Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 2,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladu řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , a žalobkyní. Společnost [právnická osoba]., pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi touto společností a společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla téhož dne žalovanému úvěr ve výši [částka]. K ověření úvěruschopnosti požadovala doložení příjmů žalovaného, případně bylo možné využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr k [datum] zesplatnila. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou k [datum]. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal ji splatit s úrokem ve výši 457,5 % ročně (1,25 % denně) s tím, že minimální měsíční platba činí nejméně 10 % jistiny společně s úroky a penále, nejméně však [částka]. Celkem měl žalovaný splatit [částka]. RPSN činila 4678,99 %. Ve smlouvě bylo dále sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného a na poplatky za upomínky a právo žalobkyně na automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného po dobu 60 dnů.
6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] a z výpisu z běžného účtu žalovaného za leden 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] poskytla na účet žalovaného částku [částka].
7. Z informace o předčasné splatnosti smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně k [datum] závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovaným na De Vries [právnická osoba].
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost De Vries [právnická osoba]., postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky ve výši [částka] ze smlouvy č. [hodnota] na žalobkyni.
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] (sestávající z jistiny ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka]) do tří dnů s tím, že nebude-li částka uhrazena, bude se žalobkyně její úhrady domáhat soudně. Z podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] byla zásilka žalovanému odeslána.
12. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:
13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 457,5 % ročně (1,25 % denně) s tím, že minimální měsíční platba činí nejméně 10 % jistiny společně s úroky a penále, nejméně však [částka]. Celkem měl žalovaný splatit [částka]. RPSN činila 4678,99 %. Ve smlouvě bylo dále sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného a na poplatky za upomínky a právo žalobkyně na automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného po dobu 60 dnů. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně měla k dispozici čestné prohlášení žalovaného, kde byl uveden jeho čistý měsíční příjem ve výši [částka], měsíční výdaje na domácnost ve výši [částka] a měsíční splátky jiných úvěrů ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně k [datum] úvěr zesplatnila. Dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným společnosti De Vries [právnická osoba]., která dne [datum] postoupila tuto pohledávku žalobkyni. Žalobkyně dne [datum] oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ničeho neuhradil.
14. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.
15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Při výši jistiny [částka] a výší úroku 1.25% denně, resp. roční úrokové sazbě 457,50 %, se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná.
20. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v lednu 2024 okolo 9 % ročně. Je tedy zcela zřejmé, že takovou výši úroku, jaká byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaných úroků dokresluje i RPSN ve výši 4678.99 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu třeba považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný úrok za odporující dobrým mravům, a smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, soud shledal absolutně neplatným ve smyslu § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Neplatnost se nicméně netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť dle názoru soudu nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by smluvní strany úvěrovou smlouvu uzavřely v případě, že by neplatnost ujednání o úroku rozeznaly včas (srov. též rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
21. Následně se soud zabýval tím, zda lze nárok žalobkyně v části jistiny posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný žalobkyni, resp. ani její právní předchůdkyni nevrátil nic. V rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši [částka] se tak žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu dosud nevrácené jistiny a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
24. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána ještě téhož dne. Žalovaný byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zásilka tak byla žalovanému doručena [datum]. Žalovaný byla povinen uhradit dlužnou částku do tří dnů, tedy do [datum]. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 o. s. ř.
25. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaný pak v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. Úspěch žalovaného je nicméně nepatrný (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu celé jistiny a větší části úroků z prodlení). Soud proto přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení.
26. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonaný advokátem do podání návrhu na zahájení řízení a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 6 téhož ustanovení v částce [částka] za každý z těchto 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu, protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala [částka]. Dále pak náklady sestávají z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celkem náhrada nákladů řízení činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. l o. s. ř. s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).