Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru na základě Úvěrové smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatky. Žalovaný však nesplatil nic. Žalobkyně se kromě neuhrazené jistiny a poplatků domáhá také zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně před uzavřením smlouvy hodnotila schopnost žalovaného splácet úvěr, lustrovala jej v úvěrových registrech (NRKI a BRKI) a registru SOLUS, insolvenčním rejstříku a evidenci exekucí. Zkoumala jeho příjmy a výdaje, věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti zohledňující dále životní minimum a normativní náklady na bydlení žalobkyni vyšlo, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Při posouzení vyšla z toho, že má žalovaný příjmy [částka], splátky u jiných společností [částka], výdaje na bydlení [částka] a příjem ostatních členů domácnosti činil [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr do výše [částka]. Ten se zavázal splácet spolu se sjednanými poplatky. Ve smlouvě bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že žalovaný poruší své smluvní povinnosti (zjištěno z úvěrové smlouvy ze dne [datum]).
5. Žalovaný obdržel na svůj účet platbu od žalobkyně ve výši [částka] (zjištěno ze sdělení [právnická osoba].).
6. Žalovaný měl v úvěrové zprávě evidovány dvě žádosti o splátkové kontrakty, z nichž jedna byla odvolána a jedna odmítnuta. Dále měl evidován jeden aktuální kontokorentní úvěr, za kterého čerpal [částka] a dluh nebyl po splatnosti. Evidovány měl dvě kreditní karty, z nichž jedna nebyla použitá a u druhé byl úvěr v minulosti zesplatněn a závazky žalovaného byly při skončení 496 dní po splatnosti. Žalovaný měl podány v dané době další čtyři žádosti o revolvingový úvěr, dvě byly odvolány a čtyři žádosti o revolvingový úvěr či kreditní kartu byly odmítnuty (zjištěno z úvěrové zprávy).
7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila bonitu žalovaného. Žalovaný měl uvést, že nemá děti, je zaměstnán s příjmem [částka], ostatní členové domácnosti mají příjem [částka] a nemá splátky dluhů vůči jiným společnostem. Žalobkyně žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, CRIBIS a NRKI. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta se pak žalobkyně podrobně věnuje způsobům prověřování úvěruschopnosti klientů (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] a metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta).
8. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které ho vyzvala k úhradě dluhu do [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku).
9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými poplatky. To však žalovaný řádně a včas nečinil a dostal se do prodlení. Na úhradu dluhu žalovaný nic nezaplatil, přestože mu k tomu žalobkyně v předžalobní výzvě stanovila lhůtu do [datum]. Žalobkyně předložila listinu o tom, na základě jakých skutečností posoudila úvěruschopnost žalovaného a která obsahovala informace o údajných příjmech žalovaného a dalších členů jeho domácnosti a údaj o výši splátek jiných dluhů, ale tyto skutečnosti nebyly žádným jiným způsobem doloženy. Žalovaný v době žádosti čerpal jeden úvěr, u kterého nebyl evidován dluh po splatnosti, několik dalších žádostí o úvěry mu bylo odmítnuto a v minulosti byl jeden z čerpaných úvěrů zesplatněn, protože jej žalovaný řádně a včas nesplácel.
10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice obecně tvrdila, že zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by si v tomto směru od žalovaného vyžádala jakékoli podklady (výplatní pásky, výpisy z účtu, nájemní smlouvu apod.). Posouzení úvěruschopnosti vycházející pouze z tvrzení samotného žalovaného a z lustrací některých registrů a veřejných rejstříků je v tomto směru zcela nedostatečné. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
16. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy není možné nároku žalobkyně uplatňovaného z titulu smlouvy o úvěru vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na vydání této částky jako bezdůvodného obohacení.
17. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy, ve které žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu k zaplacení do [datum]. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl. Vzhledem k tomu, že část úroku z prodlení žalobkyně nárokovala v kapitalizované podobě, zamítl soud tuto část úroku z prodlení jen v té části, v jaké přesahuje přiznaný úrok z prodlení (úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] by činil [částka]).
18. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] (tj. celkem se jedná o [částka]). Žalovaný měl úspěch co do částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úroku z prodlení, který by při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil [částka] (tj. celkem se jedná o [částka]). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 86 %, žalovaný pak co do 14 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu) a 3 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni také náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 72 % pak činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).