Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 30. 5, 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Na jejím základě žalovaný čerpal [částka], z čehož uhradil [částka] Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tím, že provedla kontrolu v několika registrech, provedla výpočet k ověření bonity a zjišťovala kreditní skóre. Vyžádala si od žalovaného výpis z účtu od [datum] do [datum], ze kterého ověřila příjmy a výdaje. O úvěruschopnosti svědčí také to, že do zesplatnění úvěru jej dva roky řádně splácel. Smlouva byla uzavřena přes internetovou aplikaci žalobkyně, ve které byl žalovaný ověřen prostřednictvím kopie občanského průkazu a podpis smlouvy stvrdil přes verifikační SMS kód.
2. Žalovaný nárok neuznává a namítl neplatnost smlouvy z důvodu, že žalobkyní předloženou smlouvu nepodepsal, nebyla prokazatelně doručena do jeho dispoziční sféry a není výsledkem identifikace a komunikace stran. Žalobkyně ani důkladně neověřila úvěruschopnost žalovaného a vyšla jen z jeho tvrzení a vybraných registrů a databází. Žalobkyně nezákonně kumuluje vedlejší nároky k poskytnutému úvěru, když požaduje vedle úroku z prodlení také náhradu účelně vynaložených nákladů.
3. V souladu s § 101 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán a ani nepožádal o jeho odročení.
4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
5. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem. Žalovaný při uzavření smlouvy sdělil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí ve vlastním domě, má čistý příjem [částka] měsíčně, ostatní členové domácnosti mají příjem [částka] (zjištěno ze smlouvy „Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č.: [hodnota] “). Nad rámec toho při uzavírání smlouvy žalovaný dále uvedl, že měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla jeho lustraci v registrech [Anonymizováno] _[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (zjištěno z karty klienta). Žalovaný zaslal žalobkyni fotografie občanského průkazu (zjištěno z fotografií občanského průkazu žalovaného). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zaslání SMS s verifikačním kódem (zjištěno z dohledání informační o činnosti klienta).
6. Z úvěrových podmínek soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 6.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě nedodržení podmínek splácení úvěru, a to konkrétně např. pro situaci, kdy dlužník dluží dvě a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než tři měsíce (zjištěno z úvěrových podmínek platných od [datum]).
7. Žalovanému bylo na účet vyplaceno celkem [částka] (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy, z výpisů z účtu žalovaného u [Anonymizováno] a ze sdělení AirBank o vedení účtu žalovaného). Žalovaný uhradil celkem [částka] (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad).
8. Žalovaný měl v době sjednání smlouvy uzavřených sedm splátkových úvěrových smluv, jeden nesplátkový úvěr a jednu kreditní kartu. Žádal o další tři splátkové úvěru, sedm jeho žádostí bylo odmítnuto a dvanáct ukončeno. Měsíční splátky splátkových úvěrů činily [částka] a nesplacená výše [částka]. Z nesplátkového úvěru zbývalo uhradit [částka] (zjištěno z úvěrové zprávy). Žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala výpisem z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum], ze kterého plynulo, že byla žalovanému vyplacena čistá mzda ve výši [částka], [částka] a [částka]. V dané době čerpal úvěry dne [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] (zjištěno z přehledu pohybů na účtu žalovaného).
9. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], aby zaplatil celý dluh ve lhůtě 14 dnů od sepsání této výzvy (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum]). Výzvu odeslala [datum] (zjištěno z podacího archu).
10. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění a podacího archu z [datum]).
11. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla [částka], které se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím. To však žalovaný řádně a včas nečinil, z dluhu uhradil jen [částka], a proto žalobkyně dluh zesplatnila a vyzvala jej k uhrazení dluhu do 14 dnů od [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a vyšla jeho z tvrzení o jeho osobních, majetkových a příjmových poměrech, konkrétně z toho, že má čistý příjem [částka], dále žalovaného lustrovala v některých dostupných registrech a disponovala výpisem z NRKI, ze kterého plynulo, že měsíční splátky jiných úvěrů činí [částka] a vedle toho čerpá také další nesplátkový úvěr a využívá kreditní kartu. Disponovala také výpisem z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum], ze kterého plynulo, že byla žalovanému vyplacena čistá mzda ve výši [částka], [částka] a [částka]. V dané době čerpal úvěry dne [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka],12. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice vznesla tvrzení týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena a z dokazování vyplynulo, že disponovala dostatečnými podklady, které jí umožňovaly úvěruschopnost žalovaného posoudit – podstatná zjištění v tomto směru vyplývala zejména z výpisů z účtu za několik předcházejících měsíců a z výpisu z NRKI. Z nich vyplynulo, že při zohlednění běžných životních výdajů žalovaný nedosahoval takových příjmů, které by mu umožňovaly úvěr splácet. K takovému závěru by žalobkyně ostatně sama dospěla, pokud by pro své výpočty využila zjištění o výši splátek z NRKI. Ona však namísto toho vycházela při posouzení úvěruschopnosti z částky [částka], tedy částky výrazně nižší, než jaká byla skutečnost. Z výpisů z účtu je navíc zřejmé, že žalovaný v době krátce předcházející podpisu smlouvy čerpal větší množství různých úvěrů, což rovněž napovídá rizikovému chování žalovaného, tendenci k dalšímu růstu jeho zadlužené a neschopnosti úvěr splácet. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení. Na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C755/22, [právnická osoba]. proti [právnická osoba].). Za této situace by bylo nadbytečné, aby se soud zabýval i dalšími namítanými důvody neplatnosti smlouvy.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka] Kč, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze [částka]. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy ze dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena lhůta k zaplacení do 14 dnů od jejího sepsání. Lhůta tudíž skončila [datum]. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť není zřejmé, že by úspěšnějšímu žalovanému vznikly jakékoli náklady, které by mu měly být nahrazeny.