Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] k Okresnímu soudu v Třebíči domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný dne [datum] způsobil poškození zdraví I. F., nar. [datum], tím, že ho fyzicky napadl, přičemž mu způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Za to byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Třebíči sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] za přečin ublížení na zdraví ve stadiu pokusu podle § 146 odst. 1 ve spojení s § 21 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“). Žalobce uhradil náklady spojené s poskytnutou zdravotní péčí smluvnímu zdravotnickému zařízení v celkové výši [částka], z toho náklady na ambulantní péči ve výši [částka], náklady na ústavní péči ve výši [částka] a náklady na dopravu ve výši [částka]. Žalovaný dosud uhradil částku [částka]. Žalobce zaslal žalovanému rozpis nákladů na hrazené služby a vyzval jej k jejich náhradě. Žalovaný však žalobci i přes tuto výzvu zbývající částku nezaplatil.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci.
5. Dne [datum] žalovaný v době od 21:00 hodin do 21:15 hodin v [adresa] v areálu zámeckého parku, na veřejném prostranství v podnapilém stavu fyzicky napadl I. F., narozeného [datum], a to několika ranami pěstí a kopy do oblasti obličeje a hlavy, čímž mu způsobil komoci mozku a dvě tržné rány na hlavě o délce 3 cm, což si vyžádalo lékařské ošetření poškozeného a následnou hospitalizaci v Nemocnici v [adresa] od [datum] do [datum], bez vystavení pracovní neschopnosti a bez dalšího omezení poškozeného v obvyklé denní činnosti. Na základě trestního příkazu Okresního soudu v Třebíči ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl ve vztahu k žalovanému právní moci dne [datum] a je vykonatelný, byl žalovaný za toto své jednání shledán vinným ze spáchání pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen úhrnný peněžitý trest ve výměře 150 denních sazeb po částce [částka] celkem ve výši [částka] (důkaz: trestní příkaz Okresního soudu v Třebíči ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). Poškozenému byla poskytnuta zdravotní péče, jejíž náklady ve výši [částka] hradila žalobkyně (důkaz: vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] zaslal žalovanému na jeho poslední známou adresu výzvu k zaplacení náhrady nákladů ve výši [částka] s podrobným rozpisem jednotlivých nákladů a vyzval jej k zaplacení těchto nákladů do 15 dnů od doručení této výzvy (důkaz: výzva k zaplacení náhrady nákladů ze dne [datum] spolu s doručenkou).
6. Takto zjištěný skutkový stav věci soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“).
7. Podle § 55 odst. 1 věty prvé zákona o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.
8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný způsobil poškozenému újmu na zdraví svým protiprávním jednáním. Protiprávní jednání žalovaného bylo prokázáno v trestním řízení vedeném před Okresním soudem v Třebíči ve věci [spisová značka]. Dále vzal soud za zjištěné, že poškozenému byla v souvislosti s předmětnou újmou na zdraví poskytnuta zdravotní péče, jejíž náklady ve výši [částka] hradil žalobce. Výčet jednotlivých hrazených zdravotnických úkonů a léčiv odpovídá časově i věcně, souvisí s předmětnou újmou na zdraví, soud tedy neshledal, že by žalobce žalovanému vyúčtoval jakékoli nesouvisející náklady. Byly tedy splněny veškeré předpoklady pro vznik regresního práva žalobce podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění na náhradu toho, co vynaložil na krytí zdravotní péče poškozenému. Jelikož žalovaný žalobci i přes výzvy na poslední známé adresy na svém dluhu ničeho neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému, nezastoupenému žalobci v souladu s § 151 odst. 3 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka]. Náklady řízení žalobce sestávají pouze z paušální náhrady hotových výdajů po [částka] za dva úkony (sepis výzvy se základním skutkovým a právním rozborem a sepis podání ve věci samé) ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“). V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.