Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, a to až do úplného zaplacení dluhu.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka], úroku ve výši 21,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, a to až do úplného zaplacení dluhu, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši [částka], resp. peněžní prostředky v částce [částka], kdy částka ve výši [částka] byla v souladu s úvěrovou smlouvou převedena na účet zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci celkem částku ve výši [částka], a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná svým povinnostem nedostála s úhradou splátek úvěru se dostala do prodlení, žalobce proto využil svého práva nesplacenou část úvěru s příslušenstvím zesplatnil ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši celkem [částka] se skládá z dlužné jistiny, smluvní pokuty ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], nákladů na vymáhání pohledávky (poplatky za odeslání upomínek) ve výši [částka] a z neuhrazených splátek do dne zesplatnění úvěru ve výši [částka]. Žalovaná byla opakovaně vyzývána ke splnění své povinnosti, na svůj dluh ale neuhradila ničeho. Před poskytnutím úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované, kdy si vyžádal výplatní pásky za dva kalendářní měsíce od zaměstnavatele žalované, žalovaná byla prověřena prostřednictvím databáze centrální evidence exekucí a databáze insolvenčního rejstříku. Žalobce dále úvěruschopnost žalované prověřoval telefonicky s tím, že byla zjištěna průměrná mzda ve výši [částka]. Dále bylo žalobcem zjištěno, že žalovaná měla dvě vyživovací povinnosti, normativní náklady na bydlení jedné osoby v obci [obec] byly dle nařízení vlády č. 349/2019 Sb. ve výši [částka] a poskytnutý úvěr za sjednaných podmínek by tak žalovaná měla být schopna splácet.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Z dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto dohody, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit žalobci celkem částku ve výši [částka], a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po [částka] Dohodou byla sjednána provize zprostředkovateli úvěru ve výši [částka] a úroková sazba byla sjednána na 21,05% ročně. Dle této dohody měla žalovaná čistý měsíční příjem ve výši [částka], byla vdaná, příjem domácnosti byl v částce [částka] a výdaje na bydlení v částce [částka]. Z přílohy [číslo] – úvěrových podmínek žalobce zjistil soud podrobnější úpravu vzájemných práv a povinností.
4. Z přílohy [číslo] – formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalované měl být poskytnut úvěr ve výši [částka], který měla splatit prostřednictvím 40 pravidelných měsíčních splátek po [částka], celkem částku ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána na 21,05% ročně, RPSN bylo ve výši 30,6%.
5. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne [datum] převedl žalobce na účet žalované, který je uveden v úvěrové smlouvě, částku ve výši [částka].
6. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných splátek úvěru, s jejichž úhradou se žalovaná dostala do prodlení. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných splátek úvěru a upozornil jí na případné zesplatnění úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami žalobce.
7. Z upomínky a oznámení o zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] a poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce informoval žalovanou o zesplatnění nesplacené části úvěru ke dni odeslání tohoto dopisu a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši celkem [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a upomínacích nákladů ve výši [částka] nejpozději do 10 dnů od odeslání upomínky.
8. Z čestných prohlášení pana [jméno] [jméno], zaměstnance žalobce, ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že zaměstnance žalobce prohlásil, že dne [datum] a [datum] odeslal prostřednictvím služby dopisy – [právnická osoba], s.r.o. větší množství upomínek tak, jak je uvedeno v seznamu odeslaných upomínek. Dle seznamů odeslaných upomínek byla upomínka dne [datum] a ze dne [datum] odeslána i žalované, a to na adresu [adresa žalované].
9. Z listiny označené jako bonita smlouvy a tabulky umoření dluhu soud zjistil průběh, jak měla být částka poskytnutá žalované splácena s tím, že žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, kdy v měsících července, srpen a září 2020 je evidován pouze dluh vždy ve výši [částka] odpovídající předepsané měsíční splátce úvěru.
10. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že ke jménu žalované nejsou evidovány žádné záznamy. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že ke jménu [jméno] [příjmení] (manžel žalované) nejsou evidovány žádné záznamy.
11. Z výpisu z insolvenčního rejstříku ze dne [datum] soud zjistil, že ke jménu žalované a jejího manžela nejsou evidovány žádné záznamy.
12. Z výplatní pásky žalované za měsíc březen 2020 od zaměstnavatele Česká pošta, s.p. soud zjistil, že žalovaná měla v tomto měsíci čistý příjem v částce [částka]. Z výplatní pásky za měsíc duben 2020 soud zjistil, že žalovaná měla čistý příjem ve výši [částka]. Z výpisu transakcí k účtu žalované soud zjistil, že výše uvedené platby mzdy jí byly poukázány na bankovní účet ve výších dle výplatních pásek.
13. Z čestného prohlášení ohledně závazků spotřebitele ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tímto čestně prohlásila, že nemá žádné závazky, dluhy.
14. Z čestného prohlášení ohledně výdajů spotřebitele a příjmů spotřebitele ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tímto čestně prohlásila, že její výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením jsou ve výši [částka] měsíčně, splátky úvěru jsou v částce [částka] měsíčně, další běžné pravidelné měsíční výdaje jsou v částce [částka], žalovaná je vdaná, další osoby ve společné domácnosti neuvedla. Žalovaná dále prohlásila, že její příjmy jsou ve výši [částka] měsíčně.
15. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že nebyly zjištěny žádné záznamy v evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku ohledně žalované ani jejího manžela, žalovaná má příjem ve výši [částka] měsíčně, příjmy celé domácnosti jsou v částce [částka] měsíčně, výdaje žalované ve výši celkem [částka] měsíčně, žalovaná má dvě vyživovací povinnosti, normativní náklady na bydlení dle bydliště žalované byly zjištěny ve výši [částka], životní minimum žalované bylo stanoveno v částce [částka] a nezabavitelná částka byla vyčíslena na [částka]. Žalovaná byla vyhodnocena jako úvěruschopná.
16. Z tabulky normativních nákladů na bydlení 2020 soud zjistil, že dle velikosti obce, kde má žalovaná bydliště a typu bydlení byly normativní náklady na bydlení vyčísleny na [částka]. Z tabulky životního a existenčního minima 2020 zjistil soud jednotlivé výše pro jednotlivce či osoby s další osobou v domácnosti a nezaopatřeným dítětem pro období od [datum].
17. Z tabulky výdajů na konečnou spotřebu domácnosti – národní pojetí zjistil soud statistické výdaje domácností na jednotlivé druhy výdajů v letech 2016 [číslo]. Z tabulky rodinných účtů zjistil soud statistické údaje týkající se průměrných příjmů a výdajů domácností.
18. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci:
19. Dne [datum] došlo mezi žalovanou a žalobcem k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. V této dohodě se žalobce zavázal poskytnout žalované částku ve výši [částka], resp. po odečtení provize zprostředkovateli ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve sjednané výši. Při sjednávání této dohody byla ověřována úvěruschopnost žalované, žalobce zkoumal příjmy žalované, ověřoval její další závazky a dluhy, nijak ale nezkoumal výdaje žalované. Žalovaná na svůj dluh přes opakované výzvy žalobce neuhradila ničeho.
20. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral právní předchůdce žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
21. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 87odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - [číslo]).
25. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Před poskytnutím úvěru byl zjištěn příjem žalované, který byl zároveň ověřen výplatními páskami od zaměstnavatele žalované za dva měsíce. Pokud však jde o výdaje žalované, žalobce se spokojil pouze s tvrzením žalované o výši měsíčních výdajů, které nebyly nijak doloženy, a ověřil je pouze prostřednictvím statistických údajů ohledně normativních nákladů na bydlení. V této souvislosti však nelze konstatovat, že by žalobce výdaje žalované zkoumal dostatečně, když výše normativních nákladů na bydlení může být zcela odlišná od nákladů faktických. Žalobce zároveň nijak nezkoumal ani další výdaje žalované, např. prostřednictvím výpisů z účtu žalované, a spokojil se tak pouze s tvrzením žalované. Žalobce tedy na základě úkonů, které měly směřovat k ověření úvěruschopnosti žalované, ani nemohl skutečně ověřit úvěruschopnost žalované a zjistit, jakou částku je žalovaná schopna měsíčně řádně splácet, neboť ověření jejích výdajů zcela chybí. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležité zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.
26. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná.
27. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaná částku ve výši celkem [částka] obdržela, ale žalobci nevrátila ničeho, obohatila se do výše této poskytnuté finanční částky na úkor žalobce. Žalobce má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z). Počátek prodlení byl stanoven od odeslání výzvy ze dne [datum], dle které měla žalovaná svůj dluh uhradit ve lhůtě 10 dnů. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů (výrok II.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. s tím, že soud uložil žalované povinnost k úhradě prostřednictvím splátek ve výši [částka] měsíčně, a to i s ohledem na výši dlužné částky tak, aby žalovaná měla reálnou možnost a dostatek časového prostoru pro splnění své povinnosti.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl v řízení úspěšný co do 71% (výrok I., přiznaná jistina a přiznaný zákonný úrok z prodlení), žalovaná co do 29% s ohledem na předmět řízení a žalobce má proto nárok na náhradu 42% účelně vynaložených nákladů. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za tři úkony právní služby po [anonymizována dvě slova] podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených tří úkonů právní služby, odměna za jeden úkon právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši [částka] (vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum]), paušální náhrada hotových výdajů za tento jeden úkon právní služby dle § 13 advokátního tarifu ve výši [částka] a náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Náklady žalobce jsou tedy celkem ve výši [částka] a žalobce má nárok na náhradu částky ve výši [částka] (42%). Soud přiznal náhradu nákladů řízení za první tři úkony podle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala [částka] Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. určena prostřednictvím splátek ze shora uvedených důvodů, s povinností plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).