Výrok
I. Rozsudek Okresního soudu [adresa] -západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se doplňuje o výroky V. a VI. V tomto znění:V. Žaloba se proti žalované 1) co do částky [částka] zamítá.VI. Žaloba se proti žalovanému 2) co do částky [částka] zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Okresního soudu [adresa] -západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o žalobě [Jméno žalobkyně] na úhradu povinného dílu tak, že bylo žalované 1) i žalovanému 2) uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výroky I. a II.). Dále bylo rozhodnuto o povinnosti k úhradě nákladů řízení (výroky III. a IV.).
2. Spis byl s odvoláním předložen odvolacímu soudu, který věc vrátil bez věcného vyřízení s tím, že pokud žalobkyně požadovala po každém žalovaném (byť společně a nerozdílně s dalším žalovaným), pak v dané věci svou podstatou jde o spojené řízení proti dvěma dle názoru žalobkyně solidárně zavázaným dlužníkům (byť ve vztahu k oběma těmto účastníkům řízení vzhledem k charakteru věci jde v případě žalovaných o nerozlučné procesní společenství, jak dovozuje odborná literatura). Jestliže v takové procesní situaci soud prvního stupně uložil každému žalovanému zaplatit [částka] (byť jako dělenou nesolidární povinnost), pak tím fakticky zůstal předmět řízení ke každému ze žalovaných nevyčerpán, jde-li o částku [částka], která po každém žalovaném (kromě přiznané částky 93 160) byla požadována (byť s určením solidarity takového závazku). V tomto smyslu zůstal předmět řízení v této části nevyčerpán.
3. Soud proto postupoval dle § 166 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, a přistoupil k vydání doplňujícího rozsudku, který názor odvolacího soudu zohlednil. Vypořádal se tedy se zbývající částí žaloby proti oběma žalovaným a žalobu v částce [částka] proti každému z nich zamítl. K odůvodnění tohoto závěru soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ze dne [datum], zejména bod 22, v němž bylo objasněno, z jakých důvodů a v jaké části soud považoval žalobu žalobkyně za důvodnou. Ve zbývající části je tedy nedůvodná musela být zamítnuta.3. Soud dále rozhodoval o náhradě nákladů řízení v části, která se týká vydání doplňujícího rozsudku. Z obsahu spisu se podává, že doposud žádný z účastníků neměl náklady řízení, které by souvisely s vydáním doplňujícího rozsudku. Za daného stavu soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (§ 142 o. s. ř.).