Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně ([právnická osoba]., resp. její předchůdkyně Equa Bank a.s., která zanikla fúzí sloučením) Smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalované poskytla [částka]. Žalovaná se zavázala dluh splácet za podmínek sjednaných ve smlouvě spolu s úrokem a pojištěním. Protože žalovaná dluh řádně a včas nesplácela, byla půjčka k [datum] zesplatněna. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila celkem [částka]. Žalobkyně má za to, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Na podporu toho se dovolává § 84 odst. 2 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od [datum], podle kterých posouzení musí být přiměřené povaze úvěru, požadavky soudu nemohou být bezbřehé a k posouzení úvěruschopnosti je možné využít automatizovaných modelů. Právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů a vytvořila skóring žalované. Pokud to bylo možno, nabídku příjmů žalované kontrolovala na základě průměrných příjmů na účtu. Ty činily [částka] a zohledněné výdaje se navýšily na [částka] (výdaje na splátky půjček činily [částka], výdaje na bydlení [částka], výdaje na živobytí [částka] a ostatní výdaje [částka]). Žalovaná tak byla schopná úvěr splácet.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
4. Equa Bank a.s. uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu, ve které se zavázala žalované poskytovat bankovní služby dle své aktuální nabídky na základě dále uzavíraných smluv (zjištěno z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne [datum]).
5. Žalovaná navrhla společnosti Equa Bank a.s. uzavření smlouvy, na základě které by žalované byl vyplacen úvěr [částka], který by se zavázala splácet ve sjednaných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatkem za pojištění schopnosti splácet (zjištěno z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce [datum]). Equa Bank a.s. návrh akceptovala dne [datum] (zjištěno z Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce).
6. Žalovaná při žádosti o úvěr uvedla, že je rozvedená, žije ve vlastní nemovitosti, má magisterské vzdělání, podniká s příjmem [částka], má výdaje na bydlení [částka], výdaje na živobytí [částka], rodinné náklady a ostatní výdaje [částka]. Equa Bank vycházela z toho, že má splátky na jiné úvěry [částka] (zjištěno z formuláře žádosti a výpočtu skóre).Anonymizovaný odstavec8. Protože žalovaná dluh řádně a včas nesplácela, právní předchůdkyně žalobkyně jej zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k jeho okamžité úhradě (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu). Výzvu žalované odeslala [datum] (zjištěno ze seznamu zásilek).9. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /17 a potvrzení o úplatě), což žalované i oznámila (zjištěno z Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum]).10. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, v níž ji vyzvala k zaplacení dluhu do [datum] (zjištěno z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě).11. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela [datum] smlouvu, na jejímž základě jí poskytla téhož dne [částka], které se žalovaná zavázala splácet spolu s příslušenstvím ve sjednaných splátkách. To však žalovaná řádně a včas nečinila a dostala se do prodlení. Protože dluhy po splatnosti žalovaná ani po výzvě neuhradila, dluh byl zesplatněn včetně příslušenství. Žalovaná byla vyzvána dopisem odeslaným [datum], aby dluh ihned uhradila. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na úhradu dluhu zaplatila více než žalobkyní tvrzených [částka]. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, které žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy na základě informací sdělených žalovanou při uzavření smlouvy, na základě lustrace v úvěrových a jiných interních a externích registrech. Právní předchůdkyně žalobkyně disponovala výpisem z účtu žalované za červenec 2022, na kterém byl zůstatek [částka]. Na účet bylo v daném měsíci připsáno celkem [částka] a odešly z něj platby ve výši [částka].12. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, tudíž je nadbytečné, aby jejich obsah na tomto místě rekapituloval.13. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně jako podklad tohoto posouzení předložila v zásadě jen výpis z bankovního účtu za jeden předcházející měsíc, ze kterého neplynou takřka žádné relevantní informace (žalovaná měla na daném účtu zanedbatelné příjmy a výdaje, které nesvědčí o jejím hospodaření). I zůstatek na účtu byl zcela zanedbatelný ve výši [částka]. Žalované na daný účet nebyly připsány žádné platby, které by cokoli vypovídaly o příjmech z podnikání uváděných v žádosti o úvěr. Vedle toho žalobkyně předložila pouze výpisy z účtu z roku 2014 nebo naopak z doby po uzavření smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně od žalované vyžadovala jakékoli další podklady, na základě kterých by ověřovala jí tvrzené příjmy (daňová přiznání, výpisy z jiných účtů). Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne [datum] ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. [jméno FO] a další). Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaná úvěr po určitou dobu fakticky splácela (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].).18. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení samotné žalované a výpisu z účtu za jeden měsíc, ze kterého je evidentní, že jej žalovaná ani nepoužívá v rámci svého běžného hospodaření, nenechává si na něj zasílat své příjmy a nehradí z něj své běžné životní výdaje, lze uzavřít, že posouzení úvěruschopnosti nebylo učiněno s odbornou péči. V řízení ani nebyly prokázány žalovanou v žádosti tvrzené výdaje s výjimkou výdajů na splácení jiných úvěrů. Tím spíš je třeba na pečlivém posouzení úvěruschopnosti trvat, jestliže žalovanou tvrzené výdaje na základní životní potřeby měly činit jednotky tisíc korun českých, což neodpovídá ekonomické realitě.19. Argumentace žalobkyně se v tomto směru do značné míry opírala o znění § 84 odst. 2 a § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od [datum]. V nyní projednávané věci je však rozhodné znění zákona, které bylo účinné v době, kdy byla smlouva uzavírána a kdy měla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost posuzovat. I v tehdy účinném znění však byla zakotvena přiměřenost požadovaných informací vypovídajících o schopnosti splácet úvěr a byť to zákon výslovně nezmiňoval, ani v dané době nebylo vyloučeno použití automatizovaných modelů. V tom navíc v nyní projednávané věci ani netkví důvod pro částečné zamítnutí žaloby. Zásadní vadou procesu posouzení úvěruschopnosti totiž není fakt, zda právní předchůdkyně automatizované modely používá či nikoli, ale to, s jakými vstupními daty tyto modely pracují a zda si pro posouzení úvěruschopnosti opatřila dostatečnou sadu informací a podkladů, ze kterých lze tyto informaci spolehlivě ověřit. Tak tomu ale ze shora uvedených důvodů nebylo.20. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. V řízení bylo nicméně zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaná mohla ponechat. Žalovaný z ní vrátila pouze [částka]. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalované uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne [datum], u které lze s ohledem na § 573 o. z. mít za to, že byla doručena žalované třetí pracovní den po odeslání tj. [datum]. Protože byla žalované vyzvána, aby dluh zaplatila okamžitě, lze za přiměřenou považovat lhůtu pěti pracovních dnů [§ 1959 písm. e) o. z.]. Lhůta proto skončila [datum] a ode dne následujícího se žalovaná ocitla v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.23. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Úspěch žalobkyně činil při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku [částka] a úspěch žalované [částka]. Žalobkyně tak měla úspěch 70 % a žalovaná 30 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), s přihlédnutím k přechodným ustanovením novely č. 258/2024 Sb., za tři úkony právní služby učiněné do [datum] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) po [částka]. Za každý z těchto úkonů žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů [částka] (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum]). Za jeden úkon právní služby poskytnutý po podání žaloby (účast na jednání dne [datum]) žalobkyni náleží odměna určená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu ve výši § [částka] a současné náhrada hotových výdajů [částka]. Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, je součástí také náhrada této daně v sazbě 21 % z [částka], tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 40 % pak činí [částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud žalobkyni nepřiznal oproti předloženému vyúčtování náhradu nákladů řízení za podání z [datum] a [datum], protože bylo povinností žalobkyně tvrdit rozhodné skutečnosti již v žalobě, za kterou jí byla odměna přiznána. Jestliže žalobkyně doplňovala rozhodná skutková tvrzení a označovala důkazy až na základě výzvy soudu, nejedná se o účelně vynaložený náklad.