Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka] spolu s kapitalizovaným zákonném úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně [právnická osoba]. dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému [částka] a ten se zavázal částku splácet spolu s úrokem a dalšími poplatky. To však řádně a včas nečinil, a proto žalobkyni vzniklo právo také na smluvní pokutu a úrok z prodlení. Žalovaný z dluhu uhradil [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného především na základě informací, které od něj získala a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaného se dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a zjištěné skutečnosti ověřila na základě dokladů (složenek a výpisu z bankovního účtu). Vycházela z měsíčního příjmu žalovaného [částka] a výdajů [částka]. Totožná právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a dalšími poplatky. To však řádně a včas nečinil, a proto žalobkyni vzniklo právo také na smluvní pokutu a úrok z prodlení. Žalovaný z dluhu uhradil [částka]. I zde byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet obdobně s tím, že příjmy žalovaného činily [částka] a výdaje [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolána, a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu, ve které se [právnická osoba]. zavázala žalovanému poskytnout [částka] a ten se danou částku zavázal za sjednaných podmínek splácet s úrokem a dalšími poplatky. Žalovaný podpisem potvrdil, že částku převzal v hotovosti (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že žije v nájmu, je invalidní důchodce, má měsíčně příjem [částka], za bydlení a energie vydává [částka] měsíčně, za dopravu, jídlo a ostatní náklady rovněž [částka], má exekuční srážky z důchodu ve výši [částka], nemá děti a je rozvedený. Žalovaný neuvedl, že by splácel jiné půjčky (zjištěno z žádosti ze dne [datum]). Příjem žalovaného činil v červenci a srpnu 2022 částku [částka] měsíčně a v září 2022 částku [částka] (zjištěno ze složenek). Žalovaný z dluhu uhradil [částka] (zjištěno ze seznamu transakcí).
6. Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu, ve které se [právnická osoba]. zavázala žalovanému poskytnout [částka] a ten se danou částku zavázal za sjednaných podmínek splácet s úrokem a dalšími poplatky. Žalovaný podpisem potvrdil, že částku převzal v hotovosti (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že žije v nájmu, je invalidní důchodce a současně je zaměstnaný, má měsíčně příjem [částka], za bydlení a energie vydává [částka] měsíčně, za dopravu, jídlo a ostatní náklady rovněž [částka], má exekuční srážky z důchodu ve výši [částka], nemá děti a je rozvedený (zjištěno z žádosti ze dne [datum]). Příjem žalovaného činil v březnu až květnu 2022 částku [částka] měsíčně (zjištěno ze složenek). Žalovaný z dluhu uhradil [částka] (zjištěno ze seznamu transakcí).7. [právnická osoba]. postoupila pohledávky za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dvěma samostatnými dopisy (zjištěno z oznámení pohledávek ze dne [datum]).8. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které ho vyzvala k zaplacení dluhu do [datum] (zjištěno z výzvy k plnění ze dne [datum]), kterou podala k poštovní přepravě [datum] (zjištěno z podacího lístku).9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli postupně dvě smlouvy. Na základě první z nich žalovaný obdržel v hotovosti [částka] a na základě druhé [částka]. Tyto částky se zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Na úhradu obou dluhů však zaplatil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv ověřila příjmy žalovaného na základě jím předložených složenek o výplatě důchodu. V řízení nebylo prokázáno, že by příjmovou a výdajovou situaci žalovaného dále ověřovala na základě jiných listin. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do [datum] předžalobní výzvou odeslanou [datum].10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení a předložila listiny týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně ty k závěru o posouzení s odbornou péčí samy o sobě nesvědčí. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala složenkami potvrzujícími výši vypláceného důchodu. Přestože žalobkyně tvrdila, že výdaje žalovaného ověřovala na základě výpisů z účtu, tyto listiny nepředložila. V tomto směru lze proto uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení samotného žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, což nelze považovat z hlediska řádného posouzení úvěruschopnosti za dostačující. Tím spíše, jestliže z žádosti vyplývalo, že žalovaný již má jiné dluhy, které jsou vymáhány exekučně a stejně je třeba vyšší míru prověření výdajů třeba vyžadovat s ohledem na podezřelé (nerealisticky nízké) výdaje žalovaného, který tvrdil, že za nájem a energie platí [částka] a další výdaje včetně jídla tvoří rovněž pouze [částka]. Protože si za této situace žalovaná tato tvrzení neověřovala (na základě výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o platbách), lze uzavřít, že úvěruschopnost řádně nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně se v případě první žádosti ani nezabývala tvrzením žalovaného, který uváděl, že kromě důchodu má příjmy i ze zaměstnání, což však nebylo nijak doloženo. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].).15. Soud tedy uzavřel, že dohody, na jejich základě byl poskytnut úvěr, jsou absolutně neplatné ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna jejich ustanovení.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku celkem [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátila pouze [částka]. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od odeslání předžalobní výzvy, u které lze mít za to, že byla doručena žalovanému [datum] (§ 573 o. z.). Žalobkyní stanovenou lhůtu za této situace nelze považovat za přiměřenou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto čas plnění stanovil analogicky podle § 1959 písm. e) o. z. v délce 5 dnů. Taková lhůta by proto skončila [datum] a ode dne následujícího proto přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný ve větším rozsahu než žalobkyně, ale s ohledem na celkovou procesní pasivitu mu nevznikly v souvislosti s tímto řízením náklady, které by mu žalobkyně měla nahradit.