Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky: [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do zaplacení,a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do každého 20. kalendářního dne příslušného měsíce pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka] spolu s úrokem ve výši 35 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky: [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do zaplacení,zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, a to včetně úroku, který byl sjednán ve výši 62,13 % ročně. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni [datum], v důsledku čehož jí vzniklo právo na zaplacení dosud nezaplacené jistiny, nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru. Žalovaný uhradil do zesplatnění úvěru částku [částka], po zesplatnění úvěru dále [částka]. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši [částka], úroku ve výši [částka], neuhrazeného pojištění schopnosti splácet ve výši [částka] s tím, že započetl platby žalovaného po podání žaloby. Dlužná částka tak činí [částka]. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok ve výši 35 % ročně. Přes upomínky žalovaný dlužnou částku neuhradil. Na výzvu soudu sdělila žalobkyně, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a to následujícím způsobem. Osoba žalovaného byla lustrována v dostupných registrech, byla ověřena úvěrová historie žalovaného. Žalovaný uvedl příjmy ve výši [částka] čistého, doložil výplatní pásky za měsíc leden 2022 a informativní výpis z bankovního účtu. Měsíční náklady žalovaného činí [částka]. Žalovaný uvedl částku [částka] jako náklady na bydlení (nájemné + inkaso) a co se týká dalších nákladů, vycházel z životního a existenčního minima ve výši [částka]. Žalovaný měl tedy volné zdroje po odečtení rezervy ve výši [částka] ve výši [částka], což bylo vyhodnoceno jako dostačující a žalovanému byl úvěr poskytnut.
2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznává. Má za to, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná a účastníci by se měli vyrovnat podle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení. Žalovaný má za to, že ujednání, kterým byla sjednána výše úroku s výší RPSN 83,26 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a z tohoto důvodu považuje smlouvu jako celek za absolutně neplatnou. Nepřiměřené úročení úvěrů je setrvalou podstatou dlouhodobého podnikání žalobkyně, přestože byla již v nesčetně rozsudcích upozorněna, že takto vysoké úročení je neplatné pro hrubý rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně přesto nemá zájem uzavírat smlouvy s platně vysokou úrokovou mírou. Žalovaný má dále za to, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl v době podpisu smlouvy uzavřeny již další tři jiné smlouvy o úvěru. Na žádost žalobkyně dokládal pouze kopii občanského průkazu a tři výplatní pásky, nezajímala se o aktuální stav bankovního účtu. Příjem žalovaného byl v době poskytnutí úvěru [částka], žalobkyně přitom uvádí výši [částka], neuvádí, že v této době žil žalovaný s partnerkou a měl vyživovací povinnost k dceři, nesouhlasí ani částka nákladů na bydlení a forma bydlení. Žalobkyně pracuje s údaji, které jí ale žalovaný neposkytl, neuvedl je takto nesprávně. [právnická osoba] s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak i z tohoto pohledu shledává žalovaný smlouvu absolutně neplatnou. Žalovaný potvrzuje, že od žalobkyně převzal částku [částka], dosud splatil [částka] s tím, že pokud jde o úrok z prodlení, má žalovaný za to, že počátek by se měl počítat ode dne, kdy bylo postaveno najisto, kolik a jak má být hrazeno.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.
4. Mezi žalovaným a žalobkyní došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v předepsaných měsíčních splátkách. Úroková sazba činí 62,13 % ročně. Celkem má žalovaný zaplatit [částka]. RPSN je ve výši 83,26 % (důkaz: návrh na uzavření smlouvy, smlouva o úvěru ze dne [datum], oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], prohlášení klienta ze dne [datum], předsmluvní formulář). V rámci žádosti o úvěr jsou uvedené příjmy žalovaného ze zaměstnání ve výši [částka] čistého měsíčně, náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, ostatní splátky u žalobkyně činí [částka] a dále je zahrnuta částka životního minima ve výši [částka]. Celkové výdaje tak činí [částka]. Volné zdroje tak činí [částka] po započtení rezervy [částka]. Žalovaný je svobodný, žije sám, má středoškolské vzdělání s maturitou a vlastní bydlení (důkaz: hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru, karta klienta, hodnocení CBS skóre, výpis záznamů z registru SOLUS). Z výpisů vybraných pohybů na účtu vedeném na jméno [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že na účet byla v lednu, únoru a březnu 2022 připsána částka [částka], [částka] a [částka]. Z výpisu vybraných pohybů na účtu vedeném na jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne [datum] soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána částka [částka]. Z výplatní pásky za leden 2022 soud zjistil, že výše příjmu žalovaného ze zaměstnání činila [částka] + příplatek [částka] (důkaz: informace o vybraných pohybech na účtu [jméno FO], kopie občanského průkazu žalovaného, informace o vybraných pohybech na účtu žalovaného, výplatní páska žalovaného za leden 2022). Žalovanému byla vyplacena žalobkyní částka [částka] dne [datum] (důkaz: doklad o vyplacení úvěru). Z výpisů z účtu žalovaného za období měsíců duben 2023 až září 2023 soud zjistil, že v každém z měsíců uhradil žalovaný částku [částka], dále pak dle výpisů z účtu za období od října 2023 do prosince 2023 a od ledna do května 2024 soud zjistil, že rovněž v každém z měsíců hradil žalovaný [částka]. Konkrétně se jednalo o dny [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (důkaz: výpisy z účtu žalovaného). Žalovaný uhradil na dluh částku [částka] před podáním žaloby, po podání žaloby poté částku [částka], celkem tedy částku [částka] (důkaz: karta klienta k č. smlouvy 9103135179, výpisy z účtu žalovaného). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla odeslána téhož dne (důkaz: předžalobní výzva, podací arch).
5. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - 679/18).
10. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu doložila metodiku, jakou úvěruschopnost spotřebitelů zkoumá, doložila doklady o vyplacení mzdy, z čehož byl zjištěn příjem žalovaného, avšak nikoli odpovídající prohlášení žalovaného. Žalobkyně rezignovala na zjišťování a posuzování skutečných výdajů žalovaného, kdy v tomto ohledu se spokojil pouze s tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů, které navíc vyčíslil pouze náklady na bydlení ve výši [částka] měsíčně. I s ohledem na tyto neúplné údaje měla žalobkyně postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení všech žalovaným uváděných skutečností, zejména tedy doložení výdajů žalovaného (např. nájemní smlouvou, kompletním výpisem z účtu atp.), což se však v projednávaném případě nestalo. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit. Pouhé formální vyplnění předpřipravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru, je zcela nedostačující. Žalobkyně v tomto směru předložila pouze potvrzení o příjmu žalovaného, které ale neodpovídá údajům uvedených v žádosti o úvěr. Je tak zřejmé, že údaje uvedené údajně žalovaným v žádosti o úvěr, ze kterých žalobkyně vycházela, nebyly minimálně kompletní. K výdajům žalovaného nebylo doloženo ničeho. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení.
11. Nad rámec výše uvedeného soud nemohl nepřihlédnout ke všem okolnostem dané věci. Žalovanému byla poskytnuta částka [částka], zavázal se žalované vrátit částku [částka], roční úrok byl sjednán ve výši 62,13 %, výše RPSN je 83,26 %. Soud nepochybuje o tom, že úrok v takové výši je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z.,jelikož zcela zjevně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, a to i za zohlednění toho, že v případě nebankovních subjektů je možné tolerovat vyšší úrokovou sazbu zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Ani zde ale nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná, jako v této věci.
12. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka [částka], u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Dle tvrzení žalobkyně a provedených důkazů žalovaný tuto částku uhradil pouze do co výše [částka]. Žalovaný se tedy co do rozdílu, tj. co do částky [částka] na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení.
13. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který mu byl odeslán dne [datum], dle § 573 o.z. doručen [datum]. Protože žalovaný svou povinnost nesplnil ve lhůtě dle § 1959, dostal se následujícího dne, tj. [datum] do prodlení. Soud přihlédl k průběhu řízení, žádosti žalovaného i stanovisku žalobkyně a žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách ve výši [částka] měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak s tím, že žalovaný, který byl ve věci úspěšný, se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.