Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě žalovaný čerpal [částka], z čehož neuhradil ničeho. Žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tím, že provedla kontrolu v několika registrech, provedla výpočet k ověření bonity a zjišťovala kreditní skóre. Pokud by soud dospěl k závěru, že nárok z titulu smlouvy o úvěru není prokázaný, navrhuje, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že mu byla poskytnuta částka [částka], bohužel se pak ale dostal do finančních potíží a nebyl tak schopný zaplatit měsíční úrok [částka], přičemž se pokoušel o domluvu s žalobkyní, která ovšem nebyla možná a žalobkyně neumožnila žalovanému zaplatit menší splátku. Žalovaný žádá, aby soud vydal rozhodnutí o zaplacení částky ve výši [částka] s běžným úrokem, žalovaný nesouhlasí s navýšením částky.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
5. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet počínaje dnem [datum] spolu s úrokem. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Žalovaný čerpal částku [částka], která mu byla poskytnuta dne [datum] a neuhradil na ni ničeho (zjištěno z potvrzení o provedené platbě a nesporných tvrzení účastníků).
6. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný měl za období od [datum] do [datum] příjmy [částka] a výdaje [částka]. Z toho značná část příjmů se skládala z částek čerpaných z jiných úvěrů. Zejména v měsíci srpnu 2024, tedy bezprostředně před sjednáním posuzovaného úvěru, činily příjmy žalovaného [částka], přičemž značná část z těchto příchozích plateb představovalo čerpání nových úvěrů. Ve stejném měsíci činily výdaje žalovaného [částka], tedy částku převyšující jeho příjmy. Z výpisu z účtu žalovaného dále vyplývá, že žalovaný pravidelně splácel a opakovaně prodlužoval více úvěrů prostřednictvím četných plateb různým poskytovatelům krátkodobých půjček, přičemž jsou na účtu zaznamenány také pravidelné platby několika fyzickým osobám, nasvědčující existenci dalších závazků mimo spotřebitelské úvěrové smlouvy. Zůstatek na účtu se opakovaně nacházel v záporných hodnotách a z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný měl i další bankovní účet, který nebyl při posuzování jeho finanční situace zohledněn. Z výpisu je rovněž patrné, že žalovaný v některých měsících čerpal až šest a více úvěrů, přičemž prostředky z těchto nových úvěrů byly používány k úhradě splátek úvěrů stávajících, což dokládá vysokou míru jeho zadlužení a závislost na dalším úvěrovém financování. (zjištěno z výpisu z účtu).
7. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], aby zaplatil celý dluh ve lhůtě 3 dnů od doručení této výzvy (zjištěno ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota]).
8. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění a podacího archu z [datum]).
9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr [částka], které se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách. Žalovaný z této částky žalobkyni ničeho. Žalovaný se dlouhodobě nacházel v záporném zůstatku, a jeho příjmy byly tvořeny téměř z poloviny dalšími úvěrovými prostředky. Dne [datum] žalobkyně žalovanému odeslala výzvu, kterou ho vyzvala k zaplacení dluhu.
10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného v dostatečném rozsahu. Nezabývala se vysokým obratem na účtu žalovaného a nepřihlédla ani k velkému množství úvěrů, které žalovaný čerpal těsně před uzavřením zde posuzovaného úvěru. Z předložených výpisů z účtů je totiž zřejmé, že žalovaný se dlouhodobě nacházel v záporném zůstatku, a jeho příjmy byly tvořeny téměř z poloviny dalšími úvěrovými prostředky. Zároveň je zřejmé, že již před poskytnutím tohoto úvěru neměl dostatečné finanční prostředky na splátky úvěrů stávajících, které si podle záznamů z výpisu z účtu za poplatek prodlužoval. Zároveň je zřejmé, že žalovaný měl ještě další účet, kterým se žalobkyně nezabývala. Přestože žalobkyně měla tyto skutečnosti k dispozici, nijak je nevyhodnotila a neověřila, zda je žalovaný schopen nový závazek splácet, čímž porušila svou povinnost řádně prověřit jeho finanční situaci.
15. Je zřejmé, že na základě informací zjištěných od žalovaného nemohla žalobkyně při vynaložení odborné péče poskytovatele úvěru dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet a úvěr mu tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní nevrátil ničeho. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu částky jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy ze dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena lhůta k zaplacení do 3 dnů. Výzva byla odeslaná dne [datum]. Lhůta tudíž skončila [datum]. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
18. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení, který činí [částka] (při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku). Celkem tedy [částka]. Žalovaný měl úspěch co do jistiny [částka], úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], [částka] a [částka]. Celkem tedy [částka]. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 57 %, žalovaný pak co do 43 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) včetně 3 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (s ohledem na přechodná ustanovení novely advokátního tarifu č. 258/2024 Sb.). Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 14 % pak činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).