Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku ve výši 24,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela společnost [jméno FO], s.r.o. (dříve pod názvem [právnická osoba] [jméno FO], s.r.o. anebo [právnická osoba] [jméno FO] a. s. anebo [právnická osoba] Leasing, a.s. anebo IMP Leas, a.s.), se sídlem [adresa] (dále jen „Banka“ či „předchůdce žalobkyně“), s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému za účelem financování koupě motorového vozidla blíže specifikovaného v označené smlouvě úvěr ve výši [částka]; žalovaný se v této smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka]. Žalovaný nicméně tuto svou povinnost neplnil řádně a včas, a proto Banka od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy s účinností od [datum] odstoupila. Žalovaný byl ze strany Banky opakovaně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky po ukončení výše označené smlouvy, a to na základě zaslaného Výsledného vyúčtování ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným z výše označené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]; postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila [částka] s příslušenstvím, a to za situace, kdy žalovaný za celé smluvní období uhradil na předmětnou pohledávku celkem [částka]. Za období od postoupení pohledávky žalobkyni do dne sepisu této žaloby pak nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné částky ve výši [částka] představující jistinu, z dlužné částky ve výši [částka] představující poplatky vyúčtované dle článku 11.3 předmětné smlouvy a dlužné částky ve výši [částka] představující smluvní pokutu dle článku 5.4 předmětné smlouvy) a dále též úrok ve výši 24,88% p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Dlužná jistina ve výši [částka] pak sestává z nesplacené jistiny k datu zesplatnění, tj. ke dni [datum] ve výši [částka], z dlužných splátek ve výši [částka] (tj. 11. – 14. splátka), z doúčtovaného úroku ve výši [částka] za dny od poslední předepsané 14. splátky, tj. [datum], do dne ukončení, tj. do [datum] a konečně z doúčtovaného úroku ve výši [částka] za dobu odkladu splátek, tj. 7. - 9. splátka.[právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně návrh doplnila o tvrzení stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy tak, že Banka všechny žadatele o úvěr Banka v první instanci prověřuje systémem, jehož základem je interní posuzovací matice, z níž vzejde tzv. skóre, což jest výpočet, do něhož vstupují aspekty, jako jsou parametry konkrétního úvěru, závazky žadatele v rámci konsolidačního celku tvořeného společnostmi ze „skupiny [jméno FO] “, záznamy v registrech klientských informací (NRKI, BRKI), úplná platební historie žadatele, úvěrová angažovanost, údaje o žadateli (věk, rodinný stav[adresa] vzdělání) a o financovaném vozidlu (typ, stáří[hodnota] porovnání s výší úvěru). Současně Banka posuzuje autenticitu a platnost předložených listin (osobní doklady, řidičský průkaz) a údajů (např. VIN). Po prvotním automatizovaném posouzení ještě žádosti podléhají manuálnímu schvalování, kdy v případě náznaku jakékoliv negativní informace (která může pocházet ze všech dostupných zdrojů) dochází k ověření údajů o žadateli (přibližně 70 % případů) a dalších položek na formuláři (např. ověřování u zaměstnavatele). V této fázi Banka též vyhodnocuje indexy (DTI, MMS), kolik činí maximální možná splátka pro žadatele, jaké jsou jeho celkové závazky, úvěrové zatížení, náklady na domácnost, počet vyživovaných osob a další. Také sem spadá kontrola příjmu ve spojení se sektorem zaměstnavatele, regionem, vzděláním žadatele atd. V daném konkrétním případě Banka vycházela z údajů doložených žalovaným, kdy tento uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů; příjem měl žalovaný z pracovního poměru na dobu určitou, a to ve výši [částka] měsíčně, což v rámci uvedeného zaměstnavatele, v daném odvětví a v dané lokalitě není nijak neobvyklý příjem. Žalovaný zároveň v době žádosti o úvěr neměl žádné závazky vůči koncernu [jméno FO] ani v registru NRKI a BRKI. Banka dále provedla zejména kontrolu platnosti předložených dokladů totožnosti v databázi Ministerstva vnitra ČR – bez negativního nálezu, kontrolu na aktuální a historické dlužnosti žalovaného (jak v rámci skupiny, tak v registrech) – bez negativního nálezu; kontrolu na historickou dlužnost – bez negativního nálezu, kontrolu v registru ISIR – bez negativního nálezu, kontrolu adresy (zda žalovaný nemá adresu na obecním úřadě či ubytovně), kontrolu zaměstnavatele a ověření zaměstnavatele, kontrolu [jméno FO] (vozidlo, doklady) – bez negativního nálezu, kontrolu četností a odlišností na žádostech – bez negativního nálezu (kontrola, zdali žalovaný v předchozích žádostech o úvěr neuvedl jiného zaměstnavatele, jinou výši příjmu nebo důchodu či jiný počet vyživovaných osob, apod.), kontrolu, zda se na žalovaného nedotazoval exekutorská úřad – bez negativního nálezu a kontrolu vozidla (cena, vhodnost zajištění). V návaznosti na tato kontrolní šetření pak dochází prostřednictvím interní matice k analýze všech získaných dat a výslednému výpočtu ukazatelů, které definují, zda-li a za jakých podmínek bude úvěr poskytnut. Banka do výpočtu kromě údajů vztahujících se k žadateli zahrnuje i široké spektrum statistických údajů založených mimo jiné na historických zkušenostech společností koncernu [jméno FO], vztahujících se k poskytování úvěrů. Banka současně při výpočtu zohlednila také pravidelné výdaje žalovaného v podobě životních nákladů, a to v rozsahu nákladů na bydlení a dalších nákladů k zajištění životních potřeb žalovaného. Výše těchto nákladů takto vstupujících do procesu posuzování schopnosti splácet přitom vycházela z relevantních právních předpisů a byla mimo jiné odvislá od informací sdělených žalovaným týkajících se velikosti jeho domácnosti a počtu jím vyživovaných osob. Popsaným způsobem pak Banka dospěla k výpočtu maximální měsíční splátky žalovaného, beroucí v potaz splátky dosavadních závazků žalovaného, životní náklady a celkový příjem domácnosti s výsledkem [částka]. Při zohlednění všech ostatních ukazatelů včetně výše poskytovaného úvěru Banka dospěla k závěru, že žádost žalovaného o úvěr může být schválena. Nad rámec uvedeného žalobkyně ve svém vyjádření namítala, že soudní judikatura vyšších soudů jasně deklaruje, že je též povinností spotřebitele se do řízení aktivně zapojit a tvrdit a prokazovat, že nebyl schopen poskytnutou jistinu vrátit. Žalovaný však předmětné řízení zcela ignoruje. S ohledem na uvedené má žalobkyně za to, že břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese sám spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Z dohody označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel s Bankou prostřednictvím zprostředkovatele, společnosti [právnická osoba]., tuto dohodu, na základě které byla, vedle dalšího, žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka] pro účely úhrady kupní ceny v dohodě blíže specifikovaného automobilu; úvěr měl být dle smluvních ujednání ze strany Banky poskytnut výplatou na účet prodávajícího (zprostředkovatele) č. [č. účtu]; úroková sazba byla sjednána ve výši 24,88% ročně. Žalovaný se naopak touto dohodou zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 13. Dni v měsíci, a to na účet Banky pro splátky úvěru č. [č. účtu]. První splátka byla splatná ke dni [datum]. V článku 5 odst. 4 dohody bylo ujednáno, že pokud klient (zde žalovaný) jakoukoliv platbu v době splatnosti, je věřitel (zde Banka) oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% dlužné částky za každý i započatý den prodlení; klient je zároveň povinen nahradit věřiteli náklady ve výši [částka] za každou věřitelem vystavenou upomínku a veškeré náklady spojené s vymáháním dlužných pohledávek. V článku 11.2 a 11.3 dohody bylo ujednání, že věřitel má právo od dohody odstoupit a/nebo požadovat okamžité předčasné splacení úvěru mimo jiné i v případě, že klient je v prodlení s placením nejméně jedné měsíční splátky úvěru; při předčasném ukončení dohody v uvedením případě pak klient zaplatí věřiteli splatné pohledávky za klientem do data předčasného ukončení včetně doúčtovaného úroku, nesplacenou jistinu, účelně vynaložené administrativní náklady , náklady věřitele spojené s ukončením fixace úvěrových zdrojů, náklady na sjednání úvěrové smlouvy a na pořízení dalších produktů, které byly ujednány, a smluvní pokuty a náklady dle článku 11.1 a 11.2.; odstoupení od smlouvy se přitom nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty, úroku či úroku z prodlení, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od dohody (např. ujednání o vyčíslení administrativních nákladů dle článku 11 nebo ujednání o smluvních pokutách). Z označené dohody soud dále zjistil, že v článku 3 dohody je ujednán zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu, jehož koupě má být financována prostřednictvím předmětného úvěru, na věřitele, a to k zajištění řádného a včasného splacení závazků z předmětné úvěrové smlouvy; úplným zánikem veškerých zajištěných závazků jejich splacením ze strany klienta pak přechází dle dohody vlastnické právo k vozidlu zpět na klienta. V posledně označeném článku 3 dohody pak byla ujednána též smlouvy o výpůjčce, kterou věřitel přenechává vozidlo klientovi bezplatně na dobu neurčitou; tato smlouva pak končí dnem zániku veškerých zajištěných závazků jejich splacením ze strany klienta a ve všech případech i dnem, ve kterém je klient podle příslušných ustanovení úvěrové smlouvy povinen předat vozidlo věřiteli k prodeji. K této dohodě žalovaný osobně připojil svůj podpis.5. Z [právnická osoba] podmínek soud zjistil podrobnější úpravu vzájemných práv a povinností žalovaného a předchůdce žalobkyně ve vztahu k výše popsané dohodě.6. Ze Splátkového kalendáře ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo: [hodnota] soud zjistil, že se jedná o předpis pravidelných splátek úvěru včetně data splatnosti (kdy jednotlivé měsíční splátky ve výši [částka] splátky jsou splatné vždy 13. dne v měsíci), přičemž tento splátkový kalendář je dle znění tohoto dokumentu nedílnou součástí předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo: [hodnota].7. Z odstoupení od Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a příslušného dokladu o doručení zásilky soud zjistil, že Banka dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany žalovaného od smlouvy odstupuje s účinností ke dni [datum]; žalovaný byl zároveň vyzván k předání vozidla včetně klíčů a dokladů k vozidlu věřiteli, a to bezprostředně po obdržení této výzvy. Žalovaný si zásilku osobně převzal dne [datum].8. Z Výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy č. [hodnota], vystaveného dne [datum], které je zároveň daňovým dokladem, soud zjistil, že se jedná o písemnost adresovanou žalovanému, jež obsahuje konečné vyúčtování ke dni [datum] z důvodu předčasného ukončení smlouvy s účinky ke dni [datum], a to spolu s výzvou k úhradě celkové vyúčtované částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Vyúčtování zahrnuje bezdůvodné obohacení ve výši celkem [částka], kdy částka [částka] představuje nesplacenou jistinu k datu [datum] a částka [částka] představuje neuhrazené splátky úvěru, dále smluvní pokutu ve výši [částka] a pohledávky spojené s ukončením smlouvy v celkové výši [částka], jež sestávají z doúčtovaného úroku za dny od poslední splátky do ukončení ve výši [částka], úroku za dobu odkladu splátek ve výši [částka] a nákladů za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka].9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s Bankou tuto dohodu, na základě které byly dále specifikované pohledávky postoupeny žalobkyni.10. Z dohody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s Bankou tuto dohodu, na základě které se dohodly na úplatě za postoupení pohledávek dle výše označené postupní smlouvy.11. Z Přílohy č. [hodnota] Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že předmětem postoupení byla mj. pohledávka za žalovaným, kdy žalovaný je v příloze uveden pod pořadovým číslem [hodnota].12. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že platba za postoupení pohledávek dle výše označené postupní smlouvy byla dne [datum] připsána na účet postupitele (zde Banka), čímž došlo k postoupení mimo jiné i předmětné pohledávky postupníkovi (žalobkyně).13. Z oznámení o postoupení pohledávek a příslušného podacího lístku soud zjistil, že Banka informovala žalovaného dopisem ze dne [datum] o tom, že pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni; dopis byl žalovanému odeslán dne [datum]. Žalovaný byl zároveň vyzván k tomu, aby veškerá plnění na úhradu předmětného dluhu platil na účet žalobkyně.14. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a příslušného podacího lístku soud zjistil, že dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem [částka], a to nejpozději do [datum], a to z titulu předmětné úvěrové smlouvy, kdy označená výzva obsahuje základní skutkový a právní popis věci. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním, a to pokud by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil.15. Z vyjádření Banky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že se jedná o podrobný popis procedury, v rámci které Banka zkoumá úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr. Z dokumentu vyplývá, že Banka standardně užívá systém, jehož základem je interní posuzovací matice, z níž vzejde tzv. skóre, což jest výpočet, do něhož vstupují aspekty, jako jsou parametry konkrétního úvěru, závazky žadatele v rámci konsolidačního celku tvořeného společnostmi ze „skupiny [jméno FO] “, záznamy v registrech klientských informací (NRKI, BRKI), úplná platební historie žadatele, úvěrová angažovanost, údaje o žadateli (věk, rodinný stav[adresa] vzdělání) a o financovaném vozidlu (typ, stáří[hodnota] porovnání s výší úvěru). Současně Banka posuzuje autenticitu a platnost předložených listin (osobní doklady, řidičský průkaz) a údajů (např. VIN). Po prvotním automatizovaném posouzení ještě žádosti podléhají manuálnímu schvalování, kdy v případě náznaku jakékoliv negativní informace (která může pocházet ze všech dostupných zdrojů) dochází k ověření údajů o žadateli (přibližně 70 % případů) a dalších položek na formuláři (např. ověřování u zaměstnavatele). V této fázi Banka též vyhodnocuje indexy (DTI, MMS), kolik činí maximální možná splátka pro žadatele, jaké jsou jeho celkové závazky, úvěrové zatížení, náklady na domácnost, počet vyživovaných osob a další. Také sem spadá kontrola příjmu ve spojení se sektorem zaměstnavatele, regionem, vzděláním žadatele atd. V daném konkrétním případě pak Banka dle svého vyjádření vycházela z údajů doložených žalovaným, kdy tento uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů; příjem měl žalovaný z pracovního poměru na dobu určitou, a to ve výši [částka] měsíčně, což v rámci uvedeného zaměstnavatele, v daném odvětví a v dané lokalitě není nijak neobvyklý příjem. Žalovaný zároveň v době žádosti o úvěr neměl žádné závazky vůči koncernu [jméno FO] ani v registru NRKI a BRKI. Banka dále provedla zejména kontrolu platnosti předložených dokladů totožnosti v databázi Ministerstva vnitra ČR – bez negativního nálezu, kontrolu na aktuální a historické dlužnosti žalovaného (jak v rámci skupiny, tak v registrech) – bez negativního nálezu; kontrolu na historickou dlužnost – bez negativního nálezu, kontrolu v registru ISIR – bez negativního nálezu, kontrolu adresy (zda žalovaný nemá adresu na obecním úřadě či ubytovně), kontrolu zaměstnavatele a ověření zaměstnavatele, kontrolu [jméno FO] (vozidlo, doklady) – bez negativního nálezu, kontrolu četností a odlišností na žádostech – bez negativního nálezu (kontrola, zdali žalovaný v předchozích žádostech o úvěr neuvedl jiného zaměstnavatele, jinou výši příjmu nebo důchodu či jiný počet vyživovaných osob, apod.), kontrolu, zda se na žalovaného nedotazoval exekutorská úřad – bez negativního nálezu a kontrolu vozidla (cena, vhodnost zajištění). V návaznosti na tato kontrolní šetření pak došlo prostřednictvím interní matice k analýze všech získaných dat a výslednému výpočtu ukazatelů, které definují, zda-li a za jakých podmínek bude úvěr poskytnut. Banka do výpočtu kromě údajů vztahujících se k žadateli zahrnuje i široké spektrum statistických údajů založených mimo jiné na historických zkušenostech společností koncernu [jméno FO], vztahujících se k poskytování úvěrů. Banka současně při výpočtu zohlednila také pravidelné výdaje žalovaného v podobě životních nákladů, a to v rozsahu nákladů na bydlení a dalších nákladů k zajištění životních potřeb žalovaného. Výše těchto nákladů takto vstupujících do procesu posuzování schopnosti splácet přitom vycházela z relevantních právních předpisů a byla mimo jiné odvislá od informací sdělených žalovaným týkajících se velikosti jeho domácnosti a počtu jím vyživovaných osob. Popsaným způsobem pak Banka dospěla k výpočtu maximální měsíční splátky žalovaného, beroucí v potaz splátky dosavadních závazků žalovaného, životní náklady a celkový příjem domácnosti s výsledkem [částka]. Při zohlednění všech ostatních ukazatelů včetně výše poskytovaného úvěru Banka dospěla k závěru, že poskytnutí úvěru žalovanému na doplatek kupní ceny vozidla nebude mít negativní dopad na jeho celkovou finanční situaci.16. Z print screenů předložených žalobkyní soud zjistil, že se jedná o printscreeny žádosti žalovaného o předmětný úvěr vedené v systému Banky, jež obsahuje údaje, které Banka zvala v úvahu při posouzení schopnosti žalovaného daný úvěr splácet. Banka pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla k dispozici osobní údaje žalovaného včetně čísel občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného. Ze systému dále vyplývá, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů a od roku 2019 je zaměstnán na dobu neurčitou jako řidič u společnosti [právnická osoba] s tím, že jeho deklarovaný čistý měsíční příjem činí [částka] (což zhruba odpovídá kalkulaci Banky, z níž byl zjištěn modelový příjem ve výši [částka]). V systému jsou dále uvedeny podmínky úvěr a podrobný popis kupovaného vozidla včetně ceny vozidla a údaje o prodávajícím. Dále soud z těchto prinstscreenů zjistil též data pro schvalování vyplývající z interního systému Banky, kdy ze systému vyplývá výpočet maximální měsíční splátky žalovaného ve výši [částka], kdy Banka při tomto výpočtu vycházela z deklarovaného příjmu žalovaného.17. Z listiny označené jako Pohyby na bankovních účtech soud zjistil, že dne [datum] byla evidovány odchozí platba ve výši [částka] z účtu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Dále jsou v tomto přehledu pod stejným variabilním symbolem zaznamenány příchozí platby na účet č. [č. účtu] v celkové výši [částka] a příchozí platba na účet č. [č. účtu] ve výši [částka].18. Z faktur předložených žalobkyní soud zjistil, že Banka žalovanému postupně vyúčtovala smluvní pokutu (0,1 % denně z dlužné částky) ve výši celkem [částka] dle čl. 5.4. Smlouvy.19. Z faktury č. FVURN2000350 soud zjistil, že touto fakturou Banka vyúčtovala žalovanému celkem k úhradě [částka] na neuhrazených splátkách a nesplacené jistině s tím, že datum zdanitelného plnění bylo ke dni [datum], datum vystavení faktury bylo ke dni [datum] a splatnost faktury byla stanovena ke dni [datum].20. Soud neprováděl dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti [jméno FO], s.r.o., neboť pro účely posouzení věci nepovažoval za nezbytně nutné tento důkaz provádět.21. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci:22. Dne [datum] uzavřel žalovaný s Bankou prostřednictvím zprostředkovatele, společnosti [právnická osoba]., dohodu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: [hodnota], na základě které byla, vedle dalšího, žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka] pro účely úhrady kupní ceny v dohodě blíže specifikovaného automobilu; úvěr měl být dle smluvních ujednání ze strany Banky poskytnut výplatou na účet prodávajícího (zprostředkovatele) č. [č. účtu]; úroková sazba byla sjednána ve výši 24,88% ročně. Žalovaný se naopak touto dohodou zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 13. dni v měsíci, a to na účet Banky pro splátky úvěru č. [č. účtu]. V rámci této dohody byl ujednán též zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu, jehož koupě byla financována prostřednictvím předmětného úvěru, na věřitele, a to k zajištění řádného a včasného splacení závazků z předmětné úvěrové smlouvy; úplným zánikem veškerých zajištěných závazků jejich splacením ze strany klienta pak přechází dle dohody vlastnické právo k vozidlu zpět na klienta. K této dohodě žalovaný osobně připojil svůj podpis. Před uzavřením této dohody Banka zkoumala schopnost žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr splácet předmětný úvěr, přičemž při posouzení vycházela, pokud jde o příjmy žalovaného, pouze z deklarovaných příjmů žalovaného. Banka na základě označené poskytla žalovanému částku [částka]. Žalovaný nicméně svůj závazek splácet úvěr řádně a včas neplnil, a proto Banka od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy s účinností ke dni [datum] odstoupila, a to dopisem ze dne [datum], který si žalovaný jako adresát zásilky osobně převzal dne [datum]. Banka následně předmětnou pohledávku postoupila žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]; dopis byl žalovanému odeslán dne [datum]. K úhradě předmětného dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou zástupcem žalobkyně dne [datum], ve které byla stanovena lhůt k plnění nejpozději ke dni [datum].23. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné dohody, neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.24. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.25. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).26. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.27. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.29. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - 679/18), přičemž aktuální znění citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jej již plně zohledňuje.30. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Jakkoliv žalobkyně doložila poměrně komplexní proces, kterým Banka zjišťovala schopnost žalovaného daný úvěr splácet, nelze si nevšimnout, že v tomto procesu Banka opomenulo zcela zásadní věc, tj. ověřit tvrzení žalovaného zejména stran jeho příjmů a dále též stran jeho výdajů. Pokud má být zachován smysl a účel normy obsažené v ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele úvěru, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření, doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení.31. Předchůdce žalobkyně úvěruschopnost řádně neposuzoval, neboť nezjišťoval příjmy ani výdaje žalovaného. Žalobkyně pak ani přes výzvu soudu a řádné poučení o riziku částečného neúspěchu ve věci v důsledku neunesení důkazního břemene neoznačila žádné důkazy ohledně toho, jak předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zjišťoval, resp. ověřoval výši příjmů a výdajů žalovaného; žalobkyně pouze konstatovala, že žádné takové důkazy nemá k dispozici. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení.32. K námitce žalobkyně, že břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní stran schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet tíží žalovaného, který disponuje příslušnými doklady a měl by tedy aktivně prokazovat, že byl schopen úvěr splatit, soud uvádí, že taková argumentace je zcela zavádějící, když výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jasně stanoví povinnost poskytovatele úvěru náležitě, řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž takové řádné zjištění je pak podmínkou platnosti následně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. V daném případě tedy bylo povinností Banky jako poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně zjišťovat, zda spotřebitel bude schopen poskytnutý úvěr splácet, přičemž břemeno tvrzení a důkazní stran splnění této povinnosti, jež je podmínkou platnosti předmětné úvěrové smlouvy, nese v daném případě žalobkyně jako její právní nástupce. Pakliže pak žalovaný nebyl schopen či ochoten Bance příslušné doklady stan svých majetkových a osobních poměrů předložit, neměla tato úvěr žalovanému poskytnout.33. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.34. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že Banka na základě předmětné dohody žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaný na tuto pohledávku uhradil toliko [částka], obohatil se proto co do této částky ve výši [částka] na úkor předchůdce žalobkyně. Žalobkyně pak aktivní legitimaci prokázala platnou smlouvou o postoupení pohledávky, a tudíž má nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z).35. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl a zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení úrok z prodlení ve výši dle žalobního návrhu, a to až ode dne [datum] s tím, že při posouzení splatnosti uplatněné pohledávky soud vycházel z předžalobní upomínky, která jediná byla žalovanému prokazatelně odeslána. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. s tím, že soud určil lhůtu patnáctidenní.36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a 151 odst. 1 o. s. ř. podle poměru úspěchů ve věci za situace, kdy žalovaný byl v řízení úspěšnější, neboť žalobkyni bylo vyhověno jen co do částky [částka] ze žalované celkové částky [částka], avšak s tím, že žalovaný nebyl v průběhu řízení aktivní, ve věci se nevyjádřil, a žádné náklady mu tak v řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.