Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému [částka] k rukám zástupkyně žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka], který do sjednaného data nesplatil. Žalovaný čerpal celkem částku [částka] a zaplatil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného na základě výpočtu mezi příjmy a výdaji a dále jej lustrovala ve veřejně dostupných databázích. Odesláním žádosti žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil svou schopnost úvěr splácet. Pokud by soud neuznal její nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby byl nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že uznává nárok žalobkyně do výše [částka], což představuje nesplacenou část jistiny. Uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou, protože právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila jeho schopnost splácet. Kdyby tak činila, zjistila by, že žalovaný již v minulosti prošel oddlužením. Právní předchůdkyně nesprávně vycházela z životního minima jednotlivce, přestože je žalovaný ženatý a má nezletilé dítě. Absolutní neplatnost smlouvy dále způsobují i sjednané úroky ve výši 146,949 % p. a. a výše RPSN činící 299,98 %. Jedná se podle něj tudíž o lichvu.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož oba účastníci s tímto postupem souhlasili, nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.5. Ferratum Bank P.[právnická osoba]. uzavřela s žalovaným smlouvu, kterou se zavázala mu poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým limitem [částka], který se žalovaný zavázal splácet s úrokem 145,949 % ročně. RPSN činilo 299,98 % (zjištěno z Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne [datum]).6. Žalovaný z úvěru čerpal dne [datum] částku [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku 7 000 (zjištěno z potvrzení o platbě). Žalovaný na úhradu dluhu zaplatil dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (zjištěno z listiny „data from ledger“ a ze snímku internetového bankovnictví žalovaného).7. Ferratum Bank P.[právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek a z Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem, ve kterém mu žalobkyně stanovila k zaplacení dluhu lhůtu tří dnů (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanému také zaslala předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). Výzvy byly žalovanému odeslány [datum] (zjištěno z podacího lístku).8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat finanční prostředky, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem. V řízení nebylo prokázáno, že by si právní předchůdkyně od žalovaného před uzavřením smlouvy vyžádala jakékoli listiny, na základě kterých by ověřila jeho příjmovou a výdajovou situaci a jeho schopnost úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem [částka] a žalovaný jí uhradil [částka]. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, která dopisem odeslaným dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů.9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně.10. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že žalovanou lustrovala v registrech a žalovaný prohlásil, že má pravidelný příjem a je schopen úvěr splácet. Takové posouzení však není dostatečné, neboť se opírá pouze o tvrzení samotného žalovaného. Právní předchůdkyně tak neověřila, jaké byly reálné příjmy a výdaje žalovaného (např. na základě výpisů z účtu, výplatních pásek, nájemní smlouvy či jiných listin dokládajících pravidelné příjmy a výdaje). Úvěr tak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žádné jiné skutečnosti relevantní pro posouzení věci žalobkyně netvrdila a další důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalované neoznačila.16. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na sjednané úroky.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný obdržel částku [částka] a vrátil z ní [částka], lze uzavřít, že se v rozsahu rozdílu mezi těmito částkami ([částka]) na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu dopisem, který byl odeslán dne [datum]. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že dopis byl třetí pracovní den, tj. [datum] doručen žalovanému. Poskytnutá třídenní lhůta k plnění tak skončila v pondělí [datum] a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Žalobkyni tudíž náleží zákonný úrok z prodlení z dané částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.19. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, rozhodl soud následovně. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka]. Celkem tak měla žalobkyně úspěch co do [částka]. Žalovaný měl úspěch co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] a [částka]. Celkem tak měl žalovaný úspěch co do [částka]. Žalobkyně tedy měla úspěch ve věci co do 19 %, žalovaný pak co do 81 %. Žalovanému proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 %. Tyto náklady sestávají ze z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená ve výši [částka] za každý úkon právní služby [§ 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Konkrétně se jedná o tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Vedle toho náleží žalovanému náhrada hotových výdajů po [částka] za každý z těchto tří úkonů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum]). Celková výše nákladů řízení žalovaného je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 62 % pak činí [částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).