Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka] spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí zaslala dne [datum] na účet [částka] a zbytek úvěru ([částka]) převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 40 měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem 27,28 % ročně. Protože žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyně jej zesplatnila s tím, že okamžik splatnosti nastal dnem odeslání písemného oznámení dne [datum]. Žalobkyně odeslala žalované tři upomínky a za každou z nich požaduje sjednaný poplatek [částka]. Vedle toho požaduje žalobkyně také smluvní pokuty ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že má příjmy dostačující k schopnosti úvěr řádně splácet. Na výzvu soudu, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k tomu, jak zkoumala úvěruschopnost žalované a k tomu, kolik žalovaná na úvěr celkem splatila, žalobkyně doplnila, že si vyžádala výplatní pásky od zaměstnavatele BC [právnická osoba]., prověřila žalovanou v registru exekucí, insolvenčním rejstříku, v katastru nemovitostí. Průměrná měsíční mzda činila [částka]. Dále vycházela z čestného prohlášení žalované ohledně jejích závazků, příjmy a výdajů a z prohlášení matky žalované. Při posouzení výdajů na bydlení vycházela i z normativních nákladů na bydlení, které činily [částka]. Výš životního minima činila [částka]. Dále vycházela z průměrných výdajů obyvatelstva v roce 2016 zveřejněných [právnická osoba]. Žalovaná uhradila celkem [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu, kterou bylo sjednáno poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet po [částka] měsíčně s tím, že úroková sazba činila 27,28 % ročně. Ve smlouvě byla sjednána provize pro zprostředkovatele smlouvy [částka]. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že má čistý měsíční příjem [částka], výdaje na bydlení [částka], je svobodná, bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost. Uzavření smlouvy bylo vázáno na provedení platby [částka] ze strany žalované (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Žalovaná uhradila [částka] převodem na účet dne [datum] (zjištěno z potvrzení o platbě).
6. Žalovaná při uzavření smlouvy uvedla, že dosahuje příjmů [částka] měsíčně, bydlí u rodičů, kde má výdaje [částka]. Nemá žádné úvěry. Po zohlednění normativních nákladů na bydlení, životního minima a tzv. nezabavitelné částky žalobkyně udělila žalované při posouzení úvěruschopnosti nejlepší stupeň „A“. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti disponovala výpisem z katastru nemovitostí, podle kterého žalovaná vlastní podíl o velikosti 1/6 na pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. ev. [Anonymizováno], v k. ú. a obci [adresa]. Dle čestného prohlášení Z. I. je žalovaná její dcerou a platí jí za bydlení [částka]. Podle výplatních pásek měla žalovaná za červenec 2023 čistou mzdu [částka] a za srpen [částka]. Žalovaná neprocházela centrální evidencí exekucí a insolvenčním rejstříkem (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti zákazníka a jeho příloh). Žalovaná předložila žalobkyni čestné prohlášení, podle kterého proti ní není vedena exekuce ani není v úpadku a nemá žádné další závazky (zjištěno z čestného prohlášení z [datum]).
7. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu bylo proti žalované vedeno řízení pod sp. zn. sp. zn. [spisová značka] o žalobě žalobkyně [právnická osoba]., na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum].
8. Žalobkyně převedla na účet žalované [částka] (zjištěno z potvrzení o platbě) a na účet č. [č. účtu] částku [částka], která zjevně představuje sjednanou provizi zprostředkovatele (zjištěno z potvrzení o platbě). Žalovaná splatila žalobkyni celkem [částka] (zjištěno z listiny „bonita smlouvy“).
9. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomenula, že je v prodlení s placením splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru (zjištěno z upomínek ze dne [datum] a [datum]). Žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila s odůvodněním, že je žalovaná více než dva měsíce v prodlení a ani přes dodatečně poskytnutou lhůtu dluh nesplácí. Žalobkyně vyzvala k uhrazení dluhu do 10 dnů od odeslání oznámení. Součástí je také předžalobní výzva (zjištěno z oznámení ze dne [datum]). Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z podacího lístku).
10. Ze zbylých důkazů navržených žalobkyní k důkazu soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení této věci.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření dohody, na základě které žalobkyně vyplatila žalované na účet [částka]. Žalovaná se zavázala tuto částku splácet splátkou [částka] měsíčně spolu s úrokem, avšak zaplatila žalobkyni jen [částka]. Před uzavřením smlouvy si sice žalobkyně od žalované vyžádala sdělení některých údajů o jejích osobních a výdělkových poměrech, ale prověřila je jen tak, že si nechala předložit výplatní pásky, provedla lustrací v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí a katastru nemovitostí. Z hlediska výdajů vycházela pouze z čestného prohlášení matky žalované o výši plateb za bydlení a z údajů sdělených žalovanou, která mj. uvedla, že nemá žádné další úvěry či jiné závazky, přestože v dané době čerpala přinejmenším jeden další úvěr. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem odeslaným dne [datum], aby jí uhradila ve lhůtě 10 dnů zbývající část dluhu.
12. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil následovně.
13. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně se sice zabývala příjmy žalované, které si ověřila na základě předložení výplatních lístků. Z hlediska výdajů však žalobkyně vyšla v zásadě jen z tvrzení žalované a čestného prohlášení její matky, což je nedostatečné. Taková zjištění totiž, i kdyby vycházela z pravdivých tvrzení, neposkytují dostatečně ucelený přehled o celkových měsíčních výdajích žalované. Jak navíc soud zjistil, tvrzení žalované, ze kterých žalobkyně vycházela, pravdivá nebyla. Žalovaná totiž tvrdila, že v dané době neměla jiné závazky a nesplácela jiné úvěry, přestože v dané době již čerpala přinejmenším jeden další úvěr. To by žalobkyně zjistila, pokud by si před uzavřením smlouvy od žalované vyžádala aktuální výpisy z jejích bankovních účtů, kde by viděla jak čerpání a splácení úvěru, tak by si mohla učinit závěr o dalších výdajích žalované a jejím hospodaření s pravidelnými příjmy. Jestliže tímto způsobem nepostupovala, nemohla s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované.
19. Úvěr tak žalobkyně poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Žádné jiné skutečnosti relevantní pro posouzení věci žalobkyně netvrdila a další důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalované neoznačila. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní pokutu či úrok z úvěru.
20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaná částku ve výši [částka] obdržela a následně z ní [částka] vrátila. Lze uzavřít, že se tudíž v rozsahu [částka] na úkor žalobkyně obohatila. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Soud na tomto místě podotýká, že v souladu s § 164 o. s. ř. v písemném vyhotovení rozsudku opravil chybu v psaní obsaženou ve vyhlášeném znění rozsudku, kdy ve výroku I. za částkou bylo chybně uvedeno, že má žalovaná žalobkyni zaplatit [částka], namísto [částka]. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem, který byl odeslán dne [datum]. V souladu s § 573 o. z. se má za to, že dopis byl třetí pracovní den, tj. [datum] doručen žalované. Poskytnutá desetidenní lhůta k plnění tak skončila [datum] a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Žalobkyni tudíž náleží zákonný úrok z prodlení z dané částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
22. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, rozhodl soud následovně. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil [částka]. Celkem tak měla žalobkyně úspěch co do [částka]. Žalovaná měla úspěch co do částky [částka], úroků, které při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] a [částka], zákonného úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] a [částka]. Celkem tak měla žalovaná úspěch co do [částka]. Žalované jako účastníků, který byl z větší části úspěšný, by tudíž náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Protože však žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.