Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], a dále zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz, přičemž součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Úvěr byl žalovanému poskytnut čtyřmi dílčími platbami, a to bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za zvolené služby, přičemž splatnost úvěru byla k žádosti žalovaného odložena ke dni [datum]. Této své povinnosti nicméně žalovaný nedostál, když žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném vedle jistiny ve výši [částka] též úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši [částka], a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Veškeré požadované poplatky jsou požadovány v souladu se sazebníkem. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období prvních 90 dní prodlení, tj. od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Pro případ, že by soud nárok na zaplacení dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně co do výše jistiny žalované částky posoudit tento nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, které žalobkyně zkontrolovala, ověřila v dostupných databázích a veřejných rejstřících. Žalobkyně zjišťovala počet členů domácnosti žalovaného, pravidelné měsíční výdaje žalovaného a jeho čisté měsíční příjmy. Následně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit interní metodikou schválenou ČNB a uzavřela, že žalovaný je schopen své závazky splácet. Žalovaný dosahoval čistého příjmu [částka] měsíčně, což umožňovalo bezproblémové splácení úvěru.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil. Strana žalující se z účasti na jednání omluvila s tím, že požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, za využití elektronického podpisu; v záhlaví smlouvy bylo uvedeno číslo účtu žalovaného, a to č. [č. účtu]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání do výše [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za zvolené služby. Nedílnou součástí smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a sazebník.
6. Ze [právnická osoba] podmínek žalobkyně platných ode dne [datum] soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran, včetně toho, že podle ustanovení čl. 6.4 ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou dlužné částky, má věřitel mimo jiné nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení.
7. Ze sazebníku soud zjistil výši jednotlivých poplatků.
8. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud ověřil totožnost žalovaného.
9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že ke dni 18 1. 2023 byl proveden výpočet úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije sám, výše jeho čistého měsíčního příjmu činí [částka] a výše jeho pravidelných nezbytných měsíčních výdajů činí [částka]. Výše čistého měsíčního příjmu žalovaného, jak ji ověřila žalobkyně, dle dokumentu činí [částka], přičemž žalobkyně vypočítala minimální výdaje žalovaného částkou [částka] s rezervou pro výdaje ve výši [částka]. Disponibilní příjem tak byl vypočten částkou [částka]. Posouzení úvěruschopnosti proto bylo shledáno úspěšným.
10. Z listiny označené jako přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet žalovaného č. [č. účtu] byly žalobkyní vyplaceny následující částky: dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, .
11. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dopisem odeslaným téhož dne vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky [částka] a dále nákladů právního zastoupení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], a to do tří dnů.
12. Další listinné důkazy soud neprováděl, neboť skutková zjištění z dosavadního dokazování jsou dostatečná pro posouzení věci, a další dokazování by proto bylo nadbytečné.
13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu s tím, že v podrobnostech odkazuje na výše uvedené.
14. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena dohoda označená jako smlouva o úvěru, a to na dálku prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání, přičemž žalovaný se jej zavázal splatit. Vedle toho se žalovaný zavázal zaplatit i další poplatky a v případě prodlení smluvní pokutu. Před uzavřením označené dohody žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně přitom vycházela z údajů uvedených žalovaným, a to ve vztahu k jeho příjmům i výdajům, přičemž v předložené listině deklarovala, že příjmy žalovaného ověřovala na základě výpisu z účtu, ale žádný takový výpis soudu nepředložila. Stejně tak nebylo ze strany žalobkyně doloženo nic tom, že by tato ověřovala jeho tvrzení o výdělcích další osoby žijící ve společné domácnosti, případně tvrzení žalovaného o vynakládaných výdajích. Žalobkyně v návaznosti na uzavřenou dohodu zaslala žalovanému na účet postupně celkem [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.
15. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle zjištěného skutkového stavu má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalobkyně však v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované, resp. že ověřila příjmy, jak je žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, avšak tyto skutečnosti zůstaly pouze v rovině tvrzení, neboť žalobkyně k jejich prokázání soudu vůbec ničeho nedoložila (např. dokumenty ověřující příjmy či výdaje žalované, výpisy z jejího účtu, nájemní smlouvu, atd.), a to i přesto, že k doložení těchto dokumentů byla zdejším soudem vyzvána. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení přitom nebylo možné spokojit se s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak bylo třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit (zejména požadováním výše uvedených dokumentů). Pouhé formální vyplnění předem připravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru je zcela nedostačující. Rovněž pouhé konstatování žalobkyně, že příjmy i výdaje byly řádně ověřeny splnění zákonné povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nikterak neprokazuje a doložená metodika žalobkyně představuje toliko obecná východiska pro posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně pak na výzvu soudu k doplnění žaloby nereagovala a k jednání soudu se dobrovolně nedostavila (omluvila se a žádala o jednání v její nepřítomnosti) a soud ji tak nemohl ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k jejich prokázání výše uvedeným způsobem. Soud proto v řízení nevzal za řádně prokázané, že žalobkyně úvěruschopnost žalované prověřila. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je přitom sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a mnohé další).
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši celkem [částka] obdržel, ale žalobkyni ničeho nevrátil, obohatil se co do této částky na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem, který mu byl odeslán dne [datum]. Žalovaný se tak prokazatelně ocitl v prodlení až po uplynutí lhůty stanovené v této výzvě, tj. dne [datum]. bSoud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. delší lhůtu k plnění, a to patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času pro úhradu svého dluhu.
24. Ve zbytku nároku, tj. v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], a dále zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.
25. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 65 %, žalovaný pak co do 35 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši [částka] stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za každý ze tří úkonů právní služby vykonaných advokátem (konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění) včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] stanovené dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za každý z uvedených tří úkonů právní služby a konečně též náhrady za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Náklady žalobkyně tedy činí celkem částku [částka], přičemž v souladu s výše uvedeným má žalobkyně nárok na náhradu 30 % těchto nákladů, tedy na částku [částka]. Soud při určení výše odměny postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena delší, a to patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času pro úhradu svého dluhu (§ 160 odst. l o. s. ř.), s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).