Výrok
I. [Jméno advokáta B], nar. [Datum narození advokáta B], nar. [Datum narození osvojitele].II. Osvojitel [Jméno osvojitele], nar. [Datum narození osvojitele], nar. [datum].III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Osvojitel se návrhem podaným dne [datum] u zdejšího soudu domáhal osvojení shora uvedené zletilé osvojenky. V návrhu uvedl, že je sám bez vlastních potomků. Přestože je formálně ženatý s [jméno FO], již několik let spolu nežijí a v současnosti probíhá rozvodové řízení. Osvojitel žil od roku 1982 ve společné domácnosti s [jméno FO] a její dcerou [jméno FO] (osvojenkou), o kterou pečoval jako o vlastní dítě. I po rozvodu s [jméno FO] si s osvojenkou udržel blízký vztah otce a dcery, který trvá dodnes. Osvojenka je svobodná matka [Anonymizováno] syna a nemá partnera. Její biologický otec zemřel v roce 1997 a matka v roce 2008. S biologickým otcem přerušila kontakt již v dětství. Osvojitel si přeje, aby ho osvojenka doprovázela k lékaři a byla informována o jeho zdravotním stavu bez nutnosti opakovaného souhlasu. Osvojenka tuto roli přijala a chce mu být oporou ve stáří. Vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu a přání, aby osvojenka byla i jeho dědičkou, žádá osvojitel o její osvojení.
2. Osvojenka vyjádřila s osvojením souhlas, k návrhu osvojitele se připojila a jeho tvrzení nikterak nezpochybňovala.
3. Soud dále provedl následující dokazování.
4. Z oddacích listů [jméno FO] a [jméno FO] Kučmystenka ze dne [datum] vyplývá, že osvojitel uzavřel dne [datum] před Úřadem městské části [adresa] manželství.
5. Z rodného listu, občanského průkazu [jméno FO] a z výpisu z centrální evidence obyvatel vyplývá, že osvojitel se narodil dne [Datum narození osvojitele] [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO] nar. [datum].
6. Z rodného listu [jméno FO] ze dne [datum] vyplývá, že nezletilý [Jméno advokáta D] se narodil [jméno FO], nar. [datum], a Evě [jméno FO], nar. [Datum narození advokáta B].
7. Z rodného listu [jméno FO] ze dne [datum] a z výpisu z centrální evidence obyvatel k Evě [jméno FO] vyplývá, že [Jméno advokáta B] se narodila dne [Datum narození advokáta B], a to [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum].
8. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto o rozvodu manželství mezi osvojitelem a [jméno FO]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
9. Ze stanoviska OSPOD – město [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že referent OSPOD se domnívá, že osvojení osvojenky ze strany osvojitele je ku prospěchu nezletilého syna osvojenky [jméno FO], nar. [Datum narození advokáta D]. S nezletilým byl proveden rozhovor, kdy uvedl, že osvojitele vnímá jako svého dědu, tráví s ním čas při rybaření nebo pracemi na chatě. Mají spolu blízký rodinný vztah.
10. Osvojitel v průběhu jednání vypověděl, že osvojenku zná už od jejích pěti let, přičemž spolu žili do 18 let. V poslední době se stýkají čím dále více, osvojenka mu například pomohla zavolat doktory, nikoho jiného osvojitel nemá. Osvojitel žil s matkou osvojenky, manželství uzavřeli až později. Ve společné domácnosti spolu osvojitel a osvojenka nežijí, nicméně se pravidelně stýkají a volají si.
11. Osvojenka v rámci jednání uvedla, že oba účastníci mají svou vlastní rodinu a bydlení, nicméně i přestože vždy věděla, že má jiného biologického otce, považovala osvojitele za vlastního. Pravidelně se navštěvují a volají si.
12. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.
13. Podle § 796 odst. 2 o. z. rozhodne soud o osvojení zletilého na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.
14. Podle § 797 o. z. se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.
15. Podle § 799 odst. 1 o. z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.
16. Podle § 803 části věty před středníkem o. z. musí být mezi osvojitele a osvojovaným dítětem přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let.
17. Podle § 846 o. z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
18. Podle § 848 odst. 1 o. z. není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich.
19. Podle § 852 o. z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené [rodné přijmení] osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
20. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že je namístě návrhu na osvojení zletilé vyhovět, neboť v řízení bylo prokázáno splnění veškerých zákonných podmínek pro osvojení zletilé, resp. nebyly zjištěny žádné překážky, které by tomuto osvojení bránily. Osvojitel se k osvojence chová jako je vlastní, přičemž jí zná téměř po celou dobu jejího života, a od už od útlého mládí. Osvojenka se o osvojitele stará, navštěvuje jej a pomáhá mu při vyřizování lékařských prohlídek. Soud v osvojení neshledal rozpor s dobrými mravy. Mezi osvojenkou a osvojitelem je přiměřený věkový rozdíl 19 let, bezpochyby tedy naplňující podpůrnou zákonnou hranici šestnácti let; zároveň k sobě oba chovají citové pouto odpovídající vztahu otce a dcery. Soud rovněž zhodnotil, že by osvojení nebylo v zásadním rozporu se zájmem dítěte osvojenky, když nezletilý je s osvojencem v pravidelném kontaktu a považuje ho za svého vlastního dědu – konečně i úředník OSPOD uvedl, že vyhovění osvojení by bylo v zájmu nezletilého. Jak osvojitel, tak osvojenka vyjádřili zájem, aby bylo rozhodnuto o osvojení se všemi jeho důsledky. Soud proto návrhu vyhověl, čemuž odpovídá I. výrok tohoto rozsudku. Současně soud II. výrokem rozhodl, že osvojitel bude podle § 797 o. z. zapsán v matriční knize jako otec osvojenky.
21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť k jinému rozhodnutí neshledal soud po provedeném řízení důvod.