Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně Emma‘s [právnická osoba]. dne [datum] smlouvu o úvěru. Na jejím základě poskytla žalovanému [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení a dluh nesplácel. Pokud by soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy, navrhla žalobkyně, aby jí byl přiznán nárok na zaplacení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
5. Emma‘s [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše [částka], který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]). Dodatkem ke smlouvě bylo žalovanému prodlouženo datum splatnosti půjčky do [datum] (zjištěno z dodatku č. ke smlouvě o půjčce ze dne [datum]).
6. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, jeho příjem činí [částka], jeho celkové výdaje jsou [částka] a jedná se o jeho druhou půjčku v pořadí (zjištěno z úvěruschopnosti klienta k půjčce č. [hodnota]).
7. Žalovaný čerpal dne [datum] částku [částka] (zjištěno z potvrzení o provedení transakce, výpisu z účtu žalovaného u mBank).
8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek).
9. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a současně mu byla zaslána předžalobní výzva, ve které mu byla stanovena lhůta k zaplacení do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby). Výzvy byla podána k poštovní přepravě [datum] (zjištěno z podacího lístku).
10. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla celkem [částka], které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem. To však žalovaný řádně a včas nečinil a nebylo zjištěno, že by z dluhu cokoli uhradil. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a vyšla z jeho tvrzení o osobních, majetkových, příjmových a výdajových poměrech. V řízení však nebylo prokázáno, že by si právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem ověřovala tvrzení žalovaného zejména ohledně jeho příjmových a výdajových poměrů. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanému zaslala dne [datum] předžalobní výzvu se třídenní lhůtou k plnění.
11. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne [datum] ve věci C449/13, CA Consumer Finance SA v. [jméno FO] a další). Právní předchůdkyně žádné kroky k ověření schopnosti žalovaného splácet dluh nečinila, nevyžádala si od něj např. výpisy z účtu, výplatní pásky, nájemní smlouvu apod. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Nebylo zjištěno, že by z ní žalovaný cokoli vrátil. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu uvedené částky jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne [datum], kterou tak lze považovat za doručenou [datum]. Poslední den stanovené třídenní lhůty proto připadl na [datum] a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
18. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] (tj. celkem [částka]). Žalovaný měl úspěch co do [částka] a úroku z prodlení, který při kapitalizaci činí [částka], [částka] a [částka] (tj. celkem [částka]). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 61 %, žalovaný co do 39 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu) a 3 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 22 % pak činí [částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).