Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy o modulárním autopojištění č. [hodnota] uzavřené dne [datum] podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný neuhradil pojistné, jehož úhrada byla požadována nejpozději do dne [datum] ani po opakovaných urgencích. Žalobkyně ho proto vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž ho též upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, a tak byla pojistná smlouva ukončena s účinky ke dni [datum]. Ke dni zániku smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na částku ve výši [částka]. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně coby pojistitel a žalovaný coby pojistník uzavřeli dne [datum] smlouvu o modulárním autopojištění č. [hodnota] s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný neuhradil pojistné, jehož úhrada byla požadována nejpozději do dne [datum] ani po opakovaných urgencích. Žalobkyně ho proto vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž ho též upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil. Ke dni zániku smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou.
5. Soud věc posoudil zejména podle § 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dle § 1970, § 2758, § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní posoudil jako pojistnou smlouvu podle § 2758 odst. 1 o. z. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že řádně a včas pojistné v dohodnuté výši žalobkyni nezaplatil. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou pojištění, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zániku pojištění do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Ohledně aplikace § 14b advokátního tarifu soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS.