Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši [částka], který jí bude vyplacen po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu [adresa] -západ.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr s možností postupného čerpání až do výše [částka]. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit dle podmínek stanovených ve smlouvě, kdy první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Současně se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované v databázích NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a ověřila, že čistý měsíční příjem žalované činil [částka]. Žalobkyně žalované dne [datum] poskytla [částka] a dne [datum] částku [částka] a částku [částka]. Žalovaná si současně zvolila volitelné služby Presto za poplatek ve výši [částka] a službu Informační SMS servis za poplatek ve výši [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a žalobkyně proto dne [datum] smlouvu vypověděla. Dne [datum] se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná celkem uhradila pouze [částka]. Žalobkyně se proto domáhala dosud nesplacené jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], poplatku za službu informační SMS servis ve výši [částka] a poplatku za službu Presto ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši [částka], která představuje 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od [datum] do [datum], tedy za prvních 90 dnů prodlení žalované s úhradou.
2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], odmítnuta, neboť žalobkyně neuvedla, za jaké období se tohoto smluvního úroku domáhá a o úrok z jaké částky a v jaké procentní výši se jedná, tuto vadu k výzvě soudu neodstranila a v daném rozsahu tak nebylo možné v řízení pokračovat.
3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
4. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavila ani nepožádala o jeho odročení. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, informace pro spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr s možností postupného čerpání až do výše [částka] s úrokem ve výši 0,933 % denně. Poplatek za vyplacené tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 1451,90 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách, nejméně však v minimální výši s tím, že přehled splátek jí bude dostupný v klientské sekci. Žalovaná si dále zvolila službu Informační SMS servis s poplatkem ve výši [částka] denně a službu [právnická osoba] poplatkem za expresní vyplacení každé tranše ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně byla současně oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované alespoň 91 dnů se splácením alespoň jedné splátky za předpokladu, že předem vyzve žalovanou k uhrazení dlužných splátek a poskytne jí nejméně 30denní lhůtu k úhradě.
6. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že žalovaná měla od [datum] do [datum] splácet denně [částka].
7. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] ověřila totožnost žalované náhledem na bankovní účet.
8. Z listiny označené jako identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně zpracovala listinu, v níž uvedla příjmové transakce za období od [datum] do [datum], které údajně ověřila z bankovního výpisu žalované.
9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela z toho, že v domácnosti žalované jsou 3 osoby, z toho jedna s příjmem. Ověřený čistý měsíční příjem žalované byl [částka] měsíčně, čistý měsíční příjem uvedený žalovanou byl ve výši [částka]. Ohledně výdajů vycházela žalobkyně z toho, že žalovaná má pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši [částka], na bydlení ve výši [částka], na další nezbytné výdaje ve výši [částka] a ostatní zbytné výdaje ve výši [částka]. Žalobkyně dále započetla rezervu pro výdaje ve výši [částka]. Dospěla k závěru, že vypočítané minimální výdaje žalované jsou ve výši [částka] a disponibilní příjem žalované tak činí [částka].
10. Z výpisu z účtu žalované získaného prostřednictvím společnosti Kontomatik soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum]. K [datum] byl konečný zůstatek na účtu ve výši [částka]. Za měsíce červen až srpen byly příjmy žalované tvořeny mzdou poskytnutou Fakultní nemocnicí v Motole ([datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka]) a půjčkami od jiných společností ([právnická osoba] dne [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a [částka], [datum] ve výši [částka] a [částka], a [datum] ve výši [částka], [částka] a [částka]; dále byla na účet žalované připsána půjčka od soukromé osoby dne [datum] ve výši [částka].
11. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] a z výpisu z účtu žalované za září 2024 bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalované pod variabilním symbolem [var. symbol] připsána částka [částka] a částka [částka]. Dne [datum] byla pod stejným variabilním symbolem připsána částka [částka].
12. Z listiny označené jako Prodlení v délce 91 dní ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že nejstarší neuhrazená splátka je 91 dní po splatnosti a žalobkyně proto smlouvu s okamžitou platností vypovídá, a vyzvala ji k úhradě částky [částka] s tím, že tato částka je nyní splatná v plné výši.
13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky [částka] do tří dnů; výzva byla žalované dne [datum] odeslána.
14. Z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro posouzení věci.
15. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr s možností postupného čerpání až do výše [částka] s úrokem ve výši 0,933 % denně. Poplatek za vyplacené tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 1451,90 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách po [částka] denně, nejméně však v minimální výši s tím, že přehled splátek jí bude dostupný v klientské sekci. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum]. K [datum] byl konečný zůstatek na účtu ve výši [částka]. Podstatné příjmy žalované za měsíce červen až srpen 2024 byly tvořeny mzdou poskytovanou Fakultní nemocnicí v Motole (za tři měsíce bylo celkem vyplaceno [částka]) a půjčkami (bylo poskytnuto šestnáct půjček od [právnická osoba] v celkové výši [částka] a další půjčka od soukromé osoby ve výši [částka]). Žalobkyně dne [datum] na účet žalované poskytla částku [částka] a částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně úvěr k [datum] zesplatnila. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou žalované téhož dne odeslala. Žalovaná však ničeho neuhradila.
16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.
17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.
24. Žalobkyně prokázala, že měla k dispozici výpis z účtu žalované, z něhož byla s to řádně ověřit její skutečné příjmy a výdaje. Z výpisu z účtu však plyne, že výdaje žalované převyšovaly její (byť relativně vysoké) příjmy; k [datum] byl konečný zůstatek na účtu v řádech jednotek korun. Vyšší příjmy žalované za poslední tři měsíce navíc nebyly tvořeny pouze mzdou, ale z podstatné části byly tvořeny jinými půjčkami (šestnáct půjček od [právnická osoba] v celkové výši [částka] a další půjčka od soukromé osoby ve výši [částka]). Na základě výpisu z účtu žalované tak žalobkyně nemohla usoudit, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr řádně splácet za sjednaných podmínek, když bylo jednak zjevné, že žalovaná i přes poměrně vysoké příjmy není schopna prakticky ničeho ušetřit, a jednak byly příjmy žalované ze značné části tvořeny půjčkami, které žalovaná nepochybně rovněž byla povinna splácet.
25. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a předmětná smlouva je proto absolutně neplatná, a neplatná jsou proto i ujednání zakotvující nárok žalobkyně na úroky, pokuty či poplatky.
26. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.
27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované celkem částku [částka], přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaná na jistinu žalobkyni uhradila částku [částka]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná nad rámec této částky žalobkyni cokoliv uhradila, a žalovaná nic takového ani netvrdila. Žalovaná se proto na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila co do částky [částka] představující rozdíl mezi jistinou a částkou, kterou žalovaná žalobkyni již vrátila. Soud proto žalované uložil povinnost žalobkyni tuto částku zaplatit, a to se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
29. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána ještě téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalované doručena dne [datum]. V dopise pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta tří dnů. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 12 % ročně ode dne [datum] do zaplacení.
30. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, pak soud žalobu zamítl.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaná v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku a v rozsahu, ve kterém byla žaloba odmítnuta usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná. Ta byla však v řízení zcela pasivní a žádné náklady jí nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
32. V návaznosti na právě uvedené usnesení pak soud výrokem IV. rozhodl o vrácení soudního poplatku. Podle § 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne. Protože žaloba byla odmítnuta, zanikla v rozsahu, v němž byla žaloba odmítnuta, poplatková povinnost žalobkyně. Soud proto vrátil žalobkyni přeplatek na soudním poplatku, když soudní poplatek ze zbývající (neodmítnuté) části žaloby činí [částka], a rozdíl mezi uhrazeným soudním poplatkem a soudním poplatkem z neodmítnuté části žaloby činí [částka]..