Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále též jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Žalovaný však úvěr nesplatil, a to ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně a následně též žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila s tím, že požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli označenou smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 12 splátkách po [částka] společně s úrokem ve výši 110,18 %; celkově měl žalovaný splatit [částka]. RPSN činila 186,90 %.
6. Z částečného výpisu z běžného účtu banky [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne [datum] zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně platbu ve výši [částka]. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného částku [částka].
7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], která sestávala z jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a poplatků za upomínku ve výši [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou byly stanoveny podmínky pro sjednávání dílčích smluv o postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
9. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným ve výši [částka].
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Přílohou byla plná moc, kterou právní předchůdkyně žalobkyně zmocnila žalobkyni k tomu, aby vyrozumívala dlužníky o postoupení pohledávek.
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jistiny ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení.
12. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla téhož dne žalovanému odeslána.
13. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu, na který byla připsána částka [částka] z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, je žalovaný.
14. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za leden 2024 bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet z účtu žalobkyně připsána platba ve výši [částka].
15. Z provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši [částka] ve 12 měsíčních splátkách po [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne [datum]. Téhož dne žalobkyně žalovanému zaslala též předžalobní výzvu.
16. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.
17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
22. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši [částka], kterou zaslala na jeho bankovní účet. Smlouva ze dne [datum], na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, na kterou je třeba aplikovat právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však ani netvrdila, ani neprokazovala, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Strana žalující se pak nedostavila k nařízenému jednání, a proto jí v tomto ohledu ani nebylo možné poučit podle ustanovení § 118a o. s. ř. Žalobkyně byla navíc k doplnění tvrzení a důkazních návrhů vyzvána přípisem soudu ze dne [datum]. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala splnění podmínky řádného zjištění schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, a předmětná smlouva je proto absolutně neplatná.
23. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl její nárok za prokázaný z titulu smlouvy o úvěru, žádala, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Na závěr pak tedy soud přihlédl k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný z poskytnuté částky ani žalobkyni, ani její právní předchůdkyni nevrátil nic. Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši [částka], o kterou se žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil.
26. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána ještě téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný povinnost uhradit dlužnou částku nesplnil a dostal se tak následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o.s.ř. delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času ke splnění své povinnosti.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku a neúspěšná v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tato částka představuje 40 % z celkové výše nákladů řízení za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 70 % a žalovaný v rozsahu 30 % (70 % - 30 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), tři paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem náklady řízení žalobkyně činí [částka], přičemž 40 % z této částky odpovídá [částka]. Lhůtu k plnění soud určil delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času ke splnění své povinnosti (§ 160 o.s.ř.), s povinností plnit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 o.s.ř.).