Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně ([právnická osoba]., dále jen „UniCredit“) smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] _CZ_[Anonymizováno] ze dne [datum]. Na jejím základě žalovanému poskytla [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem. Při podání žádosti žalovaný sdělil údaje nutné k posouzení úvěruschopnosti a další údaje byly ověřeny v registrech. Protože se žalovaný dostal do prodlení, byl úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě. Pokud by soud dospěl k závěru, že nárok z titulu smlouvy o úvěru není prokázaný, navrhuje, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Žalovaný navrhl společnosti UniCredit Bank, aby s ním uzavřela smlouvu, na základě které by mohl čerpat úvěr [částka] (tj. nikoli [částka], jak tvrdila žalobkyně v žalobě), který by splácel [IBAN] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem. Ve smlouvě bylo sjednáno právo UniCredit odstoupit v případě prodlení žalovaného od smlouvy a stanovit okamžitou splatnost celého úvěru (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „Presto půjčka“ ze dne [datum]). UniCredit Bank tento návrh [datum] akceptovala (zjištěno z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „[Anonymizováno] Půjčka“). Žalovanému byla sjednaná částka téhož dne odeslána na účet (zjištěno z výpisu z úvěru ze dne [datum]).
6. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnaný s čistým příjmem [částka] měsíčně, je svobodný, žije ve vlastním nebo družstevním bydlení, na splátky jiných úvěrů vydává měsíčně [částka], má měsíčně výdaje minimálně [částka] (zjištěno ze záznamu o digitální aktivitě). UniCredit žalovaného lustrovala v registru SOLUS a v úvěrovém registru, z čehož vyplynulo, že má osm existujících splátkových úvěrů, jeden nesplátkový a čtyři karty. Z lustrace úvěrových registrů neplynulo, že by měl žalovaný nějaké dluhy po splatnosti. V minulosti bylo dvanáct jeho žádostí odmítnuto. Aktuálně čerpal třináct úvěrových produktů (zjištěno z lustrace registrů). UniCredit disponovala výpisem z účtu žalovaného u [právnická osoba] za září 2022, dle kterého měl zůstatek na účtu [částka], příjem v daném měsíci [částka] a výdaje [částka]. Ze zaměstnání měl příjem [částka] a [částka]. Z jiného svého účtu si zaslal [částka], [částka] a [částka]. Od společnosti [právnická osoba]. čerpal v několika platbách úvěr celkem [částka]. U značné části výdajů není vůbec zřejmé, na co byly vynaloženy. Z výpisu ani nelze zjistit, jaké výdaje žalovaný vynakládal na bydlení (zjištěno z výpisu z účtu [č. účtu] za září 2022).
7. Protože žalovaný řádně a včas nesplácel dluh, prohlásila UniCredit celý dluh za splatný k [datum] (zjištěno z Oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky).
8. Žalobkyně jako postupník pohledávky zaslala žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku). Žalobkyni byla postoupena také pohledávka za žalovaným (zjištěno ze seznamu pohledávek).
9. Ze zbývajících provedených listin soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, a proto by bylo nadbytečné na tomto místě rekapitulovat jejich obsah.
10. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. UniCredit s žalovaným uzavřela [datum] smlouvu, na základě které mu vyplatila [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku splácet spolu se sjednaným úrokem. UniCredit si od žalovaného před uzavřením smlouvy vyžádala tvrzení o tom, jaký je jeho měsíční příjem, jakou částku splácí na úhradu jiných dluhů a jaké jsou jeho výdaje. UniCredit si žalovaného také lustrovala v úvěrových registrech, čímž zjistila, že měl v dané době celkem [hodnota] úvěrových produktů a dalších 12 jeho žádostí bylo odmítnuto. Před uzavřením smlouvy disponovala výpisem z jeho bankovního účtu za září 2022, kdy měl zůstatek na účtu [částka] a transakce z hlediska příjmů i výdajů několikanásobně přesahovaly jeho příjmy plynoucí ze zaměstnání. Na účet si přeposílal vysoké částky z jiných svých účtů, bylo zřejmé, že čerpá řadu dalších úvěrů. Při příjmech ze zaměstnání ve výši přesahující [částka] činily jeho výdaje z účtu [částka]. Protože žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplatil, UniCredit dluh ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, jej vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu.
11. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně si sice před uzavřením smlouvy o žalovaného vyžádala sdělení některých informací o jeho příjmech a výdajích, nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by je také následně dostatečným způsobem ověřovala. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne [datum] ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. [jméno FO] a další).
16. V nyní projednávané věci žalovaný sdělil údaje o svých příjmech ze zaměstnání, o výši měsíčních splátek jiných dluhů a o dalších blíže nespecifikovaných výdajích, avšak žalobkyně tyto skutečnosti ověřila pouze na základě výpisu za září 2022, což jednak není dostatečně dlouhé období, ale zejména i za dané období bylo zřejmé, že žalovaným v žádosti uváděné skutečnosti nejsou vůbec vypovídající o tom, jakým způsobem hospodaří. Daný výpis z účtu není pro účely schopnosti žalovaného splácet úvěr příliš průkazný, neboť žalovaný činil značné množství neidentifikovatelných transakcí, které v součtu násobně přesahovaly výši jeho příjmů ze zaměstnání. Z výpisu z účtu ani nebylo možné spolehlivě ověřit výši základních životních výdajů (např. na bydlení apod.). Na účet si posílal značný finanční obnos i z jiného účtu, tudíž je zřejmé, že o jeho poměrech výpis z jednoho z několika účtů a za dobu jednoho jediného měsíce není příliš průkazný. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. V řízení sice bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet zaslala [částka], tedy částku, u které s ohledem na výše uvedené závěry nebyl dán právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Aby však bylo možné vyhovět alespoň nároku na vydání bezdůvodného obohacení, bylo třeba, aby žalobkyně tvrdila a prokázala stávající výši tohoto bezdůvodného obohacení. K tomu ji soud písemně vyzýval, a to opakovaně. Přesto žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala. Protože se následně ani nedostavila k jednání, nemohlo jí být při něm dáno příslušné poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Protože tak v řízení nebyla tvrzena a prokázána stávající výše bezdůvodného obohacení žalovaného, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení zcela úspěšný, ale s ohledem na celkovou procesní pasivitu mu nevznikly v souvislosti s tímto řízením náklady, které by mu žalobkyně měla nahradit.