kulatiny, prkna na plot, trámky, prkna, železa, plechy, betonové konstrukce, tvárnice, tvary, starý plot, eternitové vlnky, tyč železnou, kolečko, lavičku, konstrukce na lavičku, dřevěné konstrukce, zařízení, žebřík, červené pláty, rámy dveří a konstrukce z prken.
2. Žalobci následně po zahájení jednání ve věci samé dne [datum] uvedli, že žalovaný odklidil kolečko, lavičky, konstrukce laviček, plechy, prkna na plot a trámky, v důsledku čehož žalobci ohledně těchto vyjmenovaných věcí vzali žalobu částečně zpět. Zdejší soud proto usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] řízení v uvedeném rozsahu po vyjádřeném souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby řízení v části zastavil.
3. Podáním ze dne [datum] vzali žalobci žalobu zpět ve zbývajícím rozsahu, neboť došlo dle žalobců ke geodetickému zaměření pozemku, na němž se nacházely dřevěné kulatiny a konstrukce z prken označené jako „sajtna na valník“, kdy bylo zjištěno, že se obě movité věci nacházejí na pozemku žalobců. Žalovaný byl dle žalobců u zaměření přítomen a na výsledek reagoval tak, že si tyto věci odnesl na svůj pozemek. Dále žalobci ve svém podání uvedli, že požadují po žalovaném náhradu nákladů řízení, neboť mají za to, že byli v řízení úspěšní.
4. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř. platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
5. S ohledem na skutečnost, že žalobci vzali žalobu v celém rozsahu zpět až po prvním jednáním ve věci samé, bylo zapotřebí souhlasu ze strany žalovaného. Žalovaný ve svém podání ze dne [datum] vyjádřil nesouhlas se zpětvzetím žaloby. Dle názoru soudu se z obsahového hlediska jedná pouze o nesouhlas se zpětvzetím žaloby ve vztahu k nároku na náhradu nákladů řízení, který žalobci ve svém zpětvzetí vznesli. Na základě této skutečnosti má soud za to, že se samotným zpětvzetím žaloby žalovaný souhlasí a rozhodl tedy tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto usnesení, a řízení ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
6. Dle ustanovení § 146 odst. 1, písm. b) o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak dále vyplývá, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl – li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný.
7. K tomu, aby při zpětvzetí žaloby nešlo o zavinění žalobce, musí být splněny zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného. Protože nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoliv z hmotného práva, ale z práva procesního, je na to, zda šlo o důvodně podanou žalobu, nutno usuzovat z procesního hlediska (z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce). Jde tedy o to, zda se žalobce domohl uplatněného nároku či nikoliv. Přitom není významné, zda žalovaný uspokojil nárok žalobce, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost; podstatné je, zda žalobcův požadavek byl uspokojen. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. Zda šlo o důvodně podanou žalobu, lze proto usuzovat jen z toho, domohl-li se žalobce uplatněného nároku či nikoliv – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).
8. Z obsahu spisu je patrné, že žalobci vzali žalobu ve zbylém rozsahu zpět v důsledku skutečnosti, že žalovaný odklidil movité věci z pozemku žalobců, jmenovitě dřevěné kulatiny a konstrukce z prken. Z obsahu spisu je dále patrné, že tímto odklizením nebyl vyčerpán výčet movitých věcí, jež žalobci žádali po žalovaném odklidit z pozemku žalobců (tj. v rozsahu, který účastníci učinili nesporným na jednání soudu dne [datum]). Jako odklizené z výše uvedeného výčtu byly žalobci označeny tyto movité věci: kolečko, lavičky, konstrukce laviček, plechy, prkna, prkna na plot, trámky, kulatina (později specifikováno jako zhruba 38 kusů) a konstrukce z prken („sajtna na valník“). Z celkem [hodnota] uvedených movitých věcí tak žalovaný dle tvrzení žalobců odklidil pouze 9. Odklizení zbylých movitých věcí žalobci netvrdí.
9. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem má soud za to, že jak žalobci, tak žalovaný zavinili, že řízení bylo zastaveno. V rozsahu jmenovaných (odklizených) 9 movitých věcí jsou splněny oba předpoklady pro závěr, že procesní zavinění leží na straně žalovaného, v rozsahu zbylých 11 movitých věcí, ohledně nichž žalobci odklizení (tj. procesní úspěch) netvrdí, tyto závěry učinit nelze, tudíž procesní zavinění proto leží na straně žalující. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že v rámci zachování principů spravedlnosti, z kterých musí soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení rovněž vycházet, jsou zde dány okolnosti hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., a proto jsou účastníci povinni hradit náklady řízení ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. (jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady) dle analogicky použitého postupu daného poměrem úspěchu ve věci (případně soud vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení), uvedeného v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.
10. Vzhledem k výše popsanému, tj. že počet movitých věcí, jejichž odklizení se žalobci domáhali a u nichž následně byli procesně úspěšní, je téměř identický s procesním úspěchem žalovaného (9:11), přičemž nelze vyčíslit přesnou současnou hodnotu jednotlivých movitých věcí, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem II., tj. že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.