Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

18 C 163/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 29. 8. 2024Č. j.: 18 C 163/2024-38Samosoudkyně: Mgr. Ing. Adéla KohoutováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 1. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 82 628,68 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:18.C.163.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (96) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20 dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný čerpal částku [částka], ale uhradil pouze [částka]. Ke dni [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje uhrazení [částka] představující neuhrazenou jistinu, poplatků za vedení účtu ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Dále požaduje jako příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku ke dni sepsání žaloby ve výši [částka], úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] a úrok z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes opakované výzvy.

2. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně zjistila jeho kreditní skóre, kdy byla posouzena jeho příjmová i výdajová stránka a byl využit statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazku ze strany klienta. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala výpis z účtu od [datum] do [datum], ze kterého si ověřila tvrzení žalovaného o výši příjmu a výdajů. Žalovaný uvedl jako svého zaměstnavatele [právnická osoba]., přičemž od této společnosti obdržel dle výpisu průměrně [částka] měsíčně. Z výpisu si žalobkyně ověřila také výdaje např. na stravu či drogerii. Z výpisů jsou zřejmé také zbytné a jednorázové výdaje (hotely, Mobil pohotovost apod.), o kterých lze předpokládat, že mohou bát v návaznosti na převzetí úvěru omezeny po dobu jeho splácení. Podle zprávy NRKI se žalovaný do prodlení se splácením svých závazků dostal pouze výjimečně. Z výsledků komplexního posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

5. Z listiny označené jako „šikovný účet – revolvingový úvěr č. [hodnota] “ ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše [částka], přičemž bylo dohodnuto, že v budoucnu může dojít ke zvýšení úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že je rozvedený, má vysokoškolské vzdělání, žije v podnájmu, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem [částka], nemá vyživovací povinnost k dětem, příjmy ostatních členů domácnosti činí [částka], na bydlení vynakládá [částka], na splátky úvěrů vynakládá [částka] a další měsíční výdaje činí [částka]. Ve smlouvě bylo sjednáno také pojištění schopnosti splácet, přičemž za něj byla sjednána úhrada 8,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady pojištění. Účastníci si sjednali právo žalobkyně zesplatnit celý úvěr v případě, že nezaplacení dvou splátek nebo pokud žalovaný nezaplatí splátku déle než tři měsíce. Dále jsou ve smlouvě upraveny sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] prověřovala v žalovaného v registrech SOLUS, MVČR, JAP_PUJCKA, NRKI a Centrální evidenci exekucí. Potvrzení obsahuje informace o poměrech žalovaného uvedené již ve smlouvě. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta se pak žalobkyně podrobně věnuje obecně způsobům prověřování úvěruschopnosti klientů.

7. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalovaný žádal již o několik úvěrů. 5 bylo ukončeno, 2 odmítnuty a výše nadále existujících je [částka]. Měsíční splátky u existujících úvěrů činí [částka].

8. Z přehledu pohybů na běžném účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil pohyby na tomto účtu. Na účet byla připsána každý měsíc částka od společnosti [právnická osoba]., kterou žalovaný označil jako svého zaměstnavatele, a to dokonce v částkách vyšších, než žalovaný uváděl při sjednání smlouvy ([částka], [částka], [částka]). Na účet také přicházely částky v řádech desítek tisíc Kč z jiného účtu žalovaného. Současně však žalovaný na jiné své účty částky v řádech desítek tisíc Kč odesílal. Částky v řádech desítek tisíc Kč odcházely i na jiné účty neidentifikované jménem příjemce. Z účtu není zřejmé, jaké výdaje žalovaný vynakládá na bydlení či jiné běžné výdaje (žalobkyní zmiňované platby ve prospěch [jméno FO] či DM Drogerie činily pouze desítky korun a ve prospěch společnosti Albert provedl žalovaný jedinou platbu ve výši [částka]). Pokud jde o měsíce březen a květen, tak v nich výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy o desítky tisíc Kč.

9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Dle záhlaví činila výše úvěru [částka]. Žalovaný čerpal celkem [částka] a uhradil [částka].

10. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to 14 dnů od data sepsání této výzvy. Z poštovního podacího archu pak soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému písemnost.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky [částka]. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému odeslána písemnost.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

13. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše [částka] s možností pozdějšího zvýšení úvěrového rámce, žalovaný se zavázal je splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný čerpal celkem částku [částka], žalobkyni následně uhradil [částka]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem.

14. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], C-679/18).

21. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že osobu žalovaného lustrovala v registrech a provedla zjištění kreditního skóre žalovaného na základě jím poskytnutých informací a s využitím statistického modelu. Při všech uvedených prověřování žalobkyně vycházela z údajů, které jí žalovaný sám uvedl při uzavření smlouvy a z výpisu z běžného účtu žalovaného za [datum] až [datum]. Z uvedených listin byl sice zjištěn příjem žalovaného v průměrné měsíční výši [částka], avšak žalobkyně žádným způsobem nezkoumala výdaje žalovaného, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný splácí řadu dalších úvěrů s celkovou výší měsíční splátky [částka], což je v rozporu s tvrzením samotného žalovaného, který při sjednávání úvěru uvedl částku [částka] měsíčně. Zejména se však žalovaná měla výdaji žalovaného zabývat v situaci, kdy tyto v některých měsících dokonce přesahovaly příjmy žalovaného, z výpisů z účtů neplynuly v podstatě žádné relevantní skutečnosti ohledně běžných osobních výdajů na bydlení, stravu apod. Je proto zřejmé, že na základě informací zjištěných od žalovaného nemohla žalobkyně při vynaložení odborné péče poskytovatele úvěru, jejíž součástí není pouze spoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet a úvěr mu tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Žádné jiné důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu netvrdila ani neoznačila, ačkoliv byla soudem vyzvána.

22. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok z úvěru či poplatky či náklady spojené s vymáháním.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši celkem [částka] obdržel, ale žalobkyni vrátil pouze [částka], obohatil se co do rozdílu, tj. co do částky [částka] na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem, který mu byl odeslán dne [datum]. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 14 dnů od sepsání dopisu. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

25. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše [částka] a úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] (tj. celkem [částka]). Žalovaný měl úspěch co do částky [částka], kapitalizovaného úroku [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum], který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum], který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] (tj. celkem [částka]). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 73,17 %, žalovaný pak co do 26,83 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46,34 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a) a d) advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, žalobu, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, písemné vyjádření na výzvu soudu) včetně 4 náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (tj. [částka]). Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 46,34 % pak činí [částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací