Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

3 C 114/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 16. 12. 2024Č. j.: 3 C 114/2024-55Samosoudkyně: JUDr. Jana Líznerová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 30. 1. 2025Předmět řízení: O zaplacení 5 826 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:3.C.114.2024.1
bezdůvodné obohaceníinsolvencejízdnépostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (94) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení: z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a z částky [částka] ve výši 0,25 % ročně od [datum] do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [Anonymizováno] ’[Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla dne [datum] žalované na bankovní účet poskytnuta částka ve výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to ověřením žalované ve veřejně dostupných registrech (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI) a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovaná však úvěr nesplatila, a to ani přes zaslanou upomínku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka právní předchůdkyní žalobkyně postoupena společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jíž se žalobkyně domáhala, se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úroku ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení z této částky, a to od [datum] do zaplacení. Pro případ, že by soud neuznal její nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požadovala, aby soud její nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, přičemž se z jednání neomluvila ani nepožádala o jeho odročení.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka] s úrokem ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala v jedné splátce zaplatit celkem [částka], a to do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalované; z toho [částka] činil poplatek za sjednání úvěru. Pro případ překročení doby splatnosti činila celková výše poplatku za sjednání úvěru [částka] a celková částka ke splacení [částka]. Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 36 % ročně. RPSN činila 4 553,09 % a pro případ překročení doby splatnosti 9 603,85 % (zjištěno ze ssmlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalované na bankovní účet částku [částka] (zjištěno z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], z informace o vlastníkovi a ze sdělení [právnická osoba]., k účtu žalované ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z toho, že žalovaná není v insolvenci, dle databáze EUCB čerpá jednu půjčku, přičemž není v prodlení, je zaměstnancem s příjmem [částka], má výdaje ve výši [částka], měsíčně splácí bankovní úvěr ve výši [částka], náklady na bydlení má ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] měsíčně, s tím, že náklady na hypotéku, nebankovní úvěr, či jakékoli jiné výdaje (telefon, internet, jízdné) nemá (zjištěno z úvěruschopnosti klienta). Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně [Anonymizováno] ’[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. a společností [právnická osoba]., kterou došlo k postoupení žalované pohledávky na [právnická osoba]. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu pohledávek). Dne [datum] pak [právnická osoba]. a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu pohledávek). Dne [datum] bylo žalované zasláno oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k úhradě částky [částka], kterou měla žalovaná uhradit do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě před podáním žaloby a z podacího lístku).

7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv.

16. Žalobkyně se omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích. Konkrétněji žalobkyně však svá tvrzení nijak nerozvedla, a to ani v reakci na písemnou výzvu soudu ze dne [datum]. Žalobkyně tak netvrdila ani neprokázala, jaké doklady právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované ohledně jejích příjmů a výdajů a neprokázala ani, že úvěruschopnost žalované ověřila v jí tvrzených registrech. Žalobkyně proto neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Protože se z jednání omluvila a nedostavila se k němu, nemohl ji soud poučit podle § 118a o. s. ř. při jednání. Žalobkyně navíc byla poučena již ve výzvě k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ze dne [datum]. Jelikož soud uzavřel, že žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně toho, že schopnost žalované řádně splácet úvěr byla náležitě zkoumána ve smyslu § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, shledal, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je jako celek absolutně neplatná, a neplatná jsou proto i ujednání zakotvující nárok právní předchůdkyně žalobkyně na úroky či poplatky.

17. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované částku [částka]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná určitou část této částky právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni uhradila, a žalovaná nic takového ani netvrdila. Částka ve výši [částka] tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání nároku na vydání bezdůvodného obohacení pak byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. a [datum]. Soud proto žalované uložil povinnost žalobkyni tuto částku zaplatit, a to se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost pohledávky určil soud od [datum]. Ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána ještě téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalované doručena dne [datum]. V dopise pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a z částky [částka] ve výši 0,25 % ročně od [datum] do zaplacení, pak soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení úspěch z 58 %, zatímco žalovaná byla úspěšná ze 42 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 16 % nákladů řízení (58 % - 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále z nákladů na zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonaný advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 téhož ustanovení v částce [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak žalobkyni přísluší daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu, protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala [částka]. Náklady řízení činí celkem [částka], přičemž 16 % z této částky představuje [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. l o. s. ř. s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací