Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

18 C 59/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 30. 7. 2024Č. j.: 18 C 59/2024-52Soudkyně: Mgr. Ing. Adéla KohoutováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 1. 10. 2024Předmět řízení: o zaplacení 213 296,03 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:18.C.59.2024.1
poštovní službysmlouva o úvěruvýživnésmlouva nájemní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (106) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná čerpala částku celkem [tel. číslo] Kč, splatila však pouze [částka]. Ke dni [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši [částka], stávající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a dále příslušenství, které představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] a dále ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále příslušenství představující úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes opakované výzvy.

2. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovanou. Žalobkyně zjistila její kreditní skóre, kdy byla posouzena její příjmová i výdajová stránka a byl využit statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazku ze strany klienta. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech. Příjem žalované byl ověřen přehledem pohybů na účtu žalované za období od [datum] do [datum]. Průměrný měsíční příjem žalované ze zaměstnání u Národního filmového archivu činil [částka], což koresponduje s hodnotou uvedenou samotnou žalovanou v žádosti o úvěr. Rovněž byl ověřen vedlejší příjem žalované od [právnická osoba], a to výplatními páskami za měsíc březen a duben 2022. Výdaje žalované byly ověřeny rovněž přehledem pohybů na účtu žalované, byly započteny výdaje na stravu, pohonné hmoty, poštovní služby, domácnost a rovněž trvalé příkazy. Zohledněny byly rovněž jednorázové a zbytné platby, o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku omezeny. Žalobkyně zohlednila splátky jiným společnostem ve výši [částka] i jí samotné ve výši [částka]. Z výsledků komplexního posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Z listiny označené jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako klientkou. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 2,530 % z úvěrového rámce, tj. [částka] měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,88 %. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, žije v nájmu, je zaměstnána s výší čistého měsíčního příjmu [částka] a výší čistého vedlejšího příjmu [částka], má jedno vyživované dítě. Žalovaná požádala o vyčerpání částky [částka], a to převodem na její bankovní účet č. [č. účtu].

5. Z úvěrových podmínek revolvingového úvěru účinných ke dni [datum] soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 6. 1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek. Bod 7.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty.

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalované sdělila, že před uzavřením smlouvy bylo provedeno ověření její bonity. Žalovaná uvedla výši příjmu [částka]. Má jedno dítě. Byla provedena lustrace osoby žalované v insolvenčním rejstříku, registru [Anonymizováno], registru exekucí a [Anonymizováno] s negativními záznamy. Měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí [částka]. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta se pak žalobkyně podrobně věnuje způsobům prověřování úvěruschopnosti klientů.

7. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalovaná žádala již o několik úvěrů. 3 byly ukončeny, 4 odmítnuty a nadále existující jsou 3. Jedná se o osobní úvěr s výší měsíční splátky [částka], osobní úvěr s výší měsíční splátky [částka] a dále spotřební úvěr s výší měsíční splátky [částka].

8. Z přehledu pohybů na běžném účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil pohyby na tomto účtu. Žalované byla na účet připisována pravidelně částka okolo [částka] od NFA [adresa], dále platby od [jméno FO] v různé výši stokorun až nižších tisíců a platby okolo [částka] od [právnická osoba]. Měsíčně je rovněž na účet připisována částka [částka] od [jméno FO] (výživné). Z účtu pravidelně odchází částka [částka] měsíčně, dále částka [částka] s poznámkou půjčka a částka [částka] jako splátka žalobkyni. Z výpisu je zřejmé, že příjmy a výdaje žalované v doložených měsících duben a květem 2022 byly víceméně shodné s drobným plusovým zůstatkem (duben) či záporným zůstatkem (květen).

9. Z výplatního lístku žalované za měsíc březen 2022 soud zjistil, že žalované byla v tomto měsíci od zaměstnavatele [právnická osoba] vyplacena odměna ve výši [částka] čistého.

10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícímu se ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], kdy klientem byla žalovaná, soud zjistil, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem jej splácela. Dne [datum] byla na bankovní účet žalované zaslána částka [částka]. Žalovaná dle tohoto výpisu uhradila celkem [částka].

11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to 14 dnů od data sepsání této výzvy. Z poštovního podacího archu pak soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalované písemnost.

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byla žalované odeslána písemnost.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše [částka], žalovaná se zavázala je splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 24,88 % ročně. Žalovaná dne [datum] čerpala částku [částka], žalobkyni následně uhradila celkem [částka]. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem.

15. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - 679/18).

22. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že osobu žalované lustrovala v registrech a provedla zjištění kreditního skóre žalované na základě jím poskytnutých informací a s využitím statistického modelu. Při všech uvedených prověřování žalobkyně vycházela z údajů, které jí žalovaná sama uvedla při uzavření smlouvy a z výpisu z běžného účtu žalované a výplatní pásky žalované vztahující se k vedlejšímu příjmu žalované. Z uvedených výpisů jsou sice zřejmé příjmy žalované ve výši, která odpovídá výši uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru, tj. celkem asi [částka], avšak jsou rovněž zřejmé výdaje žalované, které jsou v podstatě shodné s jejími příjmy. Zůstatky na účtu jsou buď pouze v nízkých hodnotách v řádu stovek korun či v hodnotách mínusových. Bylo zjištěno a sama žalobkyně to i v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že žalovaná splácela již v době uzavření smlouvy další úvěry, jejichž splátky činily asi [částka] měsíčně. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu. Ten nebyl žalobkyní ověřen například doložením nájemní smlouvy, ale z výpisu z účtu žalované činí pravděpodobná výše nájmu [částka] měsíčně. Již pouze po započtení těchto výdajů, tj. výdajů na splátky ostatních úvěrů a nákladů na bydlení, zbývá žalované disponibilní příjem ve výši [částka], po započtení výživného [částka]. Z této částky má pak žalovaná hradit veškeré další výdaje své i svého vyživovaného dítěte. Po započtení nové splátky požadovaného úvěru by se pak jednalo o částku necelých [částka] (z toho [částka] tvoří výživné na dítě). Jedná se o částku zcela nedostačující běžným potřebám a neodpovídající výdajům žalované zjištěným z výpisů z účtu žalované, které měla žalobkyně k dispozici. Je zřejmé, že na základě informací zjištěných od žalované nemohla žalobkyně při vynaložení odborné péče poskytovatele úvěru, jejíž součástí není pouze spoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, dospět k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet a úvěr jí tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Žádné jiné důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně soudu netvrdila ani neoznačila, ačkoliv byla soudem v tomto směru poučena dle § 118a o.s.ř.

23. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok z úvěru či poplatky či náklady spojené s vymáháním.

24. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaná částku ve výši celkem [částka] obdržela, ale žalobkyni vrátila pouze [částka], obohatila se co do rozdílu, tj. co do částky [částka] na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem, který jí byl odeslán dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena dne [datum]. V dopise jí byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 14 dnů od sepsání dopisu. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

26. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše [částka] a úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], žalovaná měla úspěch co do výše [částka], [částka], úroku, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], [částka] a zákonného úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka]. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 61 %, žalovaná pak co do 39 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění, písemné vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 22 % pak činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací