Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka] v souvislosti s jednáním o uzavření úvěrové smlouvy, kterou ale žalobkyně není schopná doložit. Požaduje proto vydání uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný z dané částky ani přes výzvu nic nevrátil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
5. Žalovaný je vlastníkem účtu č. [hodnota] u [právnická osoba] (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Na uvedený účet obdržel žalovaný dne [datum] částku [částka], u které je ve zprávě pro příjemce uvedeno, že se jedná o půjčku od [právnická osoba] (zjištěno z výpisu z účtu a z potvrzení o provedené platbě).6. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným společnosti De Vries [právnická osoba]. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). De Vries [právnická osoba]. následně pohledávku postoupila žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno s tím, že byl současně také předžalobní výzvou vyzván k úhradě dluhu do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy ze dne [datum]). Výzvy byla odeslána [datum] (zjištěno z podacího lístku).7. Na základě těchto zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba] zaslala dne [datum] žalovanému na účet [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by tak bylo učiněno na základě jakéhokoliv právního titulu a současně ani nebylo zjištěno, že by žalovaný z této částky cokoli vrátil. [právnická osoba] následně pohledávku postoupila společnosti De Vries [právnická osoba]. a ta pohledávku postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván, aby dluh uhradil do tří dnů. Tato výzva byla odeslána [datum].8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (díle jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).10. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na účet částku [částka], aniž by měl žalovaný jakýkoli právní důvod k tomu, aby si danou částku ponechal. Přestože tedy žalovaný byl povinen danou částku vrátit, v řízení nebylo prokázáno, že by tak (byť z části) učinil, ať už žalobkyni či některé z jejích právních předchůdkyň. Lze proto shrnout, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které nevydal, a proto soud podané žalobě vyhověl. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od [datum], kdy již žalovaný byl prokazatelně v prodlení, neboť byl výzvou odeslanou dne [datum] vyzván k úhradě dluhu do tří dnů. V souladu s § 573 o. z. lze mít za to, že byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání tj. [datum].12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), s přihlédnutím k přechodným ustanovením novely č. 258/2024 Sb., ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby poskytnutých do [datum] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) a jeden úkon po uvedeném datu ve výši [částka] (podání žaloby). Za každý z těchto úkonů současně žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši [částka] [§ 14b odst. 5, resp. 6 písm. a) advokátního tarifu]. Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží jí také náhrada této daně ve výši 21 % z [částka], tj. [částka]. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).