Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši [částka] a úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu se sjednaným úrokem. To však řádně a včas nečinil a dostal se do prodlení. V důsledku toho došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k [datum]. Žalovaný uhradil z dluhu do jeho zesplatnění [částka] a následně [částka]. Žalobkyně dále požaduje uhrazení sjednaných smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů a informací, které od něj získala, na základě obsahu insolvenčního rejstříků a jiných zdrojů. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a žalobkyně po žalovaném nevymáhala dluh z jiné smlouvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5. Žalovaný navrhl žalobkyni uzavření smlouvy, kterou by se žalobkyně zavázala mu poskytnout úvěr [částka] a žalovaný by se jej zavázal splácet spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Žalobkyně návrh dne [datum] akceptovala (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve znění Dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] a z Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum]). Téhož dne bylo [částka] vyplaceno na účet žalovaného (soud zjistil z dokladu o vyplacení úvěru).
6. Žalovaný před uzavřením smlouvy předložil seznam čtyř transakcí od [právnická osoba]., které mu v lednu 2022 vyplatilo [částka], v únoru [částka], v březnu [částka] a v dubnu [částka] (zjištěno z výpisu transakcí z účtu č. [č. účtu]). Žalovaný žalobkyni předložil při uzavření smlouvy občanský průkaz, podle kterého byl žalovaný ženatý (zjištěno z fotografie občanského průkazu). Žalobkyně dne [datum] lustrovala žalovaného v registru SOLUS (zjištěno z výpisu záznamů z registru SOLUS) a v registru NRKI, na základě čehož bylo žalovaném uděleno skóre odpovídající nízkému riziku (zjištěno z výpisu z NRKI). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že žalovaný má příjem ze zaměstnání u [právnická osoba]. ve výši [částka], nemá děti, nežije s jinou osobou, nesplácí jiné úvěry či zápůjčky s výjimkou splátek u žalobkyně ve výši [částka], výdaje na bydlení činily [částka], bydlí v družstevní bytě, je svobodný (zjištěno z hodnocení klienta ze dne [datum]).
7. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dvou, resp. tří splátek, se kterými byl v prodlení, a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalobkyně celý úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu do 10 dnů od odeslání dopisu (zjištěno z oznámení ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž mu stanovila lhůtu k zaplacení 15 dnů od odeslání (zjištěno z předžalobní výzvy z [datum]). Tuto výzvu odeslala [datum] (zjištěno z podacího archu).
8. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejichž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr [částka] a žalovaný se zavázal danou částku splácet spolu s úrokem. Žalobkyně žalovanému uvedenou částku vyplatila převodem na účet. V řízení nebylo tvrzeno a prokázáno, že by žalovaný z dluhu uhradil více než žalobkyní tvrzených [částka]. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného lustrovala v registrech SOLUS a NRKI, žalovaný jí předložil svůj občanský průkaz, podle kterého byl ženatý, dále žalovaný předložil seznam transakcí dokládající výši jeho mzdy vyplacené v lednu až dubnu 2022. Dále žalobkyně vycházela ze skutečností tvrzených o osobních a majetkových poměrech samotným žalovaným. Protože žalovaný dluh řádně nesplácel, žalobkyně jej zesplatnila. Posléze žalovanému dne [datum] odeslala také předžalobní výzvu.
9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci.
10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Zde je třeba uvést, že i v případě smluv uzavíraných v době do [datum] se z hlediska neplatnosti jednalo i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-[Anonymizováno] /18).
15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně prokázala, že ověřila na základě seznamu bankovních transakcí výši příjmů žalovaného ze zaměstnání, nicméně jeho výdajovou situaci v zásadě neprověřovala s výjimkou lustrace v registrech NRKI a SOLUS. Žalobkyně tak vycházela pouze ze skutečností uváděných samotným žalovaným při žádosti o úvěr, což nelze považovat za dostačující. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne [datum] ve věci C-[Anonymizováno] /13, [Anonymizováno] Consumer Finance SA v. [jméno FO] a další). Kdyby tak žalovaná učinila, zjistila by, že žalovaným tvrzení skutečnosti neodpovídají skutečnosti. Soudu je totiž z úřední činnosti známo (např. z řízení sp. zn. [spisová značka]), že žalovaný čerpal i jiné úvěry. Soudu je z úřední činnosti rovněž známo, že žalovaný má děti, které v žádosti zamlčel. Ostatně o nevěrohodnosti tvrzení žalovaného si žalobkyně mohla učinit závěr i sama žalobkyně na základě toho, že dle předloženého dokladu totožnosti byl ženatý, přestože v žádosti tvrdil opak. Stejně tak jím tvrzený údaj o výši nákladů na bydlení ([částka]) nasvědčuje tomu, že žalovaný své skutečné výdaje zamlčoval či je podhodnocoval a měl tak vést žalobkyni k větší ostražitosti a vyžádání si dalších dokladů (výpisy z účtů apod.).
16. Protože žalobkyně žádné jiné skutečnosti a důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného soudu netvrdila ani neoznačila, ačkoliv byla soudem v tomto směru poučena dle § 118a o. s. ř., soud uzavřel, že dohoda, na jejímž základě poskytla úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy není možné nároku žalobkyně uplatňovanému z titulu smlouvy o úvěru vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný nicméně uhradil celkem [částka]. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení.
19. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne [datum], ve které byla stanovena lhůta 10 dnů, která tak skončila [datum]. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný ve větším rozsahu než žalobkyně, ale s ohledem na jeho celkovou procesní pasivitu mu nevznikly v souvislosti s tímto řízením náklady, které by mu žalobkyně měla nahradit.