Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní formou prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit ve třech měsíčních splátkách do [datum] spolu s poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný však porušil svůj závazek poskytnutou zápůjčku hradit řádně a včas, čímž žalobkyni mimo jiné vzniklo právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením v celkové výši [částka] a smluvní pokuty pro případ prodlení se splácením ve výši [částka]. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku ve výši [částka], kterou žalobkyně započetla na úhradu smluvní pokuty, na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a na úhradu části poplatku. Žalovaný ničeho dalšího žalobkyni nezaplatil, ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně se tak žalobou domáhala zaplacení částky [částka], která sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal dlužnou jistinu ve výši [částka] uhradit ve třech pravidelných měsíčních splátkách spolu s poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný se dále pro případ prodlení zavázal k zaplacení nákladů vynaložených v souvislosti s vymáháním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty, kterou žalobkyně požaduje ve výši [částka] (důkaz: smlouva o zápůjčce ze dne [datum], výpis z běžného účtu žalobkyně, všeobecné obchodní podmínky, sdělení společnosti UniCredit [jméno FO] Republic and Slovakia, a.s. ze dne [datum]). Jelikož žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel, byl dopisem ze dne [datum] vyzván k uhrazení částky ve výši [částka] (důkaz: upomínka ze dne [datum]). Žalobkyně využila svého práva a úvěr s účinností zesplatnila (důkaz: oznámení o zesplatnění úvěru – Výzva k úhradě ze dne [datum]). Následně byl žalovaný opakovaně upomínán dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum] (důkaz: upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva ze dne [datum] a opakovaná výzva k úhradě, pokus osmý, ze dne [datum]). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], v níž ho žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka], a to do tří dnů (důkaz: výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek).
4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v tehdy rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném ke dni čerpání finančních prostředků, tj. ke dni [datum].
5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně bezhotovostním převodem zaslala na účet žalovaného částku ve výši [částka], přičemž žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku ve výši [částka]. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o zápůjčce. Podle zjištěného skutkového stavu věci žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jako bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně v tomto ohledu toliko tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, aniž by blíže rozvedla jakým způsobem. Žalobkyně ani přes výzvu soudu, zaslanou jí do datové schránky dne [datum], svá tvrzení nedoplnila a žádnými důkazy nepodložila. Žalobkyně nepředložila výpisy z příslušných registrů, skóringový model o schopnosti splácet, výpis z účtu žalovaného dokazující jeho příjmy a výdaje, apod. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně nikterak nedoložila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně nedoložila potvrzení o výši příjmů žalovaného od jeho zaměstnavatele, popř. daňové přiznání žalovaného, nedoložila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného v registrech. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-679/18). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o [částka] (§ 2991 o. z.), přičemž žalobkyni vrátil toliko částku ve výši [částka], proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodné obohacení částku [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum], tj. den následující po splatnosti zápůjčky do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
14. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozhodnutí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žalovaný sice byl v řízení z větší části úspěšný (žalobkyni byla přiznána toliko částka [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení oproti zamítnuté částce ve výši [částka] a příslušenství specifikovanému ve výroku II. tohoto rozhodnutí), avšak jemu žádné náklady doposud nevznikly.