Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. To odůvodnila tím, že žalovaný se ve dnech [datum] ve voze tramvajové linky 3, [datum] ve voze tramvajové linky 9, [datum] ve voze linky metra [právnická osoba]. 10. 2022 ve voze autobusové linky 200, [datum] ve voze tramvajové linky 24, [datum] ve voze autobusové linky 129, [datum] ve voze linky metra [právnická osoba]. 11. 2023 ve voze tramvajové linky 15, [datum] ve voze tramvajové linky 18 a [datum] ve voze linky metra C neprokázal platným jízdním dokladem. Neuhradil tak jízdné ve výši [částka] a současně mu byla účtována i přirážka ve výši [částka], pro každý z uvedených případů.
2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav:
4. Žalovaný se dne [datum] ve voze tramvajové linky 3, [datum] ve voze tramvajové linky 9, [datum] ve voze linky metra [právnická osoba]. 10. 2022 ve voze autobusové linky 200, [datum] ve voze tramvajové linky 24, [datum] ve voze autobusové linky 129, [datum] ve voze linky metra [právnická osoba]. 11. 2023 ve voze tramvajové linky 15, [datum] ve voze tramvajové linky 18 a [datum] ve voze linky metra C (zápis o provedené kontrole č. [hodnota], 15920488, 15638898, 15660588, 15673568, 15709216, 15730818, 15754772, 15787896, 15944827) neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné ve všech uvedených případech činilo [částka].
5. Přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu činí [částka] (informace pro cestující).
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“).
7. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli konkludentně smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 o. z., na základě níž se žalobkyně zavázala přepravit žalovanou do místa určení a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni jízdné. Žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému ve smyslu vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách, pokud jde o přepravu tramvají nebo metrem, a z § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční přepravě, pokud jde o linky autobusů. Podle tohoto ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokáže cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky nesmí podle § 37 odst. 6 zákona o drahách nebo § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě přesáhnout částku [částka]. Žalovaný je tak z uvedených důvodů povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] za každý jednotlivý shora uvedený případ neprokázání se platným jízdním dokladem. Tím, že žalovaný uvedené částky žalobkyni nezaplatil, ocitl se vždy dnem následujícím po dni, kdy k tomu byla vyzván, tedy dnem po provedení kontroly v prodlení. Žalobkyně je tak vedle částky [částka] (jízdné + přirážka) oprávněna požadovat dále úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., a to pro každou jednotlivou částku [částka] od dne následujícího provedení kontroly do dne úplného zaplacení takové částky. Z těchto důvodů soud návrhu žalobkyně plně vyhověl.
8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní pomoci, každý ve výši [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
9. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž se v předmětném řízení jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.