Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím sestávající ze dvou dílčích nároků. Zaprvé se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím za to, že jako tzv. dodavatel poslední instance dodávala žalovanému od [datum] plyn. Za dodávky v období do [datum] vystavila žalovanému fakturu č. [hodnota], ale žalovaný ji ani přes urgence nezaplatil. Tato faktura vycházela z hodnoty plynoměru (1 918 m3) na základě automatického systémového odhadu v situaci, kdy plynoměr nebyl ze strany žalovaného zpřístupněn. Zadruhé se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím na základě faktury č. [hodnota], která byla opravnou ve vztahu k předchozí faktuře. Byla vystavena poté, co dne [datum] došlo ke zpřístupnění plynoměru po převodu na nového odběratele, a žalobkyně zjistila skutečný stav plynoměru v hodnotě [hodnota] m3. Žalobkyně proto doúčtovala rozdíl ve zjištěné spotřebě v hodnotě [částka], z čehož žalovaný uhradil [částka]. Zbývající část žalovaný opět ani přes urgence neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Žalobkyně žalovanému oznámila, že od [datum] mu bude dodávat zemní plyn jak tzv. dodavatel poslední instance a popsala mu podmínky tohoto režimu (zjištěno z nedatovaného dopisu).
5. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na úhradu zemního plynu za období od [datum] do [datum] na částku [částka] se splatností do [datum]. Faktura uváděla jako konečný stav plynoměru 1 918 m3. Jako systém odečtu byl uveden „automatický, systémový odhad“ (zjištěno z faktury č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy), která byla žalovanému neúspěšně doručována [datum] (zjištěno z naskenované obálky).
6. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu na úhradu zemního plynu za shodné období na částku [částka] se splatností do [datum]. Faktura uváděla jako konečný stav plynoměru 2 275 m3 s tím, že jako systém odečtu byla uvedena „korekce zaměstnancem (zjištěno z faktury č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě [částka] předžalobní výzvou ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy), která byla žalovanému neúspěšně doručována [datum] (zjištěno z naskenované obálky).
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalovanému od [datum] zemní plyn jako tzv. dodavatel poslední instance. Následně mu za dodávky plynu v období od [datum] do [datum] vystavila faktury na úhradu celkem [částka] s tím, že částka [částka] byla splatná do [datum] a částka [částka] do [datum]. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by z této částky uhradil navzdory výzvám žalobkyně více než jí tvrzených [částka].
8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
9. Podle § 12b odst. 2 věty první energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Podle § 12c odst. 4 věty první energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky.
10. Podle § 62 odst. 2 písm. h) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V projednávané věci soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalovanému zemní plyn jako tzv. dodavatel poslední instance. Tuto skutečnost mu v souladu se zákonem předem oznámila a informovala jej o podmínkách tohoto režimu. V důsledku toho ji vzniklo právo na to, aby jí žalovaný za specifikované období uhradil fakturované částky za dodávky plynu. V řízení však ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by z vystavených faktur uhradil cokoli nad rámec částky [částka], jak tvrdila žalobkyně. Lze proto uzavřít, že za dodávky zemního plynu žalovaný žalobkyni dluží [částka].13. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas neplatil, dostal se ve dnech následujících po splatnosti faktur do prodlení a žalobkyni proto v souladu s § 1970 o. z. náleží také úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. l o. s. ř. třídenní.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů po [částka] za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobkyně společníkem advokátní kanceláře, která je plátcem DPH, náleží žalobkyni také náhrada této daně v sazbě 21 % z [částka], tj. [částka]. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení soud přiznal [částka]. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).