Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému [částka] a ten se zavázal částku splatit spolu s poplatkem [částka] do [datum]. To však řádně a včas neučinil. Žalovaný z dluhu uhradil [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které od něj vyžádala o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě vyžádaných dokumentů a obsahu relevantních databází. Vedle úroku z prodlení požaduje žalobkyně také náklady spojené s uplatněním pohledávky (pětkrát [částka] za pět odeslaných upomínek). Na výzvu soudu dodala, že k prověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a pro případ, že by soud shledal smlouvu neplatnou, požaduje přiznání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout [částka] a ten se danou částku zavázal za sjednaných podmínek splácet spolu s poplatkem [částka] do [datum] (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). [adresa] 000 Kč od žalobkyně byla žalovanému připsána na účet [datum] (zjištěno z výpisu z účtu). Žalobkyně zaslala žalovanému několikrát upomínku, v níž jej vyzvala k zaplacení dluhu (zjištěno z upomínek) a následně mu zaslala také předžalobní výzvu, ve které mu stanovila třídenní lhůtu k zaplacení (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby). Výzvu odeslala [datum] (zjištěno z podacího lístku).
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému [částka] a ten se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem. V řízení nebylo prokázáno, že by splatil více než žalobkyní tvrzených [částka]. Žalobkyně ani přes výzvu soudu netvrdila a nedoložila, jak konkrétně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které mu stanovila lhůtu k zaplacení dluhu 3 dny.
7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně v žalobě uplatnila pouze zcela obecná tvrzení, ke kterým neoznačila žádné důkazy a následně nic v tomto směru nedoplnila ani na výzvu soudu. Na základě takto zjištěného skutkového stavu nebylo možné učinit jiný závěr než ten, že žalobkyně úvěruschopnost s odbornou péči neposoudila. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].).
12. Soud tedy uzavřel, že dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze [částka]. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od odeslání předžalobní výzvy, u které lze mít za to, že byla doručena žalovanému [datum] (§ 573 o. z.). Žalobkyní stanovenou lhůtu nelze považovat za přiměřenou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto lhůtu k plnění stanovil analogicky podle § 1959 písm. e) o. z. v délce 5 dnů. Ode dne následujícího po jejím uplynutí proto přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný ve větším rozsahu než žalobkyně, ale s ohledem na celkovou procesní pasivitu mu nevznikly v souvislosti s tímto řízením náklady, které by mu žalobkyně měla nahradit.